296

Hladiti, vz List. filol. VII. 179. (Mz.),
IX., 323., Mkl. Etym. 65. — abs. Pravda
nehladí. Č M. 65. — co: střelný prach, NA.

III. 132., nábytek, kov. Us. Pdl. — se kde
čím. V písku vlhkém zobanem se husa
hladí. Pl. I. 75. — co k čemu. Hlučně
k sluchu ji (svou řeč) hladiece (lahodnou
činíce). Kat. 3264.

Hladítko, vz Illadidlo. H. kostěné, das
Streichbein, Dch., ševcovské ku hlazení
podpatků a okraje podešvů, das Glattstöckel,
Fornerum, Matj. 105., okrajové, das Schnitt-
fornerum, na korek, das Korkfornerum.

Hladivcový = smyrkový, Schmirgel-. H.
brus, Včř. Z. I. 82. prášek, papír, plátno.
Wld.

Hladivec, vce, m. = hladicí kámen, odrůda
koruntu, der Schmergel. Sl. les., ZČ. II. 39.,
Schd. 11. 40.

Hladizna, y, f. = hladina. Slez. Té.

Hľádka, y, f. = hlídka, hlediště. Z vy-
strmenej napotom zestúpi h-ky. Slov. Hol.
135.

Hladkala, y, f., glabraria, das Leichtholz.
Šm.

Hladkastý = hladký. Zajačie vlásky sú
h-sté. Slov. Hdž. Šlb. 51.

Hládkati = hladiti, sanft streicheln. Slov.
Žena muža h-la. Dbš. Sl. pov. I. 26. Po
brade ju h-jú. Klčk. V. 8. — Ntr. V. 33.,
255., IV. 41.

Hladko. Na h. otesati.

Hladkobradý, mit glattem Kinn, ne-
vousatý. Lpř.

Hladkohubec, bce, m. == holohubee, leior-
hynchus. Nz. lk.

Hladkokorý, glattrindig. Vký.

Hladkokožník, a, m., liophloeus, brouk.
H. tmavý, 1. nubilus. Kk. Br. 298.

Hladkokřídlý. 11. hmyzové, planipennia,
die Phattflügler. Nz., Ssk.

Hladkokrovečník, a, m., litargus, brouk.
H. dvoupásný, 1. bifasciatus. Kk. Br. 159.

Hladkomluvný, wohlredend. Šm., Loos.

Hladkoprska, y, f., hmyz. H. růžová,
hedychrum roseum, rosige Goldwespe; krá-
lovská, h. lucidulum, königliche Goldwespe.
Brm. IV. 325.-326.

Hladkoštítník, a, m., callidium, brouk. H.
krvavý, c. sanguineum; fialový, c. violaceum,
blauer Scheibenkäfer; olšový, c. alni; proměn-
livý, c. variabile, veränderlicher Scheiben-
bockkäfer. Kk. Br. 342., Ves. 1880. 2., Brm.

IV. 194.

Hladkoun, a, m., ryba. H-ni podobají se
žralounům, mají však stříkací otvory. H.
psový, galeus canis, žíhaný, mustelus levis.
Vz Frč. 303.

Hladkovlasý, glatthaarig. Stč. Zem. 841.

Hladkozvuký, wohltönend. Šm.

Hladký = rovný. H.jezero. Mcha. H.jak
mýdlo. Brt. H. sval, Osv. I. 231., plocha
seku, glatte Hiebsfläche, Sl. les., hlaveň,
Čsk., krovky, Kk. Br. 6., tvář. Us. Pdl. —
H. = okresaný. H. dvornosť, mravy, Osv. I.
261., 262., sloh. Dk. — H. = lahodný_L chlá-
cholivý. H. prosba. Kat. 2501. Povětří všady
hladké. Smil. v. 1705. — H. ančka = za-
klechtaná polívka z vody. Na Pořič. Kšá.

