171

zinský, v. peregrina, časný, praecox, troj-
prstý, v. triphyllos, břečtanolistý, v. hede-
raefolia, Tourrurfortův, v. Tournefortii, lesklý,
v. polita, tmavý, v. opaca. Čl. Kv. 239.- 244.
Vz FB. 57., Slb. 313., Schd. II. 291. R. šu-
pinatý, v. squamosa, vodní, v. anagallis, zu-
batý, v. dentata, položený, v. prostrata, ši-
rokolistý, v. latifolia, nitkový, v. filiformis,
roučí, v. praecox, skalní, v. sexatilis. Krok.

Rozrazilovitý. R. rostliny, veroniceae.

Rozrazinka, y, f., rozrazil potoční, ve-
ronica beccabunga, die Bachbunge. Hank.

Rozraziti, il, žen, ení; rozrážeti, el, en,
ení; rozřazovati = na kusy rozbiti, von ein-
ander-, zerschlagen, sprengen, zerbrechen,
ein-, aufschlagen, aufstossen; mocí rozděliti,
roztrhnouti, trennen, zersprengen; rozehnati,
rozplašiti, trennen, verscheuchen, zertheilen.
Jg. — co, koho: hrnec, sklenici, vejce, okno,
Ros.; že tě rozrazím (rozbiji), Ros.; r. dvéře,
pluk, zástup, D., šik, vojsko, nepřítele, Kom.;
důvody. Jel. Rozrazilo (na Mor.: rozmra-
zilo) mne horko (zima) = drobilo, lámalo.
Rozráží (m.: rozmráží) mne zima. Ml., Kšá.
Mne z toho horko r-lo (m.: rozmrazilo). Us.
Vk. — co komu čím. Nos si pádem roz-
razil. D. Mlatem hlavu Zbyhoněvi r. Rkk.
28. Vodu rukama rozrážeti, vzduch křídloma.
Braňú mocnú rozráže vrahóm shluky. Rkk.
25. Slunce raními paprsky temnotu rozráželo.
Bdl. R. koho = baviti, zerstreuen. Slov. —
koho, se o koho, oč. Jednoho o druhého
rozrážeti. Br. Kladivo bije, kovadlina drží,
až se jedno o druhé rozrazí. Č. M. 300. Loď
o skálu se r-la. Let. — koho od čeho. Od
lásky bratrské na různo rozrazil nebo roz-
loučil lidi. Kram. — co (kde) jak: kyz
v kyzkomoře na drobno r. Vys. Byl bych
si r-zil na kusy nos. Er. P. 285. Dyž mě
nechceš, hrom tě rozraz na vše strany pro
falešné milování. Sš. P. 364. — se. Dotud
se se džbánkem pro vodu chodí, až se roz-
razí. Ros. Co do nového hrnéčka kuchařka
vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým.

— se kde. Osvěta se rozráží nad lidem
naším. Kos. Křik v povětří se rozrážel. Ler.

— skrze co. Nyní měla skrze smrť sko-
řápka rozražena býti. Sš. J. 262.

Rozrazivý = rozráživý.

Rozrážecí, Spreng-. R. stroj, těleso. Dch.

Rozrážeti, vz Rozraziti.

Rozráživý = rozrážející, zertheilend. R.
moc. Byl.

Rozrážka, y, f., die Sprengung.

Rozřečený; -en, a, o, redselig. Ta holka
byla dnes velmi r-na (rozhovořila se). Us.
u Rychn.

Rozředěnosť, i, f., zředlosť, die Verdün-
nung. Nz.

Rozředěný, verdünnt. R. kyselina.

Rozřediti, rozříditi, il, děn, ění = řídké
učiniti, dünn machen, verdünnen. — co čím:
šťávu hustou r. vodou. — R., spořádati. —
co: vojsko. BO.

Rozředlosť, i, f., die Verdünnung (der
Flüssigkeit). Ros.

Rozředlý. R. bláto, dünn, verdünnt. Ros.

