Předchozí (324)  Strana:325  Další (326) |
|
|||
325
|
|||
|
|||
Radlička, y, f. = šev na kabátě. Šu-
mava. Rgl. Radlinský Miloš, pseudon. Vinc.. Praska. —
R. Ondr, spis. 1817. —1879. Vz Ott. XXI. 38. Radmírov, a, m., rybník v již. Čechách.
1560. Uč. spol. 1903. XIII. 44. Radná. Paní r. (choť radního). Kbrl. Džl.
15. Sr. násl. Radňová. Radňová. Paní r. (choť radního). Bydž
Kšť. Lid. 5. Sr. předcház. Radná. Radňovať = býti radním. Val. Češ. 1.
XI. 275. Radodárce, e, m. Škod. II 2 23., 134,
200. Radodatný muž. Msn. II. 5., 20.
Řadolodní poruční k. Linienschiffs-
lieutenant. Ott. XII. 288., 540. Radoň F. X., spis. Sr. Tob. 214.
Radonovice, pole u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mus. III. 141. Radoslav, ßovh'jcpogoq. Msn. U. 182.
Radosť. 1 r. sytívá. Tbz. V. 4. 61. Má
7. toho r. jako žid z prašiviny a jako pes z měsíčka (malou). Čes. 1. XI. 269. Střez se zasvěcovati někoho v stopy svých r- stí. Vrch. Muš. 1. 325. Radosten, stna, o, vz Radostný. —
v kom. V Bohu jsou r-stni (veseli). Čch. S. II. 274a. Radošče = radosti. Kat. 6., Ev. olom
133. Radouš Matouš, č. mal. + 1631. Vz Ott.
XXI. 44. Radovati se o čem. R-val se o dítěti.
Gest. B. 101b, — se k čemu = lísati se. Tomu člověku nic neudělají (psi), než ra dují se k němu. Lbk 37. Řadovať = děliti. V zloděj. mluvě.
Radství, n. = funkce v nějaké radě.
Kmk. Radvan, u, m., od toho zdrobn. radvanec.
Dšk. Km. 42. Vz. Radvanec. Radźić = mluviti. V Opav. a Ostravsku.
Šb. D. 58. Rafár = ? Slov. Vlč. Lit. I. 315.
Raffinérský cukerní kartel. Nár. list.
1903 č. 312. 2. Raffinovaně jednati. Lit. I. 392.
Raffinování stříbra, mědi, zlata atd. Vz
KP. X. 172., 190., 184., 208. Raglán, u, m. = volný svrchní kabát.
Raholina, y, f. = Spatná půda (země).
Tbz. III.. 1. 154. Rach, u, m. = rachot. Hřmot a r. pří-
valného potoku. Msn. U. 71. Rách, u, m. = hrách. Na Polensku. Šb.
D. 41. Racha je tolik, jakobychom my řekli:
bezmozký. Chč. S. II. 194a Rachati v III. 17. Záby oprav v: Žáby.
Rachavý zvuk (nůžek narážejících při
stříhání na desku stolu). Rais. Lep. 170. R. blas. Ib. 180. Rachnouti jak kde. Rouchem rachnula
vesla po hladině. Msn. Od. 185. Rachot. Trubicový r., amphorichess
Rasseln. R. (šelest), strepitus, bublin malých, kleinblasiges Rasseln, velkých bublin, gross- blasiges R., chřestivý, ronchus s. renchus, |
průduškový, bronchiales, konsonierendes R.,
současný s pohyby srdečními, herzsysto- lisches R., suchý, trockenes R. vlhký, feuchtes R. Ktt. Rachota, y, f. = rachotina, starý sešlý
dům. Nár. list. 1904. 107. 9. Rachotilka, y. f. = rachocení hromu.
Z toho bude r. Sá. XX. 191. Rachotka, y, f., vz Klapačka.
Rachvala, y, m. = dach, čert. Mor. Čes. 1.
XIV. 384. Raiffeisenka, y, f. druh záložny (po
zakladateli Raiffeisenovi). Vz Ott. XXI. 64., Vck. Vset. 321 Raiffeisenův. R-vy záložny. Vz Raiff-
eisenka. Raiman Fr., prof, a spis. Vz Vyhl. L 104.
Rainer Václ. Vavř., čes. malíř ve středo-
věku Vz Zl. Pr. XXI. 574. Rais Kar., říd. učit. a spis., nar. 1859
Vz Ott. XXI. 69., Flš. Písm. 736., Tob. 214 Raisonýrovati = hubovati. Us. Rgl.
Rajbanica, e, f. = strouhané těsto z jem-
nější mouky s vejcem a zavařené v masové polévce. Mus. slov. II. 26. Rajbovňa, vně, f. = továrna na plechové
náčiní. Záp Mor. Mtc. 1902. 22. Rajbovňák, a, m. = dělník v rajbovně.
Záp. Mor. Mtc. 1902. 22. Rájce, luka u Bzence. Čes. 1. XIII. 475.
Rajdák, u, m, tanec. Vz Brt. P. n. 931.
Rajdovačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n.
931. Rajdovný = rejdovný. R. voj = kterou
se vůz rejduje, řídí. Brt. P. n. 573. Rajhradohorce, e, m. R. Odysseus. Msn.
Od. 354. Rajka, paradisea, pták. Sr. Ott. XXI 73.
Rajnica, e, f. Hádanka: Krivé nohy,
veľké brucho, malý pyštek, velké ucho (rendlík). Sbor. slov. 1900. 114. Rajšče, e, n. = rajské jablko. Us. Rgl.
Rajolní pluh. Nár. list. 1905.
Rajská B. (Ant. Reizová), druhá choť
Fr. Čelakovského, 1817. -1852. Vz Ott. XXI 74. Rajtarstvo, a n. R-stvu se učiti. Lbk.
106. Rajteračka, y, f. = jezdkyně. Kdýně.
Rgl. Rajterák, a, m. = jezdec. Kdýně. Rgl.
Rajzák, a, m. Obchodní r, z něm. Rei-
sender. Rais. Lep. 299. Rak, a, m. Vz Ott. XXI. 75. Kdo chytá
raky, měj pozor, aby moucha, která na raka sedla, nepřeletěla mu někam na tělo, neboť na tom místě udělal by se mur, bo- lestná nemoc. Mtc. 1. 1897. 60. Nekúpite raky (nepůjdete se mnou domů)? Sbor. slov. VII. 130. Malá voda, malý r. Rizn. 168. — R., tanec. Brt. P. n. 823. — R., souhvězdí. Sr. Ott. XXI. 77. Kdo se narodí na raku, nic se mu nebude dařiti, vše mu půjde nazpátek. Mtc. 1. 1897. — R, nemoc. Sr. Ott. XXI. 77. Vodní r., snět ve tváři, noma, cancer aquaticus. Ktt. Sr. Rakovina. — R. Jan a Jos., spis. Sr. Tob. 214. Rakač, e, m., concha. Rozk. P. 93.
|
||
|
|||
Předchozí (324)  Strana:325  Další (326) |