108

Bůh dá. Bůh ti nadělí, jen pověs kabeli.
Vždyť nás pán B. vždycky vyčastuje. Stvořil
li. zajíce, stvoří také trávu (nedá nikomu
hladem umříti). Pán B. dal, pán B. vzal,
buď jméno jeho pochváleno. Pánu Bohu po-
ručeno. Co B. dá, to přijde vždy, ať i ne-
pěkně kráčí. Když pán B. zdraví dá, musí
být dobře. Trp mile, dáť pán B. vice. Ne
jednako B. rozdává, jednomu hus, druhému
páva. B. každého najde. Také pán B. peče
oplatky (odplacuje). B. také vzpomene na
své (bud' milostí, buď trestem). Chval Boha
stále zvučným hlasem, tichou, pokornou myslí.
Měří zloboh Boha na svou míru. Vz ještě
stran přísloví: Boži, Božský, Čertův, Psí;
také Pán, 5. Vz lib. dle rejstříku na str.
265.

Bůhčlověk, gt. Bohačlověka, dat. Bohu-
člověku atd., obě slova se skloňují. B. =
Kristus.

Bühne v hornictví, vz Pína.

Buhor, u, m., rus., náhrobek, Grabhügel.
Mus.

Bůhví. Na sv. B. Vz Nikdy. Lb.

Buch, knall! puff! — B., u, m., Knall,
Puff, Schlag. Rk.

Bůch, bochu, m. = boch, polt slanin,
Speckseite; uzené prase.

Buchactví, n., na Slov. = klevetnictví.Bern.

Buchač, e, m. = bouchač, vz -ač; — 2.
breptač. Bern.

Buchar, u, m., vz Železo. — Na Slov. =
kladivo. — B., ocun, naháč.

Bucharka, y, f. bouchačka. Ros. Büchse.

Buehárna, y, f. Pochwerk. Rk.

Bucharon, vz Boucharon.

Buchati, vz Bouchati.

Buchavosť, i, f. Knallende Beschaffen-
heit. Jg.

Buchavý. B. kolo, Ros., pochend, puffend.

Buchcovati, buchcuji a buchtuji, buch-
covávati. — absol. Co pořád buchcuješ?
(kašleš.) Us. — koho = pěstí do zad biti,
puffen. Us. — U Bělehradu: buchnovati.

Bucheň = bocheň. Na Mor.

Bucheř, chře, f. = puchýř. Rk.

Buchlati = silně kašlati, Jir., stark husten.

Buchnouti. Tak dělej, Ať nevelmi buchne.
Lb. Vz Bouchati.

Buchnovati koho = buchcovati.

Buchot, u, m., buch, boucháni, Baiz., Ge-
puffe, GeknAlle.

Buchta, y, f., buchtice, e, buchtička,
Buchte. Buchta kynutá, ořechová, švestková,
tvarohová, skořicová, hrušková, ryvisová
atd. Pekáč buchet. Krásný toul střelami a
oběd buchtami. Č. B. s mákem, se sýrem.
Er. P. 430. Prolomte se nebesa, spadni buchta
jako necky, na půl lokte máku v ní. Er. Co
už buchet snědl a přece tak tupý. Vz Ne-
učený. Č. Matka mu na cestu buchet napekla.
Us. Tlustý jako b. — To je buchta a) = tlustý ·
b) hloupý, hňup. — B. =. místo černou zvěří
vyryté. Šp. — B. = rána pěstí v záda,
buch, dryska. Dal mu hodnou buchtu. Jg.
Kdo se v noci toulá, často buchty dostává.
Har., Č. — B. = knedlík. Us. k Bavorům.

Buják, a, m., na Slov. = býk. D.

Bujarosť, i, f., Rkk. Jugendmuth.

Bujarý. B. jinoch, sily, Nt., lebhaft,
frisch (velmi jarý, čerstvý).

Bujavý = bujný. Tělo okrocené a nebu-
javé. Tract. 15. stol.

