Předchozí (1012)  Strana:1013  Další (1014) |
|
|||
1013
|
|||
|
|||
ťa vymydlím, ak si ešte nie dosť pekný.
Mt. S. 1. 114. V. někomu kůži, vlasy, durch- prügeln. Tč. — jak. Já ti hlavu vymydlím bez mýdla, darebáku! Na Ostrav. Tč. Výmyjky, pl., f. = pomyje. I z výmyjek
člověk žije. Na Ostrav. Tč. Výmyk, u, m., v tělocviku, der Auf-
schwung. V. předem, der Felgeaufschwung. Čsk. V. v rozkroku, der Mühlaufschwung; v. závěsem, der Wellenaufschwung. Čsk. V. na řebříku, na hrazdě, z rozkroku zá- věsem, v. kolmo, předem, do sedu. Vz Řebřík, Hrazda, Kruh. Tš. Vz KP. I. 574. Vymykaný; -án, a, o, vz Vymykati. V.
bavlna. NA. IV. 33. Vymykati, auskrämpeln. — co: vlnu.
Č. — se. Kdo se vymyká (vymlouvá), ten se přimyká (obviňuje). U Opav. Zkl. Vymykavě, ausweichend. Neurčitě a v.
odpověděl. Pal. Děj. IV. 1. 165. (III. 3. 113. ). Vymykavý, ausweichend. V. odpověď.
Sš. J. 69. Vymyno, a, n. = vemeno. Vz Výmě.
Kluci říkávají schvalně: Vymyno ( = ve jméno) otca i syna i ducha sv. Na Ostrav. Tč. Výmys, u, m. = výmysl. Us. Sá.
Výmysl, u, výmyslek, slku, m. = vy-
myšlení, co vymyšleno; více ve zlém smyslu, die Erfindung, etwas Ersonnenes, Erdachtes. Jg. V. scestný. V. Zhynuli ve svých vý- myslech; Abychom nepřišli v nějaké svých výmyslů zastrčení. Exc. Není to tedy lid- ský v. Br. Takovými slovy a v-sly mužům zálohy činili. Pulk. V. chytrý, podvodný, Luth. antik., bláznový. Jel. V. holý, pure E., planý, müssige E., lichý. Dch. Jídla od výmyslu světa (přepodivná). Us. na Mor. Dsr. Ty zápisky nejsou výplody planého výmyslu. Ddk. IV. 124, Hrá všetky nôty od výmyslu sveta. Mt. S. I. 89. Dala jej aj šiat od výmyslu sveta (přepodivný). Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 17. Bíledně bezdů- vodný v.; V-sly ty bajivé za filosofii svrcho- vanou vydávali; Jest to výmysl dokona lichý; Leč to poetické jsou v-ly. Sš. I. 15., 11. 192., J. 39., 225. (Hý. ). Výmyslek lidský, menschliche Erfindung. Pal. Děj. III. 1. 8. Nálezky a výmyslky. Čr. Své výmyslky božímu slovu rovnají. BR. II. 33. a. A vše ty výmysly popsati, jedné což já jich vím, bylo by příliš dlúho. Hus I. 456. — V. = plán, návrh, der Plan, Entwurf. Proch. Výmyslek, vz Výmysl.
Vymyslice, dle Budějovice, městečko
u Krumlova na Mor. Tč., Vck. Vymyslichu = vymyslili. Kat,
Vymyslitel, e, m., pl. -lé, der Ersinner,
Erfinder, Ausdenker. V. pověsti. Troj. No- vých věcí v. Čr. Vymyslitelný, ersinnlich. Jg.
