323

Hodonín, vsi u Nasavrk, u Vimberka a
u Zlaté Studně (na Mor.). Tk. I. 521., VII.
276., 277., Blk. Kfsk. 923., Sdl. Hr. L 154.,
S. N.

Hodonka. Mor. a slov. Brt., Hrb. H. =
zimnice, pocházející z vypuštěných rybníků
hodonínských. Kmk. Kuk. I. 434. Moju mi-
lenku chytila h. Sš.. P. 142. Za .Mor. P.
polož: 343. H. ho vylomila (vytřásla). Rr.
Sb.

Hodonosť, ě, hodonoš, e, m., der Gast-
herr. Šm.

Hodoňovice, dle Budějovice, ves u Místka.

Hodousice, dle Budějovice, Holletitz, ves
u Dolních Nýřan.

Hodov, a, m., Hodow, ves u Úval, Tk.
II. 420., III. 61; Hodau, ves u Vel. Mezi-
říčí.

Hodovací, zum Schmausen gehörig. Lpř.

Hodovač, e, m. = hodovník. Bern.

Hodovačka, y, f. = pomlázka. U Něm.
Brodu. — H. = hodovnice. Bern.

Hodoválek. Za ,Hus' polož: II. 240.

Hodovati jak (jak dlouho). Při víně h.
Hdk. Za sedm dní h-li s radostí, gavisi sunt.
BO. — kde: v stáncích. Koll. I. 266. —
se komu v čem. Norimberčané jim se
v mnoha tisících h-li, aby na jich zboží ne-
hubili. Kn.

Hodovice, Hodowies, ves v Plzeňsku.
Blk. Kfsk. 467.

Hodovnice, e, f., die Schmausgeberin;
Zechschwester. Bern.

Hodový. H. den (diem festivitatis) světiti.
BO., Bj. H. úterek (posvícenský). Kld. 324.

Hodrkavý = píštivě breptavý. H. angli-
čina. Kos.

Hodŕňati = silně kolébati. Val. Vck

Hodsaj = choť, ačkoli. Rokot lýry už
na svete mojej h. nečujete. Slov. Phld. IV.
479.

Hodsby = hoc, choc, choť. Slov. Pri tom
nudí sa, h. priam samú pohodlnosť pripraviť
si mohol. Dbš. Úv. 61.

Hodsi = byť i. Slov.

Hodslav, a, m-, os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Hodslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Hodslavice, dle Buděj., Hotzendorf, ves
u Nov. Jičína na Mor.

Hodslen. Slov. Keby mi ľudia h. od
hladu zkapat nedali. Dbš. Sl. pov. I. 34.

Hodujie. Bž. 113., Kšch. Viera křesťanská
má h. býti; A to jest naděje dobrá a h.;
Jest pak h. miera milování bliežnieho. Št.
Kn. š. 8. 11., 32., 39. Jen v h-jí věci šle-
chetnost záleží. Ib. 103. Neznati h-jie miery.
Št. N. 194. 27., 201. 8., 203. 36. Každá věc
má býti v své h. smiernosti. Ib. 227. 29.

Hodule, e, f. = zvíře (beran, vepř, jalo-
vice) k hodům (na posvícení) krmené. H-li
koupí si obyč. několik osob dohromady.
Mor. Džl., Brt., Knrz., Kld. I. 17., Vck. -
H. = lehká ženština. Mor. Knrz. — H. =
druh hrušek. Val. Brt. — H., m., os. jm.
Vck.

Hoduly, dle Dolany, několik domků
u Vsetína.

Hoduňka = hodonka. Mor. Gab. Preis-
sová.

Hodušín, a, m., Hoduschin, ves u Mi-
levska. Tf. Odp. 287.

Hodväbä = hedvábí. Slov. Dbš. Úv. 48.

Hodyně, ě, f.. Hodin, ves u Berouna. Blk.
Kfsk. 48.

Hodz = hoc, choc, choť. Slov. Dbš. Úv. 5.

Hodža, dle Bača, os. jm. Slov. Trok. 90.
H. Mich., farář, 1811.—1870. Vz Tf. H. 1.
3. vd. 186., Jg. H. 1. 2. vd. 562., Šb. D. ř.
2. vd. 247., Pyp. K. II. 539., S. N.

Hof Kar., nar. 1826. Vz Šb. D. ř. 2. vd.
247.

Hofer pův. = podruh nějakého dvoru, od
Hofherr; opravdu jsou na vsech u Uh. Hra-
diště byty nájemnické ve dvorech. Tč. Dle
Mkl. Etym. 84. der zum Gesinde des Hofes
gehört. — H. = chalupník, který má svou
chalupu, behauster Inmann. — H. = ná-
jemník v chalupě nebo v domku, podruh,
unbehauster Inmann. Na Mor. a Slov. Rb.,
Bkř., Vck., Hrb. Cf. Podruh a hl. Mtc. 1877.
151. (Brt.). Židovka toho člověka netrpí,
proto že jest byl jeho h-rem. NB. Tč. 44.
Stojí hruška u potúčka obrúbana do holúčka.
Kdo ji obrúbal? Hofeři, vařa (vaříce) ze-
máčky k večeři. Km. 1886. 628. (Brt.). Dycky
se sedláci ptajú, jak sa ti h-ři majú. Sš. P.
525. Hospodář, u něhož ten člověk hoferem
byl. NB.Tč. 194. — H.Dism.Jos. 1696.-1747.,
místosudí. Jir. Ruk. I. 249.

Hofěra, y, f. = ofěra. Mor. a slov. Brt.
D. 110., Rr. Sb.

Hofěřice. Ctibor z H-řic. Tov. 5.

Hoferka, y, f. = hoferkyně.

Hoferkyně, ě, f., vz Hofer, Podruhyně,
Hofrava, Hoferka.

Hoferovať, ein Häusler sein; zur Miethe
wohnen. Bern.

Hoferství = 1) chalupnictví, 2) nájem
v chalupě n. o domku. Cf. Podruží. Jsme
v h. Mor. Vek. Když jsme byli v h. v domu
Doroty Benešové. NB. Tč. 196. Přiveď si
mne do h. Sš. P. 258., Brt. P. 83.

Hoffentlich. Vz Zk. Ml. II. 86.

Hofirovati komu, z hofiren. Kmk. II.
220.

Hoflanda, y, f., vz Oflenda.

Hofmanka, y, f., sam. u Vinohrad.

Hofmann. H. Jindř., děkan, 1642.; H.
Frant., mlynář, 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
562., Jir. Ruk. I. 249. O jiných H. vz Blk.
Kfsk. 1315., Sdl. Hr. III. 303., V. 119.,
S. N.

Hofmanský. H. kapky = 1 díl aetheru
s 2 díly líhu. Š. a Ž., Schd. I. 391.

Hofmistr zemský. Vz Zř. zem. Jir. 452,,
691., Tk. III. 15., S. N.

Hofinistrně, ě, f. 1672. H. spravovala
komonstvo a služebnictvo ženské. Mus. 1880.
443., 220.

Hofmistrský úřad. Tk. VI. 247.

Hofrava, y, f. = podruhyně. Vz Hofer,
Hoferkyně. Brt., Vck.

Hofrychtýř. Tov. 20., Tk. II. 535., III.
8., Žer. Záp. II. 183.

Hofrychtýřství, n. = hofmistrovství.
1532.

Hóg! hógni! — couvni! Volání volům.
Zlínsky. Brt.

388*