Předchozí (987)  Strana:988  Další (989) |
|
|||
988
|
|||
|
|||
všecky provazy na sobě pretrhal (potrhal).
Ros. Na skřipci koho p. V. — koho, se čím: prací, Kom., chůzí. Jg. Bycha, by se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Jg. — se v čem: v práci. Koll. — se. Zima, nemoc se přetrhla, déšť se přetrhl. Us. Řetěz se přetrhl. Jakoby se přetrhl, krev z něho šla. Cr. Ty mrazy se tak brzo nepřetrhnou. Us. Dch. Přetrhnuté, unterbrochen. Us.
Přetrhuutelnosť, i, f., die Reissbarkeit.
Přetrhnutelný, reissbar.
Přetrhnutí, n., das Zerreissen, Unter-
brechen. Přetrhnutý; -ut, a, o, zerrissen.
Přetrhování, n., öfteres o. anhaltendes
Unterbrechen. Jg. Přetrhovaný; -án, a, o, oft unterbrochen.
Přetrhovati, vz Přetrhnouti.
Přetříbiti, il, en, ení (zastr.); přetřebovati
(zstr.) P. = přemlátiti, přetříti obilí, über- dreschen; přečistiti, přccíditi, sichten, rei- nigen; sužovati, plagen. — co čím: obilí věječkou. Bibl. — se. Až by se pokuty boží nad bezbožníky přetříbily (vykonaly a přešly). Plác. Přetřískati,přetlouci, zerschmettern, zer-
schlagen. — co komu: hnáty. Us. Přetříti, tru, tři, tra (ouc), třel, třen,
ení; přetírati = příliš setříti, zu sehr zer- reiben ; ve dvé roztříti, entzwei reiben, zer- reiben ; pilou p. = rozřezati, zersägen; znova íičiti, bíliti, von neuem tünchen. Jg., Hm. — co, koho čím: dvéře barvou, Us., stůl šátkem. Us. Sv. proroka pilou přetříti kázal. Har., Karyon. — co jak: Pilou na dvé pře- trhl byl. Har. Přetrkati koho čím; rohy, mit Stossen
überwinden; trkaje přeraziti, mit Hörnern zerschlagen. — co čím. P. čely svými všecky národy. Smrž. Přetrnatý, sehr dornig. P. řešetlák. Rostl.
Přetropiti, il, en, ení, přetřápati (zastr.),
příliš ztropiti, zu viel tlum, anzetteln. — co. Něco tam p-il. Ros. Přetroubiti, il, en, ení, zu Ende blasen. —-
co : píseň. — koho = troubením přemoci, blasend überwinden. Přetrpčiti, il, en, ení, přetrpčovati, sehr
herb machen. — co komu : život. Přetrpědlný, snesitelný, erträglich. Ž. k.
123. 5. Přetrpení, n, die Erduldung; das Leiden.
Šm. Přetrpěti, ěl, ěn, ění; přetrpívati, er-
leiden, ertragen, aus-, überstehen. — abs. Múdrý smlčí a přetrpí. BO.—jak dlouho. Přetrp na čas, přihodí-liť se něco zlého. BO. — co: bouři, Har., nemoc, neštěstí, války, těžkosti, Us., vedro. Rkk. 03. P. trest. J. tr. -— co za koho. Mnoho za tebe Kristus pře- trpěl. Pešin. — co čím: zmužilou myslí. Jel. — co komu = přehlédnouti, shověti, prominouti, nachsehen Nechce svému málo p. a potom musí jinému mnohem více trpěti. Št. N. 200. Přetrpký, sehr bitter. Us.
Přetrs, vz Přítrs. Zlob.
Přetruhovati, přetroubiti, il, en, ení,
troubením přemoci, überblasen. —- koho. — |
Přetrubovati, potrubovati, unterbrochen, in
Absätzen blasen. Trubcové p-bují. Rozm. o vč. Přetrucovati co na kom, ertrotzen. Na
Ostrav. Tč. — koho, durchs Trotzen über- winden. Ros. Přetrvati, přetrvávati, überdauern, über-
leben. — abs. Kdo chce p., musí přitrvati. Na Ostrav. prov. Tč. — co, koho. P. den zejtřejší. Ros. Koho ten přetrvá (přežije), kterýž svého syna přetrval. Jel. — koho v čem, na co. On ho v díle, na dílo pře- trvá (jest vytrvalejší). Jg. - jak. Celý den bez jídla p. Cyr. — koho čím. Své nepřá- tely zdravím p. Reš. P. někoho životem. J. tr. Přetrž, vz Přítrž.
Přetrženě, unterbrochen. Dch.
Přetržení, n., vz Přetrhnouti, die Unter-
brechung. Do p. se natáhati a namáhati. Kom. P. řeči (zastavení). D. A protož mi poručeno jest, abych Holomoučanům, o p. (zastavení) takových neřádů poručil. Žer. f. 19. Válku bez p. vésti. V. P. práv. Vz Vš. 568. — P., vz Přetržiti. Přetrženlivý, přetržený, unterbrochen.
Na Mor. MM. 10. Přetržený; -en, a, o, unterbrochen. P.
řeč, Dch., háček, durchstrichene Fahne. Mus. — P., vz Přetržiti. Přetržiti, il, en, ení; přetržovati= dráže
prodati, theuerer verkaufen. — abs. Dnes jsem přetržil (více stržil). Us. Na Slov. také = přehádati, überreden ; trhem ztratiti, durch Handel verlieren. Bern. Přetržitý = přetrhovaný, unterbrochen.
P. vodomet, Sedl., neduh. Ja. P. v mathm. = ďiskontuirlich. Stč. Přetřžka, y, f., přetržení, Unterbrechung,
f. Bez p-ky. V. — P. při stroji parním. Vz KP. II. 359. Přetržník, u, m., der Zerreissungspunkt,
punkt (a), kde se čára přetrhla: — a—. Stč. — P., rostl. Us. Jg. Přetržný, přetržitý, přetržený, unter-
brochen. Rostl. Přetržovati, vz Přetržiti. Na Slov.
Přetučný, sehr fett, speckfett. D.
Přetuhlý, příliš ztuhlý, sehr steif, starr.
Ros. Přetuhnouti, hnul a hl, utí, příliš ztuh-
nouti, zu steif o. starr werden. Ros. Přetunouti, vz Přetonouti. Ros.
Přetupý, sehr stumpf. Us.
Přeturnajiti, überturnieren. — koho.
Přetužiti, il, en, ení, überspannen, allzu
fest machen. Ros. Přetvar, u, m. = přetvoření. Stf.
Přetvara, y, f., přetvařování se, die Ver-
stellung. Mus., Hšv. Vz Přetváření. Dch. — P., y, m., klamce, šibal, pokrytec, přetvář- ník, der Heuchler. Ten p.dělá se nemocným, aby pracovati nemusel. Č. Přetvářeně, verstellt, umgestaltet. Jg.
Přetvářenec, nce, m., vz Přetvářník. Dch.
Přetváření, n., pretvoření, die Verstel-
lung. J. tr. Přetvářenosť, i, f., die Verstellung. Přir.
učit. lid. Přetvářený, verstellt. P. příchylnost',
Sych., lichota, maskirt. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (987)  Strana:988  Další (989) |