170

utrhačóv to vyčistil. Hus. I. 239. — kudy.
R-la vlásky po pravém rameni. Sš. P. 777.
R-stil syneček vraný koně po něm (po poli).
Sš. P. 361. A r-stil zlaté pérečka koníčkovi
po hlavě. Sš. P. 241. — se o kom — roz-
mluviti se o kom. Šml. — se od čeho: od
velkieho žaľa. Sl. p. 112. — co jak: na
rózno. BO. — co, se kde. Cukr ve vodě
se Rozpouští. V. Měď před míškem roz-
pusť. Vys. Vosk na slunci se rozpouští. V.
— se v co. Těla v živly se rozpouštějí.
Kom. Rozpustil se v smích (dal se). V. V ne-
střídmost se r. Eus. — se do čeho: do
pláče ( = se dáti). Bern. — se. Sníh se r-stil.
Us. Že mázdřice porušena není, ale se roz-
pustila (oslabila). Ras. — se k čemu. A to
se stává, když Kristus duši věrnú svým
vnitřním vdechnutím nadchne a ji k nebe-
ské žádpsti ponukne a ona se k té řeči
jaksi rozpustí. Hus III. 62.

Rozpustnost, i, f., zerlassende Kraft.
R. kyselin. Techn.

Rozpustivý = rozpouštějící, auflösend,
zertheilend. R. věci. Ras., Ja.

Rozpustlivosť, i, f. = rozpustnosť, die
Auflösbarkeit. Rostl.

Rozpustlivý, auflösbar. R. sůl. Us.

Rozpustnice, e, f., eine Ausgelassene. Us.

Rozpustník, a, m., ein ausgelassener
Mensch. Na Ostrav. Tč.

Rozpustnost, i, f. = rozpustilosť, Bern.;
2. rozpustlivosť. Techn.

Rozpustný = rozpustilý, ausgelassen. Na
Ostrav., Tč., na Slov., Bern.; 2. rozpustlivý.
Techn.

Rozpustošiti, il, en, ení = pustým učiniti,
verwüsten. Slov. Bern.

Rozpušťadlo, a, n., der Schmelztiegel.

Rozpuštěk, šťku, m. = rozpuštěnina,
Entlassung, Auflösung, etwas Aufgelöstes.
Kafr surový rozpusti se lihem, r. se procedí
a vodou se srazí. Techn.

Rozpuštění, n., die Auseinanderlassung.
R. vojska, rady, sněmu. — R., die Auslas-
sung, Erweiterung, Spannung. R. šatů, pla-'
chet, křídel. — R., die Zerlassung, Schmel-
zung, Auflösung. R. rudy, zlata, olova, vosku,
másla, cukru. — R., povolení, die Nachlas-
sung. R. v mysli zatracenie hodno jest. Hus
I. 264. R. v kóře jako šeptání n. smiech.
Hus I. 265.

Rozpuštěnina, y, f., roztok, tekutina,
etwas Zerlassenes, der Fluss. Presl.

Rozpuštěný; rozpuštěn, a, o. R. vojsko,
rada, máslo atd. vz Rozpuštění. R. rozkoš.
Pass. 530. — kde: kamenec ve vodě rozpu-
stený. Lk. — k čemu: ke zlému. Hus I.
153. — v čem. Převrácená duše, v zemských
rozkošech r-ná. Hus II. 311. — R. = roz-
pustilý. R. člověk, Us., žádosť. Troj. Taký
jest člověk r. Hus I. 264. (I. 279).

Rozputnati, rozputnávati = pout zba-
viti, entfesseln. Bern.

Rozpuzení, n., das Auseinandertreiben,
dispersio. Z r. se navrátiti. BO.

Rozpýchati, pyšným se státi, stolz wer-
den. V. — proti komu. Leg.

Rozpylec, lce, m., drymis, rostlina. R.
úžlabičný, lékařský , granadský, chýlský,
mexický, Rostl.

Rozpýřený; -en, a, o, locker. Stopky
r-né. Um. les.

Rozpýřiti, il, en, ení, Fasern auflockern,
fiedern. — co. Us. — se, vor Zorn erglühen.
Us. Tč.

Rozpyskati = pyskem rozcvaňhati, mit
der Schnauze zerwühlen. — co: jídlo. Ros.

Rozpyšněti, ěl, ění, stolz werden. V.

Rozpyšniti, il, ěn, ění, stolz machen. Us.

Rozpyt, u, m., rozjímání, die Erforschung,
Zerlegung. Mus. A po nepředsudném r-tu
sama od sebe v niveč se rozpadne. Šf. III. 10.

Rozpytati se, rozpytávati se, sehr nach- fragen. L.

Rozřad, u, m., rozřadění, pořádek, or-
dentliche Abtheilung, Anordnung, Reihe, f.
Krok.

Rozrada, y, f. = odrazování, das Ab-
rathen von etwas. L.

Rozřadění, n., die Zer-,Vertheilung, Aus-
einanderreihung.

Rozraditi, il, zen, ení; rozrazovati, ab-,
widerrathen. — koho = odraditi od čeho,
abrathen, durch Rath abwenden. Výb. I. 456.,
Pulk.

Rozřaditi, il, ěn, ění; rozřadovati, an-
ordnen, vertheilen. — co jak. Větve národu
podlé rodové příbuznosti. Šf.

Rozradník, a, m., der Widerrather. L.

Rozradostniti, il, ěn, ění, zur Freude
stimmen. Šm. — se, freudig gestimmt sein.
Ft.

Rozradovati koho = rozradostniti.
se čím: výhrou, sich sehr freuen.

Rozrachovati, durchrechnen, aus-, ab-
rechnen, rozpočítati. - se, mit einander
abrechnen. Na Ostrav. Tč.

Rozramenatka, y, f., cephea, slimýš.
Krok.

Rozramovati, rozhrabati, zerwühlen.

Rozraniti, il, ěn, ění, rozraňovati = ve-
lice raniti, sehr verwunden. Vz Roz-.

Rozraniti se, il, ění, tagen. Sotva se
r-lo, už šli. Us. Tč. '

Rozřásniti, il, ěn, ění, entfalten. Ros.

Rozrašplovati, rašplí rozpilovati. Us
Tč. — co čím.

Rozratati — rozrachati. Slov.

Rozratolestěti, rozratolestněti, ěl, ění,
ästig werden. Ros.

Rozratolestiti, il, ěn, ění, ästig machen;
se = rozratolestěti. Strom se rozratolestil.

Rozraz, u, m., rozražení, die Zerschlagung.
Bern. — R., překážka, das Hinderniss. - R.,
nepokoj, die Unruhe, Zerstreuung. Bern. —

Rozrazení, n., die Abrathung. Jg.

Rozrazil, u, m., rostlina, der Ehrenpreis,
veronica. R. potoční, v. beccabunga, lékař-
ský (přítržník), v. officitialis, gebräuchlicher
Ehrenpreis, rezekvítek, v. chamaedrys, ko-
přivový, v. urticaefolia, útlý, v. tenerrima,
třílistý, v. triphyllos, S. N., polní, v. agres-
tis, Acker-Ehrenpreis, Buxbaumův, v. Bux-
baumii, dlouholistý, v. longifolia, langblätt-
riger Ehrenpreis, Čl. 83.- 85., štítnatý, v.
scutellata, horní, v. montana, ožankolistý, v.
teucrium, rozprostřený, v. prostrata, klasnatý,
v. spicata, latnatý, v. spuria, douškolistý,
v. serpyllifolia, horský, v. alpina, chudob-
kovitý, v. bellidivides, jarní, v. verna, ci-