Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |
|
|||
983
|
|||
|
|||
měl k svědomí z pánů z lavic neb z vla-
dyk, kteříž v soudu zemském sedají. Zř. F. I. H. 37. Těch desk, které se tu píší, žádný p. nemóž (svědectví desk nade všecko). Vš. 121. — koho, se o čem : o zlodějství. D. P. se o stavu věci = zvěděti, dojíti jistoty, jak se věc má, v jakém způsobu jest. Sb. — se o čem jak: k své spokojenosti.
J. tr. — se čemu. Chtěl se tomu p. = o tom. Kda. — koho čím. Chtě jím (svě- domím) p. obžalovaného. NB. Tč. — oč. Nejmá ižádný p. měštěnína o peníze ani o žádné nařknutie. Sob. 77. — koho kdy. Desk žádný p. nemuož po létech. Půh. II. 140. Přesvědčivost', i, f., die Uiberzeugungs-
gabe. Dch. Přesvědčovací, überzeugend. Očividně
připisuje Pán divům moc p. Sš. J. 207. Přesvěděovatel, e, m., přemlouvatel, der
Uiberführer, Uiberzeuger. Šm Přesvětiti, il, cen, ení, přesvěcovati, über-
weihen. — co: kostel. M. Přesvětlý, lichtvoll. Dch.
Přesvítiti, il, cen, ení, přesvěcovati =
zasvítiti, leuchten. Ms. pr. Přesvitný, fluorující, Fluorescenz-. P.
písmo. Ck. Přesvláčka, y, f., vz Převlek. U Olom.
Sd. Přesycení, n., die Uibersättigung. Jg.
Jeden p-ním říhá, druhý hladem vzývá. Dl. P-ním otupělý. Dch. Přesycenost', i, f.,přeplněnosť, die Uiber-
sättigung. P. vínem. Sš. Sk. 21. Přesycený; -cen, a, o, übersättigt; blasirt.
— čím: rozkošemi.
Přesycovati, vz Přesytiti. Přesychati, vz Přeschnouti. Přesyp, u, m., die Uiberschüttung, -streu.
Dch. Přesypací hodiny, die Sanduhr. Ck.
Přesypati, sypám a sypu (zastr. přespu),
přesýpati, přesýpávati = znova n. jinam n. jinak sypati, überstreuen, überschütten; přes míru sypati, überschütten. — co odkud kam. Obilí z pytlů do jiných nádob p. Ros. Peří do cejch. Us. — se s čím pře- sýpávati. — co čím: pískem, zemí (zasy- pati). Šm. — Vz Přesouti. Přesytiti, il, cen, ení; přesycovati, über-
sättigen. — co, koho, se čím. P. se hříchy, Plk., jídlem, Us., vodu solí. Vys. Přesytý; -syt, a, o, übersatt, sehr satt. Jg.
Přešacení, n., přešacený, vz Přešatiti.
1. Přešacovati, vz Přešatiti.
2. Přešacovati, šp. z něm. überschätzen
m.: přeceniti. Jg. 3. Přešacovati, prohlédnouti, durchsu-
chen. — co komu: kapsy. Da. Přešafrániti, il, ěn, ěni, přešafraňovati,
übersafranen. — co. Přešantati se, překulhati se, hinüber -
grätscheln. Ros. Přešatiti, il, cen, ení; přešacovati = pře-
vléci, über-, um-, verkleiden. — se, koho. Ros. — se jak: v způsob věznu se pře- šatili. Vrat. — čím Přešemrati, vz Šemrati.
Přešeplati, überlispeln. Ros. — co.
Přešera, y, f., zastr. = příšera. MV.
|
Přešermovati, überfechten. Ros. — koho.
Přešibalý, velmi šibalský, durchtrieben.
Рlk. Přešimoniti, šimoně se ošiditi, přeplatiti,
überzahlen. Lom. Přešín, a, m., ves u Čížkova v Blovicku.
PL., Tk. III. 38., 43. Přešinouti, ul, ut, utí, přešinovati = pře-
chýliti, überbeugen, überstürzen. — se. Kůň se přešinuje. Šm. Přešinulý, verstaucht. P. noha. Us.
Přešinutí, n., vz Přešinouti.
Přešinutý; -ut, a, o, verstaucht, ver-
schoben. Us. Přešířiti, il, en, ení, přešiřovati, zu breit
machen. — co čím. Přešiti, vz Šíti; přešívati, übernähen. —
co komu: kabát. — Us. co jak. Dal si to p. na jinou modu. Us. u Rychn. Přešiva, y, f., zastr., absutile. Žid.
Přešivátko, a, n., das Bestechörtel. Tpl.
Přešívek, vku, m, vz Země. Die Land-
enge. S. a Ž. Přešívka, y, f., loktuše.
Přešklebiti, il, en, ení, überschmunzeln.
— koho. Klc.
Přeškmořiti, il, en, ení, přeškmořovati,
přetočiti, překroutiti, überdrehen. — co: přízi. Us. Přeškobrtiti, přeškobrtati, přeškobrtnouti
= převrci, překotiti, umwerfen, umkippen. U Opav., Klš., u Olom., Sd., na mor. Dra- hansku a Zlínsku Brt. — co, se. Sklénka se přeškobrtla. Us. Brt., Přeškoda, y, f., der Jammerschade. Skoda,
p. toho. Us. Ach škoda, přeškoda o tu tvoju krásu. Ht. Sl. 225. Vz Pře-. Přeškoditi, il, zen, ení; přeškozovati =
zameziti, v cestě býti, hinderlich sein; se, škodu vzíti, beschädigt werden, Schaden nehmen. — komu co. Mus. Na Slov. p. za- čarováním uškoditi. — se kde. Přeškodí-li se matka dětinná v životě některé ženě. Ms., Kn. lék. Přeškodný, sehr schädlich. Jg.
Přeškrábati, přeškrábnouti, přeškrabo-
vati, ab-, überkratzen, ab-, überschaben. D. — co čím: prkno želízkem.
Přeškřin, u, přeškřínek, nku, m., při- hrádka, die Schublade. Na Slov. Bern. Přeškříniti, il, ěn, ění = přeškrtiti. —
co : žílu. Us. v Krkonoš. Přeškřípiti, il, en, ení, überschreien,
überstreiten. Plk. Přeškrknouti, knul a kl, ut, utí, škrk
udělati, durchstreichen. Na Ostrav., na mor. Drahansku. Hý., Tč. — P., přeskočiti, über- springen. — co: hrázu. U Uher. Brodu. Tč. Vz Přeškrtnouti. Přeškrobiti, il, en, ení, přeškrobovati,
überstärken. — co: prádlo. Přeškrtati, vz Přeškrtnouti.
Přeškrtiti, il, cen, ení, přeškrcovati, příliš
škrtiti, überdrosseln, zu sehr zusammenziehen. Přeškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; přeškrtati,
durch-, überstreichen. — co. Zápis p. a vy- mazati. Arch. 4. 367. — co čím: písmo perem. Vz Přeškrknouti. Přeškubati, přeškubnouti, přeškubovati,
aus einander reissen. Us. — čím: rukou. |
||
|
|||
Předchozí (982)  Strana:983  Další (984) |