Předchozí (994)  Strana:995  Další (996) |
|
|||
995
|
|||
|
|||
Ben. V., Plác., prací. Šm. Tigr divokostí
všecky převyšuje. Kom. — koho v čem: ve zpěvu, D., v učení, Ros., v moudrosti. Háj. Nad povahu pohlaví ženského v tom jiné převyšovala. Bart. 253. P. koho v ně- čem. Chč. 305. Převýška, y, f., převýšení, převaha, das
Uibergewicht. L. Převyšujicnosť, i, f. = převýbornosť.
Slov. Bern. Převyšujicný= převýborný. Slov. Bern.
Prevýt, vz Prevít.
Převyužiti, il, it, ití, převyužívati, über
die Zeit nutzen, gemessen, brauchen. Ros. Převyvýšený, sehr erhöhet. Lom.
Převzácný = velmi vzácný. Jg.
Převzatý, übernommen, vz Převzíti.
Převzdati, übergeben. Šm..
Převzdělati, überbilden. Šm. - co, koho.
Převzděti, přezděti, přezdíti, přezdím
(převzději, zastr.), 3. os. pl. -ějí, zděj, vzděl, zděl, vzděn a zděn, vzdín a zdín, ění; pře- vzdívati, přezdívati = jiné jméno dáti, jméno přeměniti, ve smyslu zlém: nadávati, cf. Přezývati, einen anderen Namen geben (ve smyslu zlém: spottweise nennen, auf- heissen). Jg. — komu (s dativem osoby a nominativem věci). Té hoře Žižka Tábor převzděl. Háj. Protož Domažlice městu pře- vzděl. Háj. Přezděli mu Bárta. Ros. Hradu i městu Budeč převzděli. Háj. Jméno B . . . jemu přezdieti chtieše. BN. Jednomu pře- zděl Vnislav. Kn. A převzdievali těm ho- rám jména nová, onné Oreb, jiné Beránek, jiné Tábor. Let. 28. A proto se zbonřili, že králi mahometa přezděli. Let. 272. Pře- zděl korábu jméno své Argon. Troj. Pře- zděl mu jiné jméno Jupitera olympského. V. Přezdívá (nadává) mu Bulík. Ros. Pře- zděli mu mistr. V. Přezdívají mu sok. Kom. Převzděchu jemu Ježíš. ZN. — koho jak. Řekové i Římany tím jménem (bar- bar) přezděli. Sš. I. 25. Převzdívka, y, f., der Schimpfname. Vz
Přezděv. Převzetí, n., přejetí, die Uibernahme. D.
Převzíti, vezmu, vzal, at, etí —- na sebe
vzíti, übernehmen; přendati, in die andere Hand nehmen. Jg. — co: úřad, listy, práci, řeč. D. — co komu: řeč (přerušiti ho v řeči). Šm. — co na koho. P. na sebe dluh. Ros., V. — co odkud kam. Z jedné ruky do druhé něco p. Ros. Od boží to matky převzali zpěv sladký. Sš. Bs. 30. — co po kom. P. po otci hospodářství (ujati). — se koho = chopiti se ho. Pře- vzal se bližního nejednou a roztřásl. Plk. Přeza, y, f., na Mor. a na Slov.= příze,
das Garn. Přezábiti se = přesáhnouti, sich ver-
kühlen. Na Ostrav. Tč. Přezáblý, vor Kälte erstarrt. Ros.
Přezábnouti, přezíbnouti, bl, utí, vor
Kälte erstarren, erfrieren. — co komu čím. Přezábly mu mrazem nohy. Přezactví, n., obchod s přízí, jaký pře-
zák vede, der Garnhandel. Us. v Krkonš. Přezačasté, überaus oft. Dch.
Přezačka, y, f., která přízi prodává, die
Garnhändlerin. D. |
Přezaháleti, el, en, ení, eine Zeit lang
faulenzen. — jak dlouho. Přezahálí on od rána do večera. Ros. — co. Celý svůj život p. Zlob. Přezáhy, allzufrüh. Dch., Ráj.
Přezák, a, m., der Garnhändler. Us.
Přezaměstnati, přezaměsknati, příliš za-
městknati, überhäufen, überladen. Č. exc. — koho čím. Přezářiti, il, en, ení, přezařovati, über-
strahlen. — čím. Boj neskončené přezářen bývá bleskem vítězné koruny. Sš. I. 89. Přezarmoucený; -en, a, o, sehr betrübt.
Plác. — čím. Přezáviděti, ěl, ění, sehr beneiden. —
komu čeho. Nej. Přezbyti, yl, ytí, přezbývati, übrig sein.
Háj. Přezděnec, převzděnec, nce, m., der
einen Spitz-, Schimpfnamen hat. D. Přezděnek, nku, m., přezděný pokojík,
die Kammer, Alkove. Jg. Přezdění, n., vz a) Přezdíti, b) Převzděti.
Přezděný; -ěn, a, o, vz Přezdíti, 2. Pře-
zděti. Přezděv, u, m., přezdívka, převzdívka,
y, f., na Mor. a Slov. přezvisko, a, n. Pře- zděv. Č. P. z pře-vz-děti, pře-vz-dívka, pře-z-děti, přezdívka. Vz Vzděti. Prk. P., jméno nehodné, zneuctívající někomu dané. Vz S. N. DeR Spott-, Schimpf-, Spitzname. P. ta postupem času ztratila docela povahu nenávistnou. Sš. J. (55. Nyní se na Pána tím p-vem potrhují. Sš. J. 154. Ta p-ka nás hněte. Sych. — Nadávky, převzdívky a slova ob- hroublá na mor. Zlínsku. Protivou eufemismů jsou nadávky a převzdívky. Nadávky jsou důležitosti nemalé, jde-li o poznání povahy národní. Ve mnohých věcech shodují se tu snad všichni národové (osel na př. sotvy as kterému bude vzorem moudrosti), v jiných však liší se charakteristicky. Nám na př. ovečka vzorem jest pokory a trpělivosti ná- sledování hodným, kdežto Němci pro tytéž vlastnosti jest dummes Schaf. Ve které spo- lečnosti slyšeti mnoho nadávek hrubých a sprostých, v té zajisté nevládnou mravy jemné a ušlechtilé, a tak jest i s lidem a národem. Náš lid nadávek sprostých mnoho nemá, většina jich odnáší se ku mravním vadám a všelikým křehkostem, jež káry a posměchu zasluhují, jinými označuje se věc, jež není člověku po chuti, některé jsou též plodem prostonárodního humoru. Takovýchto převzdívek jest hojně a synonymika v té pří- čině znamenita. Synonyma uvádím od pojmu nejslabšího počínaje k mocnějším. — Pře- vzdívky dětské. Děcko již odrostlejší, se kte- rým se rodiče ještě mazlí, jest cagoň, kor- hoň, orgoň, děcko ubrečené je skřekoň. Děcku pustému říká se: hopsoň (neposeda), pustou (rozpustilec), paskuda (které svou rozpusti- lostí i škodu působí). Škut jest zavilec, za- rputilec, słota malý darebák. Nejškaredší nadávkou, jíž se pustoni na vzájem poctí- vají, jest všiva, všivál. Rozumbrada jest ně- mecký naseweis. — Převzdívky mužské. Nej- jemnější z nich, jež za často ani nejsou na- dávkami, jsou tyto : štverák, matěra, šelma vybíjaná, kostka, kostelník, mastikula. Jmény |
||
|
|||
Předchozí (994)  Strana:995  Další (996) |