Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |
|
|||
274
|
|||
|
|||
o d-tých péči zamešká. Št. — D. = hospo-
dářský, häuslich, haushälterisch. Jg. — D. — dům mající, hausansässig. Jg., Kn. Rož. Domovní, Haus-. D. stav, hospodářství,
nádoby, potřeby, nábytek, slouha, pacholek, práce, had, řezník, dvéře, myš (domácí), moucha, péče, správa, hovado, Jg., služebnosť, závada (Last, Hypothek), úrok, J. tr., náčiní, svrchky, lucerna, klíč. Sp. Domovnice, e, f. Vz Domovník. Haus-
genossin, Rad. zv.; Hausmeisterin. Domovnictví, n., Hausmeisterstelle; Haus-
wesen. Rk. Domovník, a, m., domovní, domácí,
v témž domě bydlící, Hausgenosse; nájemník, podruh, V., Miethmann; ten, kdo dům má, Hausbesitzer; správce domů, Haushofmeister; domovní sluha (podomek, vrátný), Haus- meister, Hausknecht, v tomto smyslu nyní slova nejvíce užíváme. Jg. Domovniště, ě, n., obydlí, Wohngebäude.
Us. Bělohrad. Domovský list. Heimatschein. D. právo,
Heimatsrecht. Rk. Domový, k domu náležející, domácí,
Haus-. D. práce, sladkosť, pacholek, kancelář, had, pán, služebnice, sloup, Jg., zákon. J. tr. Domříti, vz Mříti. (Zlí v pekle) vždy jsúc
v smrti, vždy mrúc, ale tak nikdy nedomrúc, až by nebyli. Št. Domrktati = mrktavě dokonati, langsam
vollenden. Na Mor. Domrzavý, anekelnd; vollends frierend.
Jg. Vz Domrzeti. Domrzeti, el, ení, domrzati, vollends
anekeln. — koho. Nechutný káznitel mne domrzá. Sych. Už mne to domrzelo. Us. Domrznouti, znul a zl, utí; domrzati,
vollends frieren. Rybník úplně domrzl. -domství, v bot. jedno-, dvoudomství,
dioecia. Rostl. Vz -domý. Domů. Staří psali také: domu, Zk.; v obec.
mluvě: domu, ale lépe píšeme: domů. Nach Hause, heim. Domů, domův mají někteří za gt. pl.: domóv, domuov, domův, domů; Mk., Zk., Brt., Gb. a jiní právem za dativ cíle m. domovi (i se odsulo a o se dloužilo v ů). Jděte domovi. Pass. (chovaný v archivu brněnském). Brt. Domovi, domôvb, domóv, domuov, domův, domů. Vz v příbramském programu 1876. str. 20. Sepsal Frt. Prusík. Šm. to měl za akkus. cíle m. domov (domov, u), jako máme v lat. domům ire. Domů jíti, jeti, se vrátiti, V., psáti. Jg. Každá půjčka s plačky domů přichází. Prov. Vše domů přijde, co vlci nesnědí (čas ukáže). Nechval kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí domův. Prov., Jg. Domučiti, il, en, ení; domučovati, domu-
čívati, domučovávati, zu Ende martern. — koho čím: týráním. Us. — se čeho na kom, ermartern. Na něm ničeho se nedo- mucíš. L. Domudrovati, přestati mudrovati. Zu
Ende philosophiren. -domý. Jedno-, dvou-, mnohodomý. Ein-,
zwei-, vielhäusig, monoica, dioica, polygama. Rostl. Domykací stroj, Feinkrempelmaschine.
Mus. |
Domykačka, y, f. = domykací stroj. Mus.
Domysl, u, m., čeho se kdo domyslil. Brt.
Vz Důmysl. Z d-slu, a priori. Domyslitelný, erdenklich, apriorisch. D.
poznání, vědomost Mark. Domysliti, il, šlen, ení; domýšleti, el, en,
ení; domyslívati, domýšlívati, domyšlovati, přestati mysliti, zu Ende denken; se = my- šlením se dovtípiti, dosíci, vymysliti si, ersinnen, erdenken, auf den Einfall kommen; pochopiti, rozuměti, einsehen, fassen, verstehen; hádati, domnívati se, wähnen, vermuthen, muthmassen; si čeho, sich anmassen. Jg. — abs. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Prov. Jg., Mt. S. Kdo neďosléchá, nech se domyslí. Č. — se čeho. Lepší cesty se d., D., pravdy. Er. P. 474. — Solf., Jel., Br., Plk., Lom., Troj., Alx. 1116. — se čemu. Jg. — se do koho. Také se stavové toho do J. M. kr. do- mýšleti nemají. Akt. m. Ferd. Domyslil se do měška (pustil se do něho). L. — se čeho čím. Domysliti se vtipem lidským toho lze by nebylo. Kom. — se čeho o kom, o čem. Domýšlím se zle o něm. Mudr. Aby král toho o nás domýšleti se. neráčil. Otterd. — Jel. — se čeho na koho. Na jiného se toho domýšlí. V. — si čeho, si nač. Mnoho si na své důstojenství domýšlí. Snadno sobě domyslíš, šp. m. se; vz nahoře význam frase: d. si čeho. — se na co z čeho: Z vypsání rodičův může se každý i na toto děvče d., že ctnostné bylo. Berg. — se čeho v koho. Nechci se toho v tebe domysliti. Šm., Ml. — s inft. Císařovna se domyslila na zábradlech státi a takto volati (domnívala se). — že. Domýšlel se, že na obilí přiskočí. Ml. — aby. Domyslil se toho, aby mu se pokořil (při- padlo mu). Plk. Domýšlivosť = důmyslnosť. Na Slov.
Domyslivý = důmyslný. Na Slov.
Domyslný, apriorisch, D., muthmasslich.
D. poznání, cognitio a priori. Rk. Domýšleč, e, m. Der Muthmasser. Jg.
Domýšlení, n., die Muthmassung, Ver-
muthung. Domýšleti, vz Domysliti.
Domýšlivosť, i, f., die Muthmassung;
Eigendünkel. Rk. Domýšlivý, muthmassend; dünkelhaft.
Domyti, myji, myj, yl, yt, ytí, domývati,
domývávati, vollends waschen. — co: hrnec, pokoj. — se čeho. Přece jsem se toho hrnce domyla (že je čistý). 1. Don, a, m., řeka v Rusku, Don, lat.
Tanais. 2. Don, a, m., špan., z lat. dominus, pán.
Don Juan. Doň, šp. m. do něho, poněvadž se do
nepojí s akkus., nýbrž s genit.; ň m. ji při- věšuje se jen na předložky řídící akkus.: proň, naň. Vz On. Os., Zk. Vz také: Do, Něj. Doňa = paní.
Doňadž, doniž, doňuž = dokudž. Kat.
772., 1767. Do naha, vz Málo, Nahý.
Donáhliti = do konce náhliti, dotírati,
Jg., antreiben, zusetzen. Donašeč, e, m., kdo donáší; 2. žalobník.
Der Zuträger; Kläger. |
||
|
|||
Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |