108

Slov. Pokr. Pot. II. 13. — O. na peníze.
Břichatý o. (veliký a naplněný). Krnd. 15.
Obědvati na obecní o. Wtr. exc.

Opaskář, e,. m. = kdo dělá opasky, der
Gürtelmacher. Šd.

Opasní, vz Opasný.

Opásti se Vůl se opase (pasením se
spraví). Us. Msk.

Opašák, u, m. = klika, kterou na Va-
lašsku lámou suché větve v lese. Také se
jí se stromu na, strom přehupují. Vck.

Opašník, u, m. = opasek, řemen, jímž
si Slováci opasují nohavice. Slov. Zátur.
Vz Oselník.

Opašťok, šťku, m. = opasek. Slov. Sldk.
23., Orl. VI. 265

Opat. Mkl. Etym. 5. Pohánění o-ta. Vz
Zř. zem. Jir. 461.

Opat = okasati, aufschürzen. O. sukňu.
Slov. Bern.

Opatek, das Fersenleder. Dch. Na o-tcích
se bělalo dvé mohutných ostruh. Kos. —
O. = podpatek. Chcel mať opätky vyššie.
N. Hlsk. III. 340. Točil se na o-tku. Sá. —
Cf. List. fil. XV. 174.

Opatera. Ponechal korunu pod o-rou
(opatrováním) Petra z Periny. Sl. let. I 24.
Anička prijala do o-ry a výchovy dítky.
Ntr. VI. 275. Tele bývá u Slováků s nej-
bedlivější o-rou pěstováno. Koll. St. 25.

Opaterný = opatrný. Hol. 16.

Opatlovať = poopraviti. Vz Patlati.
Trochu sme to o-li. Slez Šd.

Opatora, y, f. = opatera. Slov. Hrbň.

Opatov, Opatau, dvůr u Humpolce ; Abts-
dorf, městečko v Litomyšl.; Opatow, ves
u N. Bydžova; Oppatau, městečko u Tře-
bíče, ves u Jihlavy PL., Tk. VI 313., Blk.
Kfsk. 639., 690, Sdl. Hr. I. 5 , Rk. Sl.

Opatovati = opatem býti. O-val od roku
1412.—1433. VSlz. II. 284.

Opatovice, Opatowitz, ves. Vz a) -- g).
— O., Oppatowitz, vsi u Rajhradu, u Je-
víčka, u Vyškova a u Hranic na Mor. PL. —
Tov. 4., Tk. V 252., Blk. Kfsk. 1377., Sdl.
Hr. I. 256., III. 127., 135., IV. 343., V. 364.,
Rk. Sl.

Opatovický klášter. Tk. IV. 735., VI.
35., Sdl. Hr. II. 46., 63.

Opätovne = opětovně. Slov. Dbš. Úv.
124.

Opatovský Šťastný. 1584. Jg. H. 1. 604.,
Jír. Ruk. II. 61.

Opatra, y, f. Cf. Opatera. Zpomeň na to
v svej o-tře. Pravn. 1921.

Opátrať = prozkoumati. Opátra, dobre
mu oči nevyskočia. Sb. sl. ps. I. 108.

Opatřenec, nce, m., der Pflegling, Pfründ-
ler. Dch.

Opatření = ostarání atd. O. potravinami
na pochodu, ve válce, Etapenverpflegung.
Čsk. O. země hrady a pevnostmi. Šmb. S.
II. 266. — O., conspectus. Ž. kl. (318.).

Opatřenka, y, f., die Pfründlerin. Dch.

Opatřilka, y, f., sam. u Dušník.

Opatřitelkyně, ě, f. — opatřitelka Sš.
P. 21.

