Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |
|
|||
126
|
|||
|
|||
Dozorník, a, m. = dozorce. Ssk. Dílec
toho k píci denní d-ci vykazují. Pl. I. 74. Dozorný. D. lékař, rada. Dch.
Dozorovat' = dozírati, beaufsichtigen.
Ssk. Dozorství vrchní, nejvyšší, J. tr., lesní,
uhlířské či na uhlířství, Sl. les., Hrk., nad plynem, die Gas-Inspektion. Dozorstvo, a, m., také das Aufsichts-
personale. Dozorstvovať, das Aufseheramt beklei-
den. Ssk. Dozouti, vollends ausziehen. — co: boty.
Tč. Dozpěv, énmdóq. Dk. P. 319.
Dozpívati kdy kde. V té chvíli právě
dozpíván byl žaltář v kuru. Vrch.— co jak: mohutným hlasem. Us. Pdl. Dozpovídati, abbeichten. — koho, se
komu. Us. Tč. Dozpytovati, vollends erforschen. — se
čeho. Dk. Aesth. 565. Dozrání, n., die Reifung, Nachreife; d.
na loži (uležení), die Lagerreife. Sl. les. Dozráti. — abs. Zrálo jabko, zrálo, jak
dozrálo, spadlo. Sš. P. 418. — kde. Dozrál v něm úmysl. Šbr. Kalina na Tatrách do- zrela (dozrála). Koll. Zp. 1. 7. — komu. Nic se nestarejte, už vám dozrávajú žita. Sš. P. 560. — (jak) k čemu. Krasocit ku plodnosti dozrál. Vlč. V poctivosti d. k še- dinám. Osv. I. 593. — kdy. Ty hrušky do- zrávají kolem císařských hodů. Us. Kčr. Dozrávati, vz Dozráti.
Dozrelosť, i, f. = dozralosť, die Reife.
Slov. Bern. Dozření, n., die Sehweite. Přiblížili se
na d. Lpř. Dozreť = dozříti, ersehen ; dozráti, reif
werden. Slov. Ssk. Dozretý = dozralý. Slov. Dajže, Bože,
jasnej chvíle, by nedozreté (zbožie, obilí) dozrelo (dozrálo) a do stodoly vesele bez zkázy sä uložilo. Zátur. Dozrievať = dozrávati. Slov. Loos.
Dozrievaný, reifend. Slov. Loos.
Dozříti čeho. Medl jsem jie d. Pravn.
2025. — Přes plot, sladinou něčeho d. Us. Dozrnatěti, ěl, ění = dozrnati. Us.
Dozrnati = úplná zrna dostati, vollkom-
men körnen, granuliren. Cf. Dozrnatěti. Obilí už d-lo, už zraje. Ostrav. Tč. Dozučeti, el, ení, aussausen. — kde.
Vítr v haluzích, v lese d čel. Us. Té. Dozuněti, ěl, ění, verhallen, austönen.
Píseň d-la, oheň v peci d-něl. Us. Tč. Dozunkati = po hltech dopiti. — co:
pivo. Té. Dozurčeti, el, ení, dozurkati, ganz aus-
rieseln, aussickern. — kudy. Voda tenkou dírkou d-la. Us. Tč. Dozuřiti, austoben, auswüthen. Us. Tč.
Dozvárati = dovářeti. — co: prádlo, Mor.
Šd. — se = zapotiti se; pocikati se. Slov. Rb. Sb. Dozvěd, u, m. Soud z d-du (a priori).
Dk. Vidělť a vědělť Erasmus, že svět pod- statu pravou přezvědu a d-du nepřipouštěl. Jel. Enc. mor. VI. Úsudku pravosť řídí se buď přezvědem buď dozvědem; Buď zku- |
šenost (přezvěd) buď spekulací (dozvěd).
Hš. Sl. 37., 153. Dozvedať sa = dozvídati se. Slov. Ssk.
Dozvědavý, neugierig. — čeho. Us. Tč.
Dozvěděti. V 3. řádce za něco polož:
Pal. Rdh. I. 191. — se čeho u koho, na kom. Us. Tč. — se po čem. Po tom se nedozvídej, co tě nebolí. Ostrav. Tč. — Na Ostrav, dověděti ze čeho od koho = náhodou něco doslechnouti, dozvěděti něco = svým bádáním něco seznati. Tč. Dozvědný = apriorický. D. soud, Dk.,
sloh (rationalní). Hš. Sl. 186. Dozvídati, vz Dozvěděti.
Dozvieť sa = dozvěděti se. Slov. Ssk.
Dozvolení, n. = dovolení. Ostrav. Tč.
Dozvoliti = dovoliti. Ostrav. Tč., Wrch.
Také slov. Cf. Czm. I. 83. Dozvučnosť, i, f, die Schallweite. Ssk.
Šm. Dozvuk, der End-, Ausklang. Nz.
Dožabrovati se = dovléci se. Us. Bf.
Dožádací list. J. tr.
Dožádání. J. tr. D. svědků kšaftovních.
Cor. jur. IV. 3. D. XLIV. Na d. nejlépe jest housku koupiti, neboť, nelíbí-li se, sám snísti můžeš. Č. M. 292. Dožádaný svědek. J. tr., Kol. 56. Ry-
tířských lidí k tomu na svědomí d-ných. Zř. mor. 1604. Dožádati. Válečných potřeb násilně do-
žadovati, requiriren. Čsk. Nikdá se toho d. nemohli, aby slyšáni byli. Čr. Nás soudci se d-li, abychom nález učinili. Zř. mor. 1604. — se čeho od koho. Kos. Ol. I.150. Anebo
skrze posla osob dvou zachovalých se d., aby při jeho kšaftu byly. Kol. 56. — kde. Při cechu pořádně se toho má d. 1606. — se koho zač: za radu. Har. Dožadavka, y, f., die Nachforderung. Dch.
Dožahati, dožahovati, vz Dožžíci.
Dožárleti, el, ení, vollends heiss werden.
Šm. Dožatá, é, f. = dožinky, obžinky. Bkř.,
Sd., Šd., Vck., Vchd., Mřk. Cf. Dovozná (dod.). Dožblemptati se kam = v blátě dojíti,
hinpantschen. Ve svých dlouhých šatech se přec až k nám d-la. U Uher. Hrad. Tč. Dožblunkati, dozblunknouti, wohin sprit-
zen. - kam. Voda až na nás d-kla. Us. Tč. Dožbrundati se kam = brodem se dostati,
hinüberwaten. Mor. Tč. Dožďárati se čeho, herausstierlen. Mor.
Tč. Doždati (ne: dozdáti), doždávati, posud
na Ostrav. a Slov. Tč., Ssk. Nedoždal. Ap. — čeho. A južť sem túhy d-la. Hr. ruk.
155. Když toho d-la; Nedoždu toho nikoli. Sv. Ruk. 63., 67. Doždala bieše teskna mnoho. Kat. 50. — se čeho. Doždával sem se ji, ale sem jí nedoždal. OstRav. Tč. Doždímati, doždmouti, ganz auswinden.
— co: prádlo. Tč.
Doždmouti, vz Doždímati. Dožduchati, bis wohin stossen.-- co kam: do kouta. — se kam = zduchaje
dojíti. V kostele až k oltáři se d. Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (125)  Strana:126  Další (127) |