Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |
|
|||
270
|
|||
|
|||
der Schmaus. Č. — Ú. = slavné čepení ne-
věsty za týden po svatbě. Us. u Brušperka. Mtl. Uctění, n., die Verehrung, das Beehren,
die Beehrung, Ehrenbezeugung. U. někomu vzdáti. Vz Úcta. Za ú. se poděkovati. Er. Sl. čít. 54. U. (cti) hoden. D. — U. jídlem, Bewirthung, f. D. Uctěný; -ctěn, a, o, beehrt; bewirthet.
— čím: slavným uvítáním. Us.
Uctitel, e, m., der Verehrer; Bewirther.
Uctitelka, y, uctitelkyně, ě, f., Vereh-
rerin; Bewirtherin. Uctitelnosť, i, f., die Verehrungswürdig-
keit. Bern. — U. = uctivosť. Uctitelný, verehrungswürdig. — U. =
uctivý. 1. Uctiti, il, ěn, ění; uctívati, verehren,
Ehre bezeugen; bewirthen. — koho čím: Bibl., dary, Dal., novinkou, Sych., jídlem. U. hosti. Dal. 67. Boha milosrdenstvím u. Hus. III. 151. — koho (gt. ): svatých, šp. m.: svaté. Brt. — koho jak. Nežli bys mal (měl) na hostinu všecko utroviti, radnej s jiným poslúžením chcej prátel u Na Slov. Tč. — koho v kom. Prosila, aby v niej ráčil vše panny uctiti (aby jí neporušil). Dal. 25. — kde. Ostatky jeho se od r. 1626. v premonstratském klášteře na Strahově v Praze veřejně uctívají. Ddk. III. 64. — kdy. Uctivše se druhého dne na vzájem velikými dary, vrátili se k domovu. Ddk. III. 435. — adv. Skvostně a dobře, zna- menitě někoho u. Ros. — U. = dobře při- praviti, gut zubereiten, zurichten. — co: pole, jídlo. Us. Zb. 2. Uctiti se, il, ění, uctnouti se, ul, utí
= ubrati se, sich wegbegeben, packen. Leg. — se na co = spolehnouti na co, sich
worauf verlassen, worauf rechnen. Us. Uctívání, n., das Verehren.
Uctivě = s uctivostí, počestně, ehrerbietig.
Proti někomu u. povstati; u. se k někomu míti. V. Buď nižším vlídný, vyšším u. po- volný. Kom. U. mne přijal. Us. U. mluviti. A tu král měl se k němu uctivě. Pal. Dj. V. 1. 238. Tita k sobě vyslaného u. přijal. BR. II. 605. U. někoho uvítati. Ddk. III. 221. Uctivosť, i, f. = počestnosť, die Ehrfurcht,
Ehrerbietigkeit, Ehre, Bescheidenheit, der Respekt. S prokázáním uctivosti. V. U. k ně- komu zachovati; největší u. k někomu do- kazovati. Br. Nech je mladý neba starý, u. mu dejte. Sš. P. 297. U. někomu prokázati. Bern. Někoho v u-sti míti. Kom. Se vší u-stí oznamuje se vám. J. tr. Ze jsou před nás předstoupili opatrní purkmistr a radda i starší... naši věrní milí, nás se vší ná- ležitou u-stí, poniženými a snažnými pros- bami žádajíce. Paměti Val. Meziř. 130. Kdo u. jiným dává, též ju naspátek do- stává; Každého měj v u-sti; Každému dej u. podla tvej možnosti; Ne roky ale cnosti vedú k u-sti; V častej společnosti málo u-sti; Chceš-li u. míti, musíš starších ctíti; Ne rod, ale ctnosti zdržuj v u-sti; Co se ustanoví od světské vrchnosti, to měj vždy ve velké u-sti; Jak chceš zostať v u-sti. nevychvaluj své ščedrosti. Na Mor. Tč. Daj každému svú u., neboj se nikoho; Ne z bo- |
hatstva, ale z cnosti nadobudeš u-sti. Na
Slov. Tč. Věřím, že tak chceš učiniti pro u. vlasti. Žer. 334. Pro velikou u. k stolici apoštolské. Ddk. II. 248., 265. — U. = zdvo- řilosť, die Höflichkeit. Kourtoisie. Mnoho u-sti, málo srdečnosti. Bern. — U. = hostina, das Gastmahl. U Brušberka. Mtl. Uctivý, od úcta, ale přece ne: úctivý.
Cf. láska — laskavý, péče — pečlivý, bílý — bělavý. Mk. — U. = přívětivý, vlídný,
zdvořilý, ehrerbietig, züchtig, bescheiden, höflich, gefällig. U. člověk, Har., slovo. D. Chcš-li býť u., musíš všech míť v uctivosti. Mor. Tč. Uctivý, poctivý, statečný, opatrný, slovutný (titul). Dbš. 85. — ke komu: k cizozemcům. Berg. — U. = kdo jiné jídlem atd. rád ctí, gastfrei. Úctný, ehrfurchtsvoll. Šm.
Ucucati, ucicati, ucucávati, ucicávati,
aussaugen. — koho. To dítě by matku ucu- calo (cucáním na mizinu přivedlo). — U. = díl vycucati, einen Theil ab-, wegsaugen, — čeho.
Ucuclati, ucuclávati, ein wenig saugen,
zulpen. — co. To dítě neucuclo nic. Us. Jg. Ucuchati = zcuchati, wirren, fitzen. —
co: slámu. — U. = umazati, ucourati, be- schlumpern. D. — se = ucourati se; 2) una- viti se, müde werden. Us. Zkr. Ucuknouti, knul a kl, ut, utí = utrhnouti,
wegzucken. — komu. Us. Ucumlati, ucumlávati, absaugen, ab-
zulpen. — co. To dítě přece kousek kůry ucumlalo. Ucumpati se = ucourati se. Us. u Jiemn.
Ucundati = promrhati, verschleppen, ver-
geuden, durchbringen. — co: peníze. Us. Ucundraný; -án, a, o = ucouraný, uta-
haný, ušpiněný. Vz Ucundruti. Mor. Šd. Ucundrati = ucourati, ušpiniti, utahati,
besudeln, beschmutzen. Mor. Šd. Ucvachaný, müde.
Ucvachati se, müde werden, sich ab-
rackern. U Olom. Šd. Ucválati, schnell, laufend zurücklegen.
U-lal za den 5 mil. — se = běže se una- viti. Us. Tč. Ucvaňhati = ukáleti, besudeln. Us. —
co: šaty. Ucvrknouti, knul a kl, ut, utí = ucrk-
nouti. — čeho kam: kyseliny do křivoly. Pr. Chym. — čeho odkud: ze džbánu, z konve. — si: ein wenig Wasser abschlagen. Ms. Šd. Učadění, n., die Beräueherung, Russig-
keit. Bern. Cf. Učazení. Učaděný, učaděn, a, o, = učazený, be-
räuchert, berusst. Na Slov. — od čeho. Strop od kouře u. Zlob. Učaditi, učaď, il, (na Slov. děn, ění),
zen, ení; učazovati = ukouřiti, beräuchern, mit Rauch erfüllen, russig machen. Jg. — co čím: strop hořící svíčkou. — se kde. Slaniny v komíne se učadily. Us. Učadlý, russig, berusst. Ros.
Učadnouti, dnul a dl, utí = učaditi se.
russig werden. — od čeho: od dýmu. Háj. Učadnutí, n., das Kussigwerden, die
Russigkeit. |
||
|
|||
Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |