524

Pektínová kyselina. Vz Pektin. Vz S. N.

Pektolith, u, m., mineral. Vz S. N.

Pektosa, y, f., Pektose. Vz Šfk. 562.

Peku se = staráte se (zastr.). Výb. I. Vz
Péci se.

Pekýlek, vz Pekelec.

Pel, vz Pyl.

Pelagosaur-us, a, m., vyhynulý rod sauriů
z čeledi krokodilův. Vz S. N.

Pelancování, n., das Herumlungern, -strei-
chen. Již bys mohl toho p. jednou nechať.
Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz násl.

Pelancovati se, potloukati se, potulovati
se, herumlungern, -streichen. Co se zde usta-
vičně pelancuješ ? Us. na Drahansku. Hý.

Pelargonie, e, f., z lat. pelargonium, čapí
nos. P. růžová, balsamová, odierská, diade-
mata, skarletová, zonale. S. N.. Kk. 241.,
Schd. II. 298.

Pelasgové, m., národ v st. Řecku. Vz
S. N., KP. I. 115.

Pelášiti, il, ení = cválati, utíkati, prchati,
rennen, daher-, einherrennen. — na čem.
Ten na tom koni peláší.

Pelatka, y, f., těleso buněčné obsahující
pohyblivé, závitkovité nitky, které zárodek
tak zúrodňuj! jako pel rostlin jasnosnubných.
Kk. 86., Schd. II. 259.

Pelech, vz Pelouch.

Pelechačka, y, f., druh divokých kachen.
Us.

Pelechov, a, m., ves u N. Brodu, b) u Pře-
louče. PL.

Pelejice, ves v Táborsku. PL.

Pele-měle (fr., pélmél), haťmať, bez ladu
a skladu. Mischmasch. Rk.

Pelen, u, m. = pelyněk. Vz Pelun. Srb. č.

Pelencovati. Lenoch pelencuje sa kole
uhlů (nemá se k dílu). Na mor. Zlínsku. Brt.
Vz Pelancovati.

Pelentiti, il, ění = pelášiti. P. ze sednice.
Us. — P. se = překážeti (v cestě). Mrk.

Pelerina, y, f'., z fr., límec (u pláště),
Pelzkragen, m., Sp.; oděv poutnický, límec
poutnický (pelerin, fr. = poutník). Rk.

Pelesa, vz Pelesta.

Pelesov, a, m., ves u Dobrušky. PL.

Pelest', i, f., dska, Leiste, f., Brett, n. D. P.
u postele (prkno krajní po stranách i v nohách
a hlavách), das Seiten-, Fussbrett, die Bett-
leiste. Us. Ležíš na samé pelesti. Us. Místy
rozdíl činí a pelest postranní (na dlouho
jdoucí), borty pak příční prkna postelní
jmenují; jinde zase slove p. prkno v nohách
a hlavách), postranní prkna pak šlovou po-
stranicemi. Jg. — P., lavička veslařská.
Proch. Čásť zadku lodi k sedění (při veslo-
vání atd.) a k ležení lodníků ustanovená.
Sš. Mr. 23.

Pelest, a, m., pelestý kůň. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Pelesta, pelestka (v Krkonš. pelesa,
peleska), y, i'., brouk pestrý, slunéčko, boží
kravička, bedruňka, berunka, beruška, das
Sonnenkalbel. Us. Chlapci zpívají: Pele, pele,
pelesta, kde bude má nevěsta? Hanka.

Pelestý = peřestý, discolor. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Peleš, vz Pelouch.

Pelešany, dle Dolany, ves u Turnova. PL.

Pelešiti se, il, ení, hnízditi se, horsten,
zdržovati se, sich aufhalten; randiti se, psíti
sc, ranzen, Unzucht treiben. — se kde.
Myši v kanalích se peleší. Jg. V tom domě
se peleší rota loupežnická. Us. Slepice na
poli se peleší (stauben, v prachu sedí a kří-
dloma prach rozhazuje). Šp. — se s kým.
Netrp toho, aby se ten dareba v domě tvém
(u tebe) s tou tulačkou pelešil. Us. Hý., Šm.

Peleška, vz Pelouch.

Pelešnice, e, f., souloznice, cizoložnice,
Konkubine, Maitresse. Pont. o stat.

Pele-us, a, m., otec Achilleův. Vz S. N. —
Peleovec, vce, m. = Achilleus.

Pelhřimov, a, m., mě. v Čechách, Pil-
gram. Vz S. N., Tk. III. 656. — Pelhřimo-
van, a, m. — Pelhřimovský.

Pelia, zastr. (pel, pyl), prach. Jir.

Peli-as, a n. -e, m., syn Poseidonův. Vz
S. N.

Pelignové, žili za starodávna v střední
Italii. Vz S. N.

Pelich, u, pelíšek, šku, m., kožich ničím
nepošitý, Pelz. Pelich dosahuje až ke kole-
nům, pelíšek jen po pás. Us. Dch.

Pelicháč, e, m., pelichající pták, der
Mauser. Šp. — P., zloděj, Mauser, m. U Kro-
měř. Bkř.

Pelichati, peří tratiti, sich mausern. Ten
pták pelichá. Us. (Liší se od línati = srsť
tratiti). Čas pelichání. — Jg. Vz o pelichání
v Schd. II. 439.

Pelichovice, dle Budějovice, Pelkowitz,
ves u Liberce. PL.

Pelikan, a, m., z lat., nesyt, pták vodní,
die Sack-, o. Kropf-, o. Löffelgans, der Pe-
likan, Vielfrass. 1. Pelikan, pelicanus; kor-
morán, halieus ; fregatka, tachypetes ; an-
hinga, plotus ; sula ; phaëton. Vz S. N., Frč.
343., Schd. II.474., KP. III. 384., Kom. J. 151.
— 2. P., u, m., nástroj k trhání zubův. P.
se štítem. Vz Nástroj k trhání zubů. Cn.

Pelina, y, f., das Scheidemehl. Rk.

Peli-on, a n., bylo pohoří thessalské. Vz
S. N.

Pelíšek, Šku, m., ruňatý kožich, Zipfel-
pelz, m. D. Vz Pelich.

Pělka, y, f., pěvkyně, Sängerin, f. Mark. bás.

Pella, y, f., mě. v Makedonii. — Pellan,
a, m. — Pellský.

Pelník, u, m., zastr., podražec, aristo-
lochia, Osterluzei. Rkp.

Pelno = pilno. U Domažlic.

Pelonoška, y, f. P. zední, anthophora pa-
rietina, Wespenbiene, f. Členovec blánokřídlý.
Frč. 172.

Pelopid-as, y n. a, m., slavný vojevůdce
thebský. Vz S. N.

Peloponnes-os, a, m., poloostrov v již.
Řecku, nyní Morea. Vz S. N. — Pelopon-
neská válka.

Pelop-s, a, m., vládce v Peloponnesu. Vz
S. N.

Peloton, u, m., fr., oddělení pěších vo-
jínů (20-50), kteří zároveň střílejí. Rk.

Pelouch, pelech, u, pelešek, šku, m.,
peleš, i, peleška, y, f. Na mor. Drahan-
sku také peluch, u, m. Hý. — P., jeskyně,
Höhle, f. A ty časy jeden kněz žádáše na
púšti Bohu slúžiti, odtad nedaleko peleš



