Předchozí (969)  Strana:970  Další (971) |
|
|||
970
|
|||
|
|||
Vykolébati se, sich schleppend fort-
bewegen, schwerfällig vorwärts kommen, watscheln. Než on se vykolébá. Us. Šd. Vz Vykolíbati. Vz Vykolíbati. Vykoledovati si co = koledováním si
získati, durch die Koleda bekommen. Ros. — si co kde: po statcích, u souseda atd.
Us. Tč. — co na kom = vyzvěděti, er- fahren. Kdyby to mohl nějak na něm v. V Kunv. Msk. Vykoli, vykůleš atd. vz Vykláti.
Vykolíbati, vykolébati = kolébaje vy-
hoditi, auswiegen. Us. Tč. — co odkud: kůl ze země, auskegeln. — se komu: zub se mu vykolíbal. Na Ostrav. Tč. Vykolíkovati, vykolíčkovati, auspflöcken,
auspflöckeln, abpfählen. Nz. — co: pole. Us., půdu (k vinici). KP. V. 165. Vykolísati, auswackeln, auskegeln. —
co: strom. U Uh. Hrad. Tč. Vykoliti, il, en, ení = kolím vysaditi,
auspfählen. — co: břeh. — co kde k če- mu: místo na břehu k prádlu. — V. = za- okrouhliti, abrunden. — si co: statek. Na Ostrav. Tč., Zlob. Vykolkati = vyvříti, ausschliessen. Slov.
Vykolkovati = vykolíkovati. Ssk.
Vykolomaziti, il, en, ení, ausschmieren.
— co odkud. Už sme z kolomaznice všecku
kolomaz v-li. Us. Šd. Vykolotiti, il, cen, ení = vyhoditi. —
co čím: V-til to tam lopatou. Na Slov. Dbš. Obyč. 57. Vykolupiti se, il, en, ení = zvrátiti se,
skáceti se s vozu, vom Wagen herabfallen. Vký. Vykolysati = vykolíbati. L.
Vykolytati = hýbaje vyviklati, auswak-
keln, auskegeln. — co čím: zub prsty. Na Ostrav. Tč. — co odkud: kůl ze země. Ib. Tč. Vykominíčiti, il, en, ení, als Kamin-
feger erwerben. Jg. Vykomizati = vyčítati, vorwerfen. U
Opavy. Pk. Výkon, u, m. = vykonání. V. = činnosť
n. práce okamžitá a pomíjející, k jejímužto provedení potřebujeme jen málo času. Blř. Die Leistung, der Vollzug, die Verrichtung, Funktion, Vollziehung, Operation, der Voll- zug, Process, Effekt, Akt. J. tr., Nz., Nz. lk., Šp. Dobré v-ny zpěváků. Dch. V. du- chovenský, Er.; v. počítací naznačiti. Nz. Sněm může též svolán býti k mimořádnému zasednutí, aby se předsevzaly zvláštní vý- kony. ŘZ. 1850. V. soudní. Pr. V. jednání, der Vollzug des Geschäftes. Us. Výkonu schopný, operationsfähig; v. věcný, sachliche Leistung. V. vojenský, soudní, Akt. Čsk., J. tr. V. kněžský, priesterlicher Akt. Šd. V. umělecký, die Kunstleistung, právní, Rechtshandlung, obrovský, Riesenleistung, v. na jevišti; v. herce divadelního, zpěváka, Leistung, umělce; v. poučný, der Informa- tionsprocess; v. v divadle. Dch. Mlčely jsou všecky kněžské v-ny; Výkony kněžské mu byly odňaty; Tvrdými slovy jal se vytý- kati nenáležitosti takového v-nu. Ddk. II. 240., 336. (Tč. ). V. duševní. Mus. 1880. 184. V. přímý, prostředečný n. zprostředkovaný. |
Dk. P. 153. V. algebraický, početní, přímý
(sčítání, násobení n. zmocňování) a zpětný (odnímání a dělení); v. skládací. Šim. 9., 49., 177. Výkon exekuční, der Exekutions- schritt. J. tr. Výkon naznačený, angezeigte Operation; v. lučebný, chemische Operation. Nz. V. dvojitý, der Doppeleffekt; v. čistění, der Reinigungseffekt, vedlejší, die Neben- leistung; v. stroje, die Leistung der Ma- schine, konečný, die Schlussoperation, v. vydělání, die Gerbeoperation, v. listu, die Blattfunktion. Šp. V. služební, Dienstge- schäft, Čsk., exekuční, Exekutionsschritt. Šp. Znamení (signál) k v-nu, das Ausfüh- rungszeichen. Čsk. V. smyslový, die Sinnes- funktion. Nz. lk. Víra jest první v. nábož- nosti; Kázání jest v. posvětný; V. vněšný a chirurgický; Výkonové pokání lidského; Veškery věci jedním v-nem od otce a syna spolu učiněny byly; Soud ten jest poslední v. vykupitelský; V. úřadu kněžského. Sš. I. 57., 142., II. 97., L. 133., J. 14., 90., 217. (Hý. ). V. služby, die Dienstverrichtung. Šp. Vykonací, exekutiv. Šm.
Vykonač, vykonávač, vykonavač, e, m. =
vykonatel. Bern. Vykonalný = vykonatelný. L.
Vykonalý = stalý, geschehen, ausge-
führt. V. práce. V. Vykonání, vykonávání, n., die Beendigung,
Verrichtung, Ausführung, Ausrichtung, Voll- ziehung, Vollbringung, Bewirkung, Voll- streckung, der Vollzug. Jg. V. velikých činů; to není k v. D. Něco k v. poručiti. V. Úmysl svůj k v. přivésti. Dvě kron. Vykonávání soudu. Mus. Dání statku pod výminkou, kterážby k vykonání nepřišla, může zase odvoláno býti. Kol. 47. Aby to dobré začaté mohlo k svému v. přivedeno býti. Vz konec. Er. Po v. pohřbu. Flav. V. zločinu. J. tr. V. nálezů soudních. Šb. Úmyslové k vykonání ještě nepřišli. Bdž. 169. Vykonaný; -án, a, o, vollführt, ausge-
führt, vollendet, abgeschlossen. Korunování na království na Vratislavu vykonané ne- mělo leč polovičatý výsledek. Ddk. II. 314. Keď už bol celkom vykonaný a už len tak jachtal, zavolal na Janka. Dbš. Sl. pov. I. 502. To dokonale chceme a nařizujeme, aby budoucně každý kup, ačkoli vykonaný (ab- geschlossen). Pam. Val. Meziříčí 133. — čím. Dráha pohybem vykonaná. ZČ. I. 105. Vykonatel, e, m., der Vollführer, Voll-
strecker, Exekutor. Nz. V. závěti. Dch. V. papežského rozsudku. Ddk. III. 126. Vz Vykonač. Vykonatelný = výkonný, vollziehbar.
Vykonati, vykonávati = ke konci přivésti,
dokonati, zu Ende bringen, enden, beendi- gen; učiniti, udělati, verrichten, vollziehen, zu Stande bringen, aus-, vollführen, voll- bringen, ausrichten, ausüben, bewerkstelli- gen. V. — co. Obcování ženské (= s žen- skými) rychle život člověka vykonává (= do- konává). Krab. V. (učiniti) práci, poručení, rozkaz, poslední službu někomu, povolání své, svou přípověď, žádosť, prosbu, cestu, V., ukrutenství, Us., své vášně, Br., svou povinnosť, pokání, kšaft, skutek, čin, něco |
||
|
|||
Předchozí (969)  Strana:970  Další (971) |