Předchozí (347)  Strana:348  Další (349) |
|
|||
348
|
|||
|
|||
Houfuice, ballista minor. H. byla krátké
dělo o velikém jícnu. Byla nejprve ze sil- ného, železnými kruhy okovaného dřeva, později však ze železa. Nabíjela se kamením, kulemi i ohnivými šípy. Hrš. v Km. II. n. b. 118. Cf. Kram. Slov. Houkání, vz Houkati. II. sovy, výRa. Us.
Houkati. — abs. Dítě houká, než počne
mluvit. U Nov. Kdyně. Rgl. — kam: v dálku. Vrch., někomu do uši. Dch. V rohy j lovčí houkla chasa. Vrch. — kde. Oheň v kamnech houká. Us. Rgl. — odkud. Ku- kačka kuká, z vysoka húka nad našima jalší. Sl. ps. 217. — jak. Ozvěnou si houkly do souladu. Kká. K sl. j. 100. Houkov, a, m., Haukow, ves u Žamberka,
Houkovice, dle Budějovice, Haukowitz,
ves u Unčova. Houla, y, m. = člověk zarputilý, zavilý,
tupý, nepoddajný. U Příbr. Sml. Houlati = dobytku mnoho žráť dávati.
Mor. Bkř. Houlava, v, f. = stádo prasat. Slov.
Sokl. II. 488. Houmasy = lesy. U Přer. Fr. Blý.
Hounanov, a, m., Winau, ves u Znojma.
Houně. Húně v MV. nepravá glosa. Pa.
Cf. Šrc. 307., Mkl. Etym. 81. Však v húni chodí. Hus II. 14. Houpací koník, Dch., lenoška, kolíbka,
podstavec, cedník, der Schwungseiher. Pdl. Houpačka anglická. Vz Prm. III. č. 5. —
H-čky = říkání při houpání maličkých dětí na klíně a p.: 1. Houpy, houpy, houpy, kočky snědly kRoupy, koťátka se hněvaly, že jim také nedaly na zelenou misku aspoň trošku hrášku 2. Hopsa, hopsa, hopsasa, němá koza ocasa, enem taky odRobinek, co přikryje svuj komínek. Atd. Vz Km. 1886. 264. — H. = šibenice (žert). Dostal se na houpačku. U Kr. Hrad. Kšť. — H. = český tanec. Skd. — H. = bidlo u voru jen na jednom konci přivázané. Brnt. Houpadlo, a, n. = houpačka. Čsk.
Houpalka, vz Houpačka.
Houpání. Vz KP. 1. 493., 498.
Houpaninka, y, f. = malinká houpačka.
Houpati. To se to houpe! Osv. I. 81. —
čím: provazem, Us., kaditelnicí. Vlč. — kde. Nad jezerem mlhy se houpají. Mcha. Meč po boku se mu houpá. Us. Rackové houpají se na vodě. Osv. I. 84. H. někoho na ko- leně. Květ v slunci se houpá. Osv. VI. 596. Tak při ní se srdce ve mně tokem slasti h-lo. Č. Růž. st. 8. — jak. H. se nahoru dolů. Osv. I. 84. — odkud. Z jezera by dál se houpal do moře se šumně bera. Kká. K sl. j. 86. Houpavě, schwingend. H. se pohybovati.
Sim. 76. Houpavosť, i, f., schaukelnde Beschaf-
fenheit. Šm. Houpavý. H. sesle, ňadra ženy, Šml. I.
56., pluh, der Schwingpflug, NA. IV. 69., parní válec, oscillirender Cylinder. Šim. 108., 76. Stádo volů šlo krokem h-svým a těžkým. Vrch. Houpka, y. f., die Schaukel in der See-
fahrt; h. pozední, der Leitarm im Borgwerk. Šm. |
Houra Jindř. VI., měst. sekretář v Jindř.
Hradci, nar. 1839., spisov. Vz S. N. X. Hourácení, n. = klácení-se lodi po šířce
Pdl. Hourací se loď = kolíbací se. Np. I.
154. Hourati. Us. u Pardub., u Bydž , u Chocně.
Ibl., Nk., Ktk. Mor. Knrz. Housal, a, m., os, jm. Arch. IV. 381.
Housátko, vz House.
House. V Bolesl. baňče. Vor. A to huse
lidi kúše. Sš. P. 621. Pilata lichotivé jm. housat. Mor. Brt. Bije se s h-ty = má ještě mléko na bradě, der Milchbart. Slov. Mnřk. Co činiti, aby housata nežrala škodlivého hmyzu? Vz Mus. 1855. 179. Mluva housat: My sme maly panenky, my sme maly pa- nenky! Načež staré: My sme také byly, my sme také byly! Ale houser zlomyslně po- dotýká: Ale dávno, ale dávno! Km. 1886. 380. (Brt.). — H., os. jm. Vz Blk. Kfck. 1318. Houselnice, cytheraxylon, rostl. H. po-
pelavá, c. cinereum, ocasatá, c. caudatum. Vz Rstp. 1204. Houselník, a, m. = houslař. Rk.
Housenčí příkopy, předivo, kůže, vajíčko,
kroužek, bláto, nemoc, lep. Sl. les. Housenec, nce, m., Beckmannia, rostl.
Slb. 142. Housenice, e, f. = dobytčí nemoc. Obt.
Vz Housenka. Húsenice v MV. nepravá glossa. Pa. Housenička, y, f. = malá housenka, das
Räupchen. Dch. Houseník = písečník, arabis, rostl. Vz
FB. 74., Slb. 684. — H. Odchovávání house- nek děje se v h-ku. Kk. Housenka = larva, která má více než
tři páry noh, až 22. Km. Vz Š. N., Kram. Slov. H-ky mnohonohé (mnohonožky, hou- senice nepravé), Afterraupen; h. churavá, napíchnutá, žravá, vyfouknutá. Sl. les. H. mořská, aphrodite. Schd. II. 529., Brm. IV. 2. 71.—72. Míti s kým h-nky (býti s někým na štíru). U Polic. Sn. Chceš-li si nasaditi h-ky za ňadra (== vši do kožichu). V Kunv. Msk. — Visí mu pod nosem h. (sopel). Mor. Šd. — H. = nemoc. Slabému dítěti dají se h-ky do kůže; O pomoci vz Mus. 1853. 473. — H. = válcovitá, vlněná tkanička červenobílá na klobouk. Zlínsky. Brt. — H., y, m., os. jm. Blk, Kfsk. 1318. Housenkovitý = housence podobný. Stč.
Zem. 461. Houser. Mluva h-ří. Vz House, Opilý.
Hádanka: Sousedův honec má červený konec (zobák). Km. 1887. 718. — II. = bolení v kříži, der Hexenschuss. Strhaný h. (po- lámaný hák) napravuje se natřesením. Sk. Naprav mne, mám h-ra. Mřk. — H. Na h-ra žati. Vz Postata. — H. = ztrudovatělá švestka. Zlínsky. Brt. = H., os. jm. Blk. Kfsk. 1164. Houserovka, y, f., Hauserowka, ves
u Pelhřimova. Housetník, u, m., der Giinsestall. Šd.
Housiny = horský hřeben u Všeradic
Krč. Houska. Bílá h., Kaisersemmel. Dch.
H. krušinka, peciválek, landver = bandur. |
||
|
|||
Předchozí (347)  Strana:348  Další (349) |