Vymysliti, vymysli, sle (ic), il, šlen, ení;
vymýšleti, el, en, ení; vymyšlovati = my- šlením najíti, er-, ausdenken, ersinnen, er- finden, ausdichten, aussinnen, ausfinden, ausstudiren; myslí obsáhnouti, denken, sich vorstellen, mit dem Sinne fassen. Jg. — ąbs. Kdo vymýšlí, důvtipný jest. Kom. Čert vymyslí, diabol poštuchne. Mt. S. I. 104. — co: knihy, verše, V., písně, nápisy. |
Kom. Sám si nevěř, že co dobrého možeš
vymysleť. Na Slov. Tč. Kdo hru (šachovou) vymyslil? Kšch. 5. V. nálezky, zlosť. Hus II. 170., 174. (Tč. ). Vždy něco nového v. V. Věčnosť ani vysloviti ani vymysliti (myslí obsáhnouti) nemůžeme. Kruz. V. musické nástroje. Br. — si co: lež, V., bohy. Exc. Ty dvě hrubě nadávaly, že si ledyco vymýšlá. Slez. Šd. Má dcero roz- milá, co si ty vymyšláš, když mi v černé zemi odpočinku nedáš? Sš. P. 499. On praví, že sobě to ona vymyslila potvorně. NB. Tč. 50. Čo hluchý nepočuje, to si vy- myslí; To si ani čert nevymyslí, čo má žena v svojej mysli. Mt. S. I. 118. A práva jim nová vymyslil a sepsal, jež jsou proti právům starým. Let. čes. 291. Cožť sě koli zdá najtěžšieho utrpenie, to sobě vymysl (= vymysli). Pass. 23. (Hý. ). V. milosrden- ství pekelníkóm. Chč. 637. — co na koho. Kdo ví, co by si na člověka ještě vymy- slila! Ten pořád na mne něco vymýšlí. Us. Dch. V. na někoho zločin. J. tr. A jakých muk na ně vymýšlejí? Kom. Ty sám nětco na mne vymýšlíš. BR. II. 375. b. Lapačku na někoho vymysliti (nastražili). Prot. 281. — kde. V Troji vymyšleny jsú rozličné hry. Jir. Anth. I. 118. — co proč. Mozek vymýšlí pro krev zákony, horká však letora chladný zákon přeskočí. Shakesp. Tč. Obé jest úmyslem dobrým a pro dobrý konec vymyšleno. Vš. 308. — co čím: svým roz- umem, důmyslem. Že sobě židovka chytrostí svú muož v., což se jí zdá. NB. Tč. 50. — co (kdy) jak. Po svém mozku a libosti práva si vymýšleti. V. Za oné doby ustra- šené mysli v hojné míře vymýšlely četné bájky. Ddk. V. 218. — aby. A kto by ty bobonky vypsal, kteréž vymýšlejí, aby pravdu potupili?; Potom vymyslil, aby je velmě mučili. Hus I. 256. II. 174. (Tč. ). Vymyslivý, erfinderisch. Čo za v-vý to
zchytralec! Lipa 138. V-vý musí býť pa- novník. Lipa 145. Výmyslně, sinnreich. Jg.
Výmyslnosť, i, f. = plodnosť ve vyna-
lezání, die Erfindungsgabe, Erfindungskralt. Jg., Nz. Výmyslný = plodný ve výmysly, erfin-
dungsreich, sinnreich, eifinderisch. Jg. — V. = vymyšlený, erdacht, ersonnen. L. — V. = vybíračný, wählerisch. L. Vymyslo, a, n. = kdo si mnoho vymýšlí
(o dětech), der Erfinderische. U Opavy. Pk. Vymyslov, a, m., Kaiserhof, dvůr u Hen-
šlova na Mor. Tč., Pk. Vymyškovati, šp. m.: vymiškovati. —
se, wie ein Mäuschen entschlüpfen. D. Výmyšlek, vz Výmyslek. To strašidlo
panslavismu jest v. zištnosti a nenávisti. Jg.
Vymyšleně = smyšleně, nepravě, er-
dichtet, V. Vymyšlení, n., die Erfindung, Erdich-
tung, Er-, Ausdenkung. V. Moudrosť světa je podvodného v. Reš. Vymyšlenina, y, f. = vymyšlení, die
Erfindung, etwas Erfundenes. Svatopluka hnusnými v-mi zoškliviť usiluje před ná- rodem. Phld. I. 4. 138. |
||
|
|||
Předchozí (1012)  Strana:1013  Další (1014) |