Předchozí (379)  Strana:380  Další (381) |
|
|||
380
|
|||
|
|||
Upajtiti, il, cen, ení, upajtnouti, upajto-
vati = urvati, erbeuten, wegraffen. — co komu. Na již. Mor. Šd. Upajznouti, znul a zl, ut, utí, upajzo-
vati = ukrásti, stehlen. Vz Pejzati. — U. = pajzákem ušplíhati, urobiti. Na již. Mor. Šd. — Cf. Upejznouti. Úpal, u, m. = upálení, der Brand, die
Verbrennung. Jdi na ú. pekelní, ins höllische Feuer. Plk. — Ú. = veliké horko, úžeh, zá- žech, žár, die Sonnengluth, Hitze, der Brand. Č., Ráj. Ú. slunce, die Sonnenhitze, -gluth. Us. Kfk., Dch. Celé krajiny ú-lem tím v po- pel se obrátili. Cimrhn. Dálo se to poselství z rána než vedro a úpalové sluneční člo- vekům všelikou práci obtížnou učinili. Sš. Mr. 63. Zvadne rázem jako při úpalu na dolině tráva. Hdk. C. 129. Leč blažší, kdo přemoh světa ú-ly. Sš. Sm. bs. 177. Aby před ú-ly zloživota chráněni býli. Sš. I. 7. (Hý. ). Úpalčivý = horký, brennend. Ú. oheň,
zimnice. Mor. Tč. Úpalek, lku, m. = opałek, nedoharek, der
Brand, brennendes Scheit. Bern. Upálení, n., das Ab-, Weg-, Ver-, An-
brennen, Absengen. Ať jde na u., upálenou (na kolo). Vz Kletba, č. Smrť u-ním, der Flammentod. Dch. Odsoudili ho k smrti u-ním. lépe: o-li ho na hranici. Brs. 2. vyd. 163. Upálený; upálen, a, o, abgebrannt, ver-
brannt, weggebrannt, angebrannt, versengt. — jak. Káva dobře u. = dosti pálená.
Bern. — kde kdy. Kněze Martina Housky u-ného na Roudnici r. 1421. Pal. Dj. VI. 1. 394. Upalicovati koho = palicí ubiti, mit
dem Stock durchprügeln. Ostrav. Tč. Upáliti, il, en, ení; upalovati = částku
odpáliti, ab-, wegbrennen, absengen; spá- liti, verbrennen; trochu páliti, brennen, an- brennen; utíkati, laufen. Jg. — abs. Upa- loval (utíkal), když ho honili. Us. A pak nynější náměstkové Petrovi upletli sú sě v popravy a vzdějiece věrnému křesťanu kacieř, i upálé, jako sú kněžie učinili Ježí- šovi. Hus II. 61. Mráz upaluje; Mrzne, až upaluje; Dnes tam upaluje (velmi mrzne). Us. Kšá. Upaluje (běží), až se práší. Us. Kal. Upaluje, jakoby mu nohy (kulky) na- mazal. U Vyškova. JT. — kam, odkud: k cíli, do lesa, z pole (= běžeti). Us. Kál. — co, koho (čím): chlupy, vlasy, srsť
horkým železem u. Jg. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahy- nouti. Prov. Šd. U-li pec sedmkrát viece, než jměla obyčej upálena bývati. BO. Ten pec u. (rozpáliti) kázal. Pass. mus. 349. Chlubili se psaním dne 17. dubna, že pobili a u-li do 400 kacířův. Pal. Dj. III. 3. 50. Jest muka veliká v duši člověku, když vie, že ho mají upáliti a vidí již oheň a nižádné nemá naděje k vysvobozenie. Hus I. 285. — koho kde (proč). U-li ho na rynku pro krev boží. Let. 196. U-lil jsem se na ka- mnech. Us. Šd. Pro jednu tunu heryňkóv zlých upalují někomu jiných mnoho dobrých. Hus JI. 59. — koho čím kde jak. Žák n-len jest za živa ohněm na hranici. Dač. |
I. 170. A kdožby přes toto zjednánie v ja-
kém falši postižen byl, ten bez milosti u-len buď. Arch. V. 488. U. někoho ohněm až na smrť. Kram. Úpalný, versengend. Šm. Ú. oběť, Brand-
opfer, n. Tč. Upalovací, Verbrennungs-. Rozesílání
mandatův upalovacích. Pal. V. 2. 61. Upalovák, u, m. = široký klobouk, ein
breitkrämpiger Hut. U Jižné. Vrů. Upalování, n., vz Upálení, wiederholte
Verbrennung. Stíhal jej stát prostředky po- licejními, u-ním a utápěním. Ddk. VI. 7. Upalovati, vz Upáliti.
Upaludovati se po světě, genug herum-
streichen. Slov. Tč. Upamatování, n., die Erinnerung. Aby
mu jakoby místopis svaté země sepsal a k u. na pobyt v Jerusalemě odevzdal. Ddk. III. 73. Upamatovati, upamatovávati = ku pa-
měti, k rozumu přivésti, erinnern, zum Nach- denken bringen, nachdenken machen; se = v paměť si uvésti, zpomenouti, sich erinnern, sich be-, entsinnen; k sobě přijíti, sich fas- sen, zu sich kommen, zur Besinnung kom- men. Jg. — koho v čem. Ros. — se, koho nač. Ros., Kram., D., Sych. Také měl Bo- huta krále českého u. na staré přátelství. Ddk. III. 255. Na něčí snahu se u. lb. IV. 288. — čím. Ďábel vida, an Jidáš ani slovy Páně zjevnými u. se nedá. BR. II. 355. a. — se v čem. Ráčili jste se v tom u. Kat. Žer. — se, koho čeho. Že král je jakožto po- ctivé lidi jejich podpisů, pečetí atd. u. mohl. Skl. I. 274. I také upamatovavše se páni toho, kterak.... Půh. II. 627. — se při čem. Při čemž že stavové mohou se dobře u. Skl. I. 301. — kde. Přišedši na zajtří u-la se lépe před p. Petrem. Půh. I. 391. Upantiti co, irgendwie etwas machen.
Upapati = ujísti (v dětské řeči). Tč.
Upaplaný; -án, a, o = zapaplaný, upi-
planý. Nu již. Mor. Šd. Upaplati = upiplati. Na již. Mor. Šd.
Upaprati = ubabrati, beschmutzen. Na
Slov. Bern. Upaprykovati co, mit Paprika gut ein-
machen. Us. Tč. Uparáditi, il, ěn, ění, aufputzen. Šm. —
se v čem, stolz thun. Us. Tč. Upárati = rozpárati, abtrennen; z ne-
náhla udělati, langsam zu Ende machen. — co. Ros. Upařiti, il, en, ení. — co: tělo, in Dunst
bringen, abbrühen. — se. Us. Uparkaniti, il, ěn, ění, umzäunen. —
co čím: novým plotem. Na Ostrav. Tč. Upásání, n. Vzali jemu pět koni a dva
samostříly s upásáními, das Band (?). Půh. brn. 1406. — U., das Abweiden. Upásati, pásám a páši = pasem uvázati,
podvázati, gürten. — co komu: meč. Troj. U. = ujistiti, utvrditi, assekuriren. Ros. — U., nach und nach abweiden. Vz Upásti. Upaskuditi co kde, Schaden anrichten.
Mor. Tč. Upasovati, umgürten. Na Ostrav. Tč.
Úpasť, i, f. = průtrž, kýla, der Bruch.
Leg. Muze (muži) v třěslech ú. trpěti budú |
||
|
|||
Předchozí (379)  Strana:380  Další (381) |