Bujec, jce, m. Geck. Rk.

Bujenství, n., Geilheit. J.

Bujeti, boujeti, bujeti, oni -její, -jeje (íc),
-jej, el, eni = bujněti, vz toto. — absol. Pták,
sokol, orel bují = vysoko létá, Jg. Má dcera
počíná b. (bujněti). Jel. Rostliny bují — příliš
rostou. Us. — po čem. Duše bují po obla-
cích = vznáší se k nim. L. Po louce b. = bě-
hati. L. — za koho, kdy. Za něhožto kacíři b.
nesměli (vypínati se). Leg. — kde, v čem.
V mladých krev bují. L. Oheň v něm bují,
Jád. lék.; v lese b. = běhati, v rozkošech
(jim se oddati). Jg. — od čeho. Od zbyt-
ných pokrmův tělo bují. Jg. Sami od sebe
bují. Jel. — komu: sobě. Boháč bujel sobě,
skákal. L. —na čem, kde (po čem bez čeho).
Kvítí bují na stromech. Troj. Bůh nechá
vás zde na světě b. (bujně žíti) po vaší vůli
bez pomsty. Št.

Bujnatosť, i, f. = bujnosť. Na Slov. Bern.

Bujnatý = bujný. Na Slov. Bern.

Bujně. Obili bujně vychází, h. roste, üppig.
Us. B. si počínati, frech, muthwillig, geil.
Ros. — Jg.

Bujněti, oni -nějí, něj, -něje (íc), ěl, ění;
bujnívati. Vz Bujeti. — B. = mutlhig, muth-
willig werden; bujně růsti, geil o. üppig
wachsen. D. — v kom, v čem. Udatnosť
v nich bujní. Troj. — po čem: po dobrém
obroku, Ros., po víně. Sych. — čím: pří-
lišnou hojnosti. Jg. — od čeho: od dobrých
pokrmův. — kde, na čem. Tam na té stráni
stromy příliš bujněji. Us.

Bujníce, e, f., bujná ženština. Geile Dirne.

Bujník, a, m., bujný. Muthwilliger Geck.

Bujniti, oni -ní, bujní, il, ění, zbujniti =
bujným činiti, muthig machen, ,Jg.

Bujno = bujně. Rkk.

Bujnosť, i, f., bujnota, Č., o osobách =
bujarosť; s příhanou = svévolnost', nestoud-
nosť; b. tělesná; 2. o půdě a bylinách. B.
mladé krve, těla, smilstva, země, pole, stromu.
Jg. B. tělesná (vilnosť, chlípnost'), Ros., ne-
čistá, frejířská (hanebná). Kom. Vlaského
kopru voda zapuzuje bujnosť smilstva. Čern.
B. mládeže netrpí otěže. Pk. B. krásy (čer-
stvosť). Tkad. V b. (svěžest') líce spoléhati.
Ms. z 15. stol. Muthigkeit, Muth; Muthwille,
Uibernmth; Geilheit, Uippigkeit; üppige
Fruchtbarkeit; Frische. Jg.

Bujný = bujarý, čerstvý, muthig, frisch.
B. mladík, zvíře, krev, srdce, hlava, kůň.
B. = svévolný, drzý, muthwillig, frech. B.
jazyk. — čím: mladosti. — od čeho: od
dobrého bydla. — B. = vilný, chlipný, geil,
wollüstig. B. tanec. Zahálka a dobré bydlo
tělo bujné činí. V. — B. = příliš rostoucí,
üppig, üppig wachsend. Obilí. - B. = úrodný,
fruchtbar. B. půda, dědina. V.

Bujtár, bojtár, a, m., mladší ovčák u Va-
lachův. Jg.

Buk, u, m., bouček, čku, buček, die Buche.
B. lesní, bílý, červený. Jg. Je zdravý, silný
jako buk.

Bukač, e, m., pták. Rohrdrommel, Tauch-
schwan, Kropfgans, Pelikan. B. buká. B.