Předchozí (479)  Strana:480  Další (481) |
|
|||
480
|
|||
|
|||
(,122). Chtě lid p. k tomu, aby se jeho
báli. Št. Knš. 47. P. se po celý rok ke zkoušce. Us. Pdl. A když je ke jhře p-vi. Hr. Ruk. 375. P-vuje se k tomu jako lačný k sraní (loudavě). Čce. Tkč. — se, koho več. P. se več, ornare se aliqua re. Asn. 4. A chtěla (Eva) Adama v též (v týž hřích) p. Ruk. Mus. 1884. 241. — se proč. Ná- ležitě pro nové povolání se p. Šml. Aby se pro budoucí svoje v církvi působení p-val. Sš. Sk. 152. — kam. P-vuje se jako chudý král do boje (Ioudavě); P-vuje se jako na jarmark, jako na posvícení (strojí se). Čce. Tkč. P. někoho u vězení. Št. Ku. š. 116. Rychtář brance do míry p-vuje. Brt. P. 89. A tak si připrává šabličku na levý bok. Koll. Zp. I. 369. — co čím. Chtiec muže, aby ji miloval, p. svými čary. Št. Kn. š. 38. — čím koho nač. Tím modlením p-val novověrce na svátosť. Sš. Sk. 98. (III.). — co, se jak (kdy). Jídlo dobře p., Hsg., podlé předpisu. Us. Pdl. Máš se zbožné p. před sv. přijímáním. Mž. 106. P-vivše obojie strana koně s sbožím Výb. II. 43. Přípravka = přípravná škola, Vorberei-
tungsschule, -classe. Us. Rgl. Vz Přípravna. Přípravna = síň, kde se fysikalní appa-
raty k pokusům připravují. ZČ. I. 109. Přípravně. Jedl jest každý den skvostně
t. j. p-ně a rozkošně, ale na chudého ne- tbal. Hus II. 241. Přípravnice, e, f. P. v továrně, Vor-
bereiterin, f. Dch. Přípravný, Vorbereitungs-. P. modlitba,
Mž. 121., léčení, cvičení, Vorübung, Nz., vyšetřovaní. Šp. — P. = připravený. Má 8000 koní jiezdních velmi připravených. 1468. Mus. V tom městě byli lidé p-ní (k boji hotovi).. Arn. 1559. P-ní z města vyjdú. 1581. Šťastný, kohož p-vna nalezne hodina tato. Št. Kn. š. 277. 38. — P. = vystrojený, aufgeputzt. Paní p-né. Výb. II. 1125 Žená p-ná jest jako modla. Hus I. 385. Jichž lože jest přípravnějsie než ko- stel. Hus II. 66. Přípřaž, přípřažek, vz Přípřež (dod.)
Připražiti. Vinohradští nechtí se připla-
ziti (s Prahou v jedno město spojiti). Us. Přípŕažka, vz Batoh, Přípřež (dod.)
Pripreť = přinutiti. Slov. Bern.
Přípřeta. Citaty z Alx. jsou: Alx. B. v.
234., 248 , HP. 77., 78. — Alx. Št. v. 48. (HP. 95 ). Přípřež. Dáti koně na p. Us. Fč. —
P., m. a t. = přípřaž, přípřažek, přípřažka = nářitek. Laš. Brt. Přípřeží, n. = přípřež. P. volů. J. Lpř.
Přípřežné, ého, n. = plat za přípřež,
Vorspannsgeld, n. Šp. Přípřežník = kdo připřahá. Us
Připřihati = přípřahati. Na Hané. Bkř.
Připřiti. Núdza ho tak priprel.t, že hoc-
kedy nemal čo do úst položiť. Dbš. Sl. pov. l. 136 Připrnouti. Citat je z. Alx.V. v. 1422.
(HP. 35.). Připrositi koho k čemu proč. K té-
muž sem pro další paměť i pro svědomie p-sil svých dobrých přátel (jako svědků). |
Výb. I. 1025. I p-sil jsem k tomu slovut-
ných panoší Čeňka. . .; Na svědomie p-li pana panoše N. Arch. VII. 590., VIII. 22. Připrošený; -en, a, o, erbeten. Potom sú své pečeti přivěsili a sě svú rukú aneb p-nú podepsali. Výb. II. 718. Připsati co komu. Které osobě stvo-
ření se p-suje ? Pož. 25. (20.). To nám při- pište (Zuschrift senden), o tom vás naučíme. NB. Tč. 244. — co kam. Nám od berně 20 kop přirazili a je na jiné město p-li. Wtr. exc. Dluh k dluhu p. Arch. VIII. 578. Mají úfati, že sú připsáni v počet rytieř- stva nebeského. Hus I. 258. — co komu čím več proč. Kněžna prstem v dar jim p-la pro duše spásu tyto sady. Čch. Mch. 43. Připtati koho nač: na ječmeň (najmouti).
Mor. Brt. D. 258 Připuditi koho. Výb. II. 516., Pulk.,
St. Kn. š. 158., Drk. 164. a., Sv. ruk. K. II. 14. — koho k čemu: k důraznému činu, Sš. Sk. 287., k útěku, Pal., k zapření víry. Pass. mus. 427. Tuž se k němu při- pudichu. Ezp. 32. Připůjčiti co komu nač proč. P-li
nám k žádosti naži na potřeby kláštera 200 kop gr. Arch. VIII. 489. — komu čeho. By připójčil viec p-něz. Arch. IX. 142. Připůsobiti co komu. Št. Kn. š. 284.
37. Přípusta P-sty, insidiae. Sedí v p-stách.
Ž. wit. 9. 8. (29.). Připustiti. — abs. Nechtěl p. Šml. —
co. Výraz ten připouští různý výklad. Us. — co k čemu (kam, jak). To vše k uvážení vašemu p-štím. Wtr. exc. P. do- bytče k trhu. Us. Pdl. P. někoho k hlaso- váni, ke zkoušce, Lpř., k slibu (klášter- nímu). Mus. Abychom dobrodiní jeho pravou věrou k sobě připouštěj. Pož. 40. Nepři- púštěj hněvu k srdci. Št. Kn. š. 161. — čeho. I toho p-stím. Šf. Strž. I. 527. Obyč. p. co. — si co kdy. Ani ve snu (snách) jsem si to nikdy nep-la. Sá — s inft. Se obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. Vz Přepustiti. Přípustka vyjadřuje se a) předložkovým
akkusativem (přes, mimo); b) předložkovým dativem (proti). Přes jeho přikázání jezdil do lesů. Učinil to mimo právo. Vzdálil se proti zákazu z táboru. Brt. S. 3. vd. 77. Přípustný. P. námitka. Us. Pdl, Dk.
Připuzení. S p-ním. Chč. Mus. 1880.
539. Přirábať, vz Přirobiti. Bern.
Přiřaděný. P. body. Vnč. 45.
Přiřadování vět, vz Parataxa.
Přiradykať = přivésti. Val. Brt. D. 257.
Příraz v tělocv., der Kletterschluss. Čsk.
Přiraziti co kam: koncovku ku kmenu.
Křn. — co k čemu kdy jak. Koncem roku, ku konci roku úroky ku kapitálu p. Šim. 173. Krajem lodi k zemi p. S. N. — co čím: obilí kosou. Nov.— co za kým: dvéře. Vlč. Přiražený. Daně p-né. Wtr. exc.
Přiráživý. P. lhůta (ve které se úroky
ke kapitálu přirážejí). Šim. 174. |
||
|
|||
Předchozí (479)  Strana:480  Další (481) |