Opatřiti. 1. Ohledati. — co. A když
rány opatřichu (spatřili); Když ćrtie jeho
ustavičenstvie opatřichu; A jať sem ji (ko-

runu) velmi pilně opatřil (prohlédl); Aby
hvězdy opatroval (pozoroval). Výb. I. 827.,
1173, II. 594., 929. By to místo o-li (spa-
třili). Arn. 2646. Nepokojní lidé nikakž toho
vidění nemohú opatřiti tak divného; Tam,
kdež bychom opatřili všech nebes divné
zpoíiezenie. Št. Kn. š. 25., 121. — co jak.
Bez světla (v tom vězení) jeden druhého
nemohl opatřiti. Výb. II. 885. — 3. Ošetřo-
vati, hlídati. — čeho. Bůh opatruj ohňa.
Brt. D. 181. — koho jak Bude ho opa-
trovati jako oko v hlavě. Us. Šml. — kdy.
Sv. Jene, v noci tej mě opatruj. Us. — 4.
Obstarati. — co, se. O. chudinu. Osv.
Každý rád svú při opatří, což nejlépe muož.
NB. Tč. 151. A protož nechaje sebe a ji-
ných troštování sám ty se opatř. BR. II.
15. b. — co, čeho jak. Chudých opatro-
vati z úřadu svého. Krnd 78. Račte to o.
vedlé rozumu JMti. Arch. VIII. 51. —
koho v čem. Račte mne v tom opatřiti.
Arch. VII. 282. Aby jemu týden napřed
dal věděti, aby se v díle mohl o. Sedl.
Rychn. 38. 17. — 5. Zjednati. — čím. O.
někoho všemi potřebami, Tk., obživením,
Pož. 3., plnou mocí, Šmb., vězením. Bart.
88. O spis úvodem, výkladem, podpisem,
nápisem, poznámkami, píseň nápěvem. Us.
BDI. Ktož by to snažně svú myslí opatřil.
Št. Kn. š. 185.

Opatrník = opatrovník. Ti, jenž mají
býti o-ci chudých, již obrátili sú se v lúpež-
níky. Hus I. 220

Opatrnosť. O-sti k vůli, vorsichtsweise.
J. tr. To jest dobrá o., když .... Hus I.
279. O. není jen matkou moudrosti, ale
i zdárného výsledku. Šml. O. jest pevná
hradba duše. Sb. učit. Kde trpělivosti není,
tam také o. schází. Exc. Na penězích o-sti
a víře vždycky spíš při počtu se nedostává,
nežli nadbývá. Hkš. - - O = titul. Jakož
Vaše O. ste psali (o starostovi a radě). Arch.
V. 413

Opatrný. Učinil to způsobem opatrným.
Us. Dch. Jest velmi o. (o bojácném). Bdl.
Buď o-tren, bdi, nevieš, kdyžť zloděj přijde;
Tu slušie opatrnu býti. Št. Kn. š. 18., 28.
O-ného Bůh opatruje. Bž. exc. — v čem.
O. ve všech běziech. Výb. II. 512. V scho-
vánie listóv jest opatren. Arch. II. 414. Pí-
sař má o-tren býti v té róznici. 1002. Kdo
je v řeči neopatren; Aby ve všem byl opa-
tren. Št. Kn. š. 145., 90. — jak. O. jako
čert (velmi o.). Us. Sn. — čím: rozumem.
Hus II. 426.

Opatrný, ého, m, os. jm. Blk. Kfsk.
1377. — O. M., prof. v Kr. Hradci, spis.

Opatrovanec, der Curand. J. tr.

Opatřování, n., die Anschaffung.

Opatrovanosť, i, f., die Pflegschaft, Cu-
ratel. Rk.

Opatrovanský = opatrovnický, Pfleg-
schafts-. J. tr.

Opatrovanství, n., die Curatel, Pfleg-
schaft. V o. někoho dáti, über Jem. die C.
verhängen. J. tr., Pr. tr.

Opatřovatelna = opatřovací ústav, die
Versorgungsanstalt. J. tr.

Opatrovatelský, Behüter-, Pfleger-. Dbš,
Úv. 66.