Předchozí (350)  Strana:351  Další (352) |
|
|||
351
|
|||
|
|||
Ulmínový. U. kyselina, die Ulminsäure.
Nz.
Ulmovka, y, f. = dýmka zhotovená
v okolí mě. Ulma. Msk. Ulnouti, ul, utí = uváznouti, ulipnouti,
stecken, haften, kleben bleiben. — kde. Muže, kteříž uhnili v kvasnicích svých. Br. U. v libostech těla. BI., BR. II. 813. b. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus., Č. M. 534. Ulnul na tom = ustrnul. Ros. — k čemu. Ne tak ulnúti k libým věcem světským; Milovníci světa ulnuvše k světu. Št. K stvořeni (ne k Bohu) ulnuv. Výb. I. 646. — v co. Čímž silnější milo- vánie, tiem silnějie v to zlé ulne. Št. — (se) k čemu čím. Milosti se ku stvoření ulnul. Výb. I. 778. Neulnul k světu srdcem. Št. Ulnulosť, i, f. = úvisnosť, die Inhärenz.
Nz. Ulnulý = úvislý, inhärent. Nz.
Úloh, u, úložek, žku, m. = uložení, die
Ablagerung, Lage. Zlob. Podlé ú-hu stavu svého. Ms. o korábu Noe. Ú. země. Nz. Bůh spasuje lidi podlé vlastního ú-hu a dle milosti své. Sš. I. 100. Majíc na paměti svých stavov ú. Kšch. 3. — Ú., v horn. = zpotřebované nádobí dolní jako nebozezy, želízka atd., die Anlage. Us. u Příbrami. — Ú., Ouloh, něm. Auloch, ves u Klatov. PL. Úloha, y, f. = co uloženo, die Aufgabe,
der Auftrag. Vz Úkol. Sedl., Krok. U. ša- chová. Svět. 1869. 76. U. z počtův, Us., ku cvičení. Hd. Úlohu dáti přes neděli, lépe: na neděli. Ú-hu řešiti, (rozluštiti). Úlohu někomu dáti, uložiti; ú-hu vypracovati, ode- vzdati, opsati atd. Us. V ú-ze se zapome- nouti, aus der Rolle fallen; Dáti se do své úlohy; Něco za ú-hu si vytknouti; Ú-hu svou dobře zastati; K ú-ze své přistoupiti; Nastala mu krušná ú.; Ú-hami někoho pře- tížiti; Na někoho ú-hu složiti; U-ze své dosti učiniti. Us. Dch. Nemohl své ú-ze do- státi. MP. Naléhala na něho ú. naň od Boha složená. Sš II. 160. Ú-hu svou vyplniti, lépe: ú-ze své dosti učiniti. Bs. Kde leží sklep a jaká jest jeho ú. ? šp. m.: k čemu jest? Km. Osud hraje důležitou ú-hu, šp. m.: osud jest důležitým činitelem. Km. I. 25. Trpkou ú-hu někomu usnadniti. Pal. Dj. IV. 1. 271. Ú. slove v geometrii každá věta, jíž se projevuje žádosť či rozkaz, aby vy- kreslen byl tvar, jenž by jistým vysloveným podmínkám zadosť učinil; Ú. jest bud určitá nebo neurčitá; Ú. se řeší. Jdč. I. 46., 47. Úlohář, e, m. = kdo šachové úlohy dělá.
Světz. 1869. 76. Úlohářství, n. = dělání úloh šachových.
Světz. 1869. 76. Ulohnouti se = ulíhnouti se, sich er-
zeugen. — kde. Blechy v nečistotě se ulohnou. Na Ostrav. Tč. Ulojdaný = kdo má plno lojdů. Cf. Loj-
davý. Šd. Ulojiti, il, en, ení = lojem namazati, mit
Talg einschmieren. — co: osnovu. Na Ostrav. Tč. Vz. Tkadlcovství. Ulokaný; -án, a, o = ožralý, voll ge-
fressen. L. |
Ulokati, vz Lokati.
Uloklý, vz Uloknouti.
Uloknouti, knul a kl, utí, einfallen, sich
senken. — abs. Zem ulokla. Uloklé líce. Na Ostrav. Tč. Úlom, u, m. = ulomení, der Abbruch,
das Bruchstück, Fragment. Chodím po té vlasti, sbírám písně, nalezám však jenom úlomy. Sš. Bs. 184. (Hý. ). Ulomcovati, etwas schüttelnd, rüttelnd
erreichen. — co. Us. — se, sich abrackern, durchbeuteln. — kým: zima se jím dost u-la. Na Mor. Tč. Úlomek, mku, m. = ulomený kousek, od-
lomek, das Bruchstück, Fragment, der Bruch. V. U. neb kus kamene, Jel., chleba, soli, Bern., kosti, Ja., básně atd. Hrot i s úlomkem v něm osta ustrnuv. Troj. 232. Ú-ky cukro- vinek, Kanditenbruch, veršů (druh básnický, kde každá sloha volný majíc rozměr a malý o sobě celek činíc nicméně s ostatními slo- hami společnou hlavní myšlénkou sloučena jest). Dch. Vz Uložený. Spustila naň jest ú. žrnova se zdi. Bj. Ulomení, n., die Abbrechung, der Ab-
bruch. D. Ulomený; -en, a, o, abgebrochen. U.
kousek (úlomek). V. U. větev s ovocem. Us. U. čep. Šp. Jak pak se má zelenat vršek u-ný? Sš. P. 407. Ulomitelnosť, i, f., die Abbrüchigkeit.
Jg.
Ulomitelný, gebrechlich, schwach, ab-
brüchig. Sm. Ulomiti, ulom, -mě (íc), il, en, ení; ulá-
mati, ulámám, ulámi a ulámu; ulamovati, ulomovati, ulamovávati, ab-, wegbrechen — co: ratolesť, kus chleba, Us., kvítek. D. Ulomte chvojku zelenú, přikryjte tu krev nevinnú; Voničku mu dala, vršek ulámala, možeš dobře věděť, že je láska malá. Sš. P. 411., 596. (Tč. ). — co čím: rukou. Us. — co na co. Sám na sebe metlu ulomil. Prov. — co jak: kus po kuse. — co kam: chléb
do polívky. — co komu: žebráku kus chleba. Us. Ulom si pruteček, klupni na hrobeček; Ty rožky jí ulomíme. Sš. P. 159., 754. (Tč. ). — čeho. Ulomil buchty (i. e. čásť). Úlomkový, Bruchstück-,
Úlomnosť, i, f., die Gebrechlichkeit, Schwäche, Schwachheit. 1. Úlomný, gebrechlich, schwach.
2. Úlomný = skrblý, knauserig, karg.
U Opav. Klš. Ulomoziti se = upachtiti se, sich ab-
rackern. Us. Tč. — čím: prací. Ulopotiti se, il, cen, ení; ulopotovati se = prací se unaviti, sich abmüden, abrackern.
Us. Č. — se čím kde proč: prací pro kus chleba na světě. Us. U-tili se tím kamenem. Us. Č. Ulosovati, losen, vertheilen. Ros.
Uloti = uliti. Na Ostrav. Tč.
Uloudati se, genugsam schlendern. Mor.
Tč. Ulouditi, uluď, loudě (íc), il, zen, ení;
ulouzeti, el, en, ení; uluzovati = vábiti, svésti, ošiditi, odlouditi, odvésti, anködern, anlocken, weglocken, bestricken, berücken, |
||
|
|||
Předchozí (350)  Strana:351  Další (352) |