Rozřednouti, dl, utí, dünn werden. —
čím: teplem.

Rozřehotati, hotám a řehoci, rozřehtati,

itis Wiehern bringen. — koho: koně; se,
sich ins Wiehern geben. Jg.

Rozřecha, y, f., rozřešení, die Lösung.
Julius Afrikanský v listu k Aristidovi o r-chu
závady té se pokusil. Sš. L. 55. Nejednou
jsme se nadáli r-chy zadrhlitých věcí. Sš. L.
předml. — Sš. L. 55., J. 180., 253., Sk. 185.,
79. (Hý.).

Rozrejdilý, in Bewegung gebracht, muth-
willig, hitzig, wild. — po čem. Dobytek po
dobré píci r-lý. V.

Rozrejditi, il, ěn, ění, rozrejdovati, zer-
wackeln. — co: vůz. Ros.— se, ins Drehen
kommen, zu tanzen anfangen. — se při čem:
při dudách.

Rozrejniti, il, ěn, ění, zerwühlen, auf-
rütteln. Dch. — co čím.

Rozřepiti, il, en, ení, trennen, auflösen.
Ros.

Rozřešek. šku, m. = rozřecha. Že Niko-
dem slovy svými nejenom Pána k místněj-
šímu r-šku nauky své přijměti zažádal. Sš.
J. 48.

Rozřešení, n., die Lösung. Nejeden vy-
kladatel o jeho (místa toho) konečném jistém
r. pustil, Sš. I. 104. Vz Rozřešiti.

Rozřešitel, e, m., der Löser.

Rozřešítelka, y, rozřešitelkyně, ě, f., die
Löserin. Us.

Rozřešitelný, lösbar. Otázka těžko r. Sš.
Sk. 190.

Rozřešiti, il, en. ení; rozřešovati. — co
(rozhodnouti): úkol, rovnici, Us., nějakou
otázku, Mus., úlohu, lösen. Rozřešíte moje
výpovědi. LS. v. 64. Bratroma rozřešíte
pravdu ( = právo rozsuďte, který z bratří
má právo. Cf. Súditi někomu). LS. v. 57.
Vz Rozluštiti. — se čím. Manželský svazek
se rozřešuje (rozvazuje) smrtí kteréhokoliv
z manželův. Sš. I. 75. — co kde. Sv. Je-
ronym slíbil na jistém místě r. záhadu tu.
Sš. Sk. 79. — jak. Že spor s Pavlem dle
vůle jejich rozřešen bude. Sš. Sk. 293. —
se, sich befreien. St. skl. II. 253.

Rozřevniti, il, ěn, ění = roznítiti, ent-
flammen. Dal. — co, koho. Zda bych kterak
r-vnil pleť svoji (příbuzné své podlé pleti).
Sš. I. 115., 116.

Rozřezání, n., das Zerschneiden. R. pilú.
Hus I. 233.

Rozřezanina, y, f. = otvor rozříznutím
učiněný, eine aufgeschnittene Oefnung. Ras.
I. 16.

Rozřezati, řezám a řeži; rozříznouti,
znul a zl, ut, utí; rozřezávati, rozřezovati,
von einander schneiden, zer-, aufschneiden,
schlitzen, aufschlitzen. V. — co: břicho, D.,
svazky přátelství, Jel., pečeni, lépe: rozkrá-
jeti, Km., knihu. Dch. Vezmi má milá dva
nože, rozřeš pútečka na noze. Sš. P. 569.
— co jak: na dvé, Ras., na drobno. D.
Maso do kosti r. Lk. Už to mé srdečko na
poly rozřežú. Sš. P. 219. — co čím: nožem.
Us.

Rozřičeti se, el, ení, zu brüllen anfangen.
Ros.

Rozříditi, vz Rozřediti.

Rozřidký = rozředlý.

Rozříšiti, il, en, ení = rozšířiti. Na Ostrav.
Tč.