	524

	Pektínová kyselina. Vz Pektin. Vz S. N. Pektolith, u, m., mineral. Vz S. N. Pektosa, y, f., Pektose. Vz Šfk. 562. Peku se = staráte se (zastr.). Výb. I. Vz Péci se. Pekýlek, vz Pekelec. Pel, vz Pyl. Pelagosaur-us, a, m., vyhynulý rod sauriů z čeledi krokodilův. Vz S. N. Pelancování, n., das Herumlungern, -strei- chen. Již bys mohl toho p. jednou nechať. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz násl. Pelancovati se, potloukati se, potulovati se, herumlungern, -streichen. Co se zde usta- vičně pelancuješ ? Us. na Drahansku. Hý. Pelargonie, e, f., z lat. pelargonium, čapí nos. P. růžová, balsamová, odierská, diade- mata, skarletová, zonale. S. N.. Kk. 241., Schd. II. 298. Pelasgové, m., národ v st. Řecku. Vz S. N., KP. I. 115. Pelášiti, il, ení = cválati, utíkati, prchati, rennen, daher-, einherrennen. — na čem. Ten na tom koni peláší. Pelatka, y, f., těleso buněčné obsahující pohyblivé, závitkovité nitky, které zárodek tak zúrodňuj! jako pel rostlin jasnosnubných. Kk. 86., Schd. II. 259. Pelech, vz Pelouch. Pelechačka, y, f., druh divokých kachen. Us. Pelechov, a, m., ves u N. Brodu, b) u Pře- louče. PL. Pelejice, ves v Táborsku. PL. Pele-měle (fr., pélmél), haťmať, bez ladu a skladu. Mischmasch. Rk. Pelen, u, m. = pelyněk. Vz Pelun. Srb. č. Pelencovati. Lenoch pelencuje sa kole uhlů (nemá se k dílu). Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Pelancovati. Pelentiti, il, ění = pelášiti. P. ze sednice. Us. — P. se = překážeti (v cestě). Mrk. Pelerina, y, f'., z fr., límec (u pláště), Pelzkragen, m., Sp.; oděv poutnický, límec poutnický (pelerin, fr. = poutník). Rk. Pelesa, vz Pelesta. Pelesov, a, m., ves u Dobrušky. PL. Pelest', i, f., dska, Leiste, f., Brett, n. D. P. u postele (prkno krajní po stranách i v nohách a hlavách), das Seiten-, Fussbrett, die Bett- leiste. Us. Ležíš na samé pelesti. Us. Místy rozdíl činí a pelest postranní (na dlouho jdoucí), borty pak příční prkna postelní jmenují; jinde zase slove p. prkno v nohách a hlavách), postranní prkna pak šlovou po- stranicemi. Jg. — P., lavička veslařská. Proch. Čásť zadku lodi k sedění (při veslo- vání atd.) a k ležení lodníků ustanovená. Sš. Mr. 23. Pelest, a, m., pelestý kůň. V MV. nepravá glossa. Pa. Pelesta, pelestka (v Krkonš. pelesa, peleska), y, i'., brouk pestrý, slunéčko, boží kravička, bedruňka, berunka, beruška, das Sonnenkalbel. Us. Chlapci zpívají: Pele, pele, pelesta, kde bude má nevěsta? Hanka. Pelestý = peřestý, discolor. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Peleš, vz Pelouch. Pelešany, dle Dolany, ves u Turnova. PL.	Pelešiti se, il, ení, hnízditi se, horsten, zdržovati se, sich aufhalten; randiti se, psíti sc, ranzen, Unzucht treiben. — se kde. Myši v kanalích se peleší. Jg. V tom domě se peleší rota loupežnická. Us. Slepice na poli se peleší (stauben, v prachu sedí a kří- dloma prach rozhazuje). Šp. — se s kým. Netrp toho, aby se ten dareba v domě tvém (u tebe) s tou tulačkou pelešil. Us. Hý., Šm. Peleška, vz Pelouch. Pelešnice, e, f., souloznice, cizoložnice, Konkubine, Maitresse. Pont. o stat. Pele-us, a, m., otec Achilleův. Vz S. N. — Peleovec, vce, m. = Achilleus. Pelhřimov, a, m., mě. v Čechách, Pil- gram. Vz S. N., Tk. III. 656. — Pelhřimo- van, a, m. — Pelhřimovský. Pelia, zastr. (pel, pyl), prach. Jir. Peli-as, a n. -e, m., syn Poseidonův. Vz S. N. Pelignové, žili za starodávna v střední Italii. Vz S. N. Pelich, u, pelíšek, šku, m., kožich ničím nepošitý, Pelz. Pelich dosahuje až ke kole- nům, pelíšek jen po pás. Us. Dch. Pelicháč, e, m., pelichající pták, der Mauser. Šp. — P., zloděj, Mauser, m. U Kro- měř. Bkř. Pelichati, peří tratiti, sich mausern. Ten pták pelichá. Us. (Liší se od línati = srsť tratiti). Čas pelichání. — Jg. Vz o pelichání v Schd. II. 439. Pelichovice, dle Budějovice, Pelkowitz, ves u Liberce. PL. Pelikan, a, m., z lat., nesyt, pták vodní, die Sack-, o. Kropf-, o. Löffelgans, der Pe- likan, Vielfrass. 1. Pelikan, pelicanus; kor- morán, halieus ; fregatka, tachypetes ; an- hinga, plotus ; sula ; phaëton. Vz S. N., Frč. 343., Schd. II.474., KP. III. 384., Kom. J. 151. — 2. P., u, m., nástroj k trhání zubův. P. se štítem. Vz Nástroj k trhání zubů. Cn. Pelina, y, f., das Scheidemehl. Rk. Peli-on, a n., bylo pohoří thessalské. Vz S. N. Pelíšek, Šku, m., ruňatý kožich, Zipfel- pelz, m. D. Vz Pelich. Pělka, y, f., pěvkyně, Sängerin, f. Mark. bás. Pella, y, f., mě. v Makedonii. — Pellan, a, m. — Pellský. Pelník, u, m., zastr., podražec, aristo- lochia, Osterluzei. Rkp. Pelno = pilno. U Domažlic. Pelonoška, y, f. P. zední, anthophora pa- rietina, Wespenbiene, f. Členovec blánokřídlý. Frč. 172. Pelopid-as, y n. a, m., slavný vojevůdce thebský. Vz S. N. Peloponnes-os, a, m., poloostrov v již. Řecku, nyní Morea. Vz S. N. — Pelopon- neská válka. Pelop-s, a, m., vládce v Peloponnesu. Vz S. N. Peloton, u, m., fr., oddělení pěších vo- jínů (20-50), kteří zároveň střílejí. Rk. Pelouch, pelech, u, pelešek, šku, m., peleš, i, peleška, y, f. Na mor. Drahan- sku také peluch, u, m. Hý. — P., jeskyně, Höhle, f. A ty časy jeden kněz žádáše na púšti Bohu slúžiti, odtad nedaleko peleš