H. Frant., kněhtisk. 1750. Vz Jir. Ruk. I.
245. — H. Jan. Blk. Kfsk. 958., 1164.

Hladná, é, f., ves a osada u Vltavotýna.

Hľadník, u, m. = smrtonos, antirrhinum
orontium, z druhu: serophulariceae. Mt. S.
VIII. 1. 32. — H., a, m., der Hungerleider.

Hladno. Léky na hladno užívati (na
lačno). Slez. Šd., Brt. D. 214.

Hladnov, a, m., hora u Pol. Ostravy ve
Slez. Tč.

Hladnoucí = hladovějící. H. zvíře. Ves.
I. 63.

Hladný = hladový. Nejsem hladná, jedla
jsem právě doma. Herb. Kdo to stačí živiť
pět hladných krků? Šd. A už nebol ani
hladný ani smädný od samej radosti. Dbš.
Sl. pov. VII. 68. Hladná léta. Mnč. H. střeva,
Hr. ruk. 133. Ve dnech h-ných, in diebus
famis. Ž. wit. 36.19. H. jako jikavec. U Srbec
na Hané. Bkř. Hladný, že by plot snědl,
u Žamb. Dbv., že by tmu sežral. Slez. Klš.
Hladový pes hole se nebojí. Vz Hlad. —
H. = hladem způsobený. Umřel hladnou smrtí.
Mor. Brt. D. 214., Mřk.

Hladolet. Vz KP. II. 49., 50. — H. =
nesyta. Us. Sn.

Hladomor. Dal. 81., 152., 156, 180.

Hladomorna = věž, jíž za vězení použí-
vali a v níž vězeň mnohdy ku smrti hladem
odsouzen byl Vz Kram. Slov.

Hladomra, y, f. = dolina mezi horami
v Horňom Gemeru. Let, Mt. S. IX. I. 47.

Hladoš, e, m._; der Hungerleider. Slov.
Ntr. II. 136.

Hladota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Hladotín, a, m., mlýn u Horažďovic.

Hladouňký. H. tvář. Vlč.

Hladov, a, m., Hladau, dvůr u Pacova;
Hladow, mlýn u Pacova, sam. u Kamenice
nad Lab., několik domků u Turnova a osada
u Křelovic; Hungerleiden, ves u Želetavy.
PL., Tk. III. 133. H., Waldhof, v Čásl. Blk.
Kfsk. 1099. Cf. Sdl. Hr. IV. 370. Na Hla-
dově, sam. u N. Paky.

Hladová, é, f., sam. u Přeštic; mlýn
u Telče.

Hladování, n. = hladovění. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 68.

Hladovati = hladověti. Slov.

Hladovec, vce, m. = člověk stále hladový.
Us. Kšť. Krmiti někoho planými nadějemi
je h-vci dávati ustřice. Šml. H. s hltavostí
do sebe souká ať jelito ať buchtu. Kos. —
H. — lakomec. Dch., Kšá.

Hladovění, n., das Hungern.

Hladověnka. H. jarní, draba verna, das
Gänsekraut. S1. les., Kk. 215., Mllr. 15., 41.

Hladověti, ěl, ění, na Slov. hladovati. —
kde Je jar, dze chudoba po dzedzinách
hladuje. Pokr. Pot. I. 160. — s kým. Ja
hladujem s dietočkami. Sb. sl. ps. I. 42. H.
s ním nechcelo sa nikomu. Dbš. Sl. pov.
VII. 41.

Hladovitý, heisshungrig. H-tým otjeli sú
klasy. BO. Sedm let h-tých. BO. Bychom
byli h-ti. Žk. 109. H. lev. Alx. V. v 1568.
Byli h-ti. Ž. wit. 33. 11. H. léto bude. Pass.
883. — čeho. Byl peněz h-vit. Wtr. exc.
Bude h-vit všeho dobrého. Št. Kn. š. 262.
Cf. Brt. S. 3. vd. 188.