929

Maňkati = cpáti U N. Kdyně. Rgl.

Mankote, vz Markote.

Mankovice, dle Budějovice, Manken-
dorf, ves u Oder.

Manlicherovka, manlicherka, vl. mann-
licherka, m annlicherovka y, f. = druh nové
ručnice opakovačky, kterou se právě rakou-
ské vojsko vyzbrojuje.

Manna. Cf. Rstp. 393., 1036., 1440., 1441.,
Slb. 676., S. N. V. 80., 956., XI. 406., Kram.
Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Dčil jim mannu
k jědeniu. Ž. wit. 77. 24. M. nelecí (neletí)
z neba každý deň. Slov. Rr. Sb. — M. =
ruda, medovka, druh plísně na lupení. Dlj.
85., 86., KP. III. 249. M., erisiphe, der Mehl-
thau. Cizopasná houba, která tak zvanou
mann u na listech rozličných rostlin způso-
buje, je padlí. . . Pta. M. na vinné révě, e.
Taukeri, der Mehlthau des Weinstockes.
Houba tato ničí pokožkové vrstvy listů,
plodův a větví. Bobulím škodí velmi . . .
Proti chorobě používají prachu rozestře-
ného pyritu nebo síry. kterým se chorý
keř posypává. Pta.

Mannheimský, Mannheimer. M. zlato.
Vz S. N. V. 498.

Mannit, Mannazucker, Mannit. Nz., Šfk.
Poč. 509., Schd. I. 402.

Mannitosa, y, f., v lučbě. Šfk. Poč. 509.

Mannitový. M. kvašení, die Mannitgäh-
rung. Nz., Zpr. arch. VII. 90.

Mannlicherka, vz Manlicherovka.

Mannorobný červec. Kk. 2. vd. 257.

Maňó, vz Maně.

Manometr rtuťový, kovový či pružin-
kový, otevřený či hydrostatický, zavřený
či aérostatický, Rozdílový či differencialní,
hyperbolický, geostatický, deskovitý, Schäf-
ferův, Bourdonův, Regnoultův, kontrolní,
k dmuchadlňm, Gebläse-, dvojitý, Guerickův,
patentovaný, zkrácený; ručička m-tru. Šp.,
Wld., KP. II. 57., 58., 363., ZČ. I. 455., 458.,
462.. Hrm. 37., 38., S. N. V. 92., Šmr. 47.

Manometrický, manometrisch. M. roz-
díl, komora, roura, sloupec ZČ. I. 455.

Manou = maňó, maně. M. k nám přišel.
Mor. Knrz. M. na to trefil. Pk., Bl. Gr. 321.

Maňounký, maňounkatý = malounký
(v dětské řeči) U Ronova. Rgl.

Manouti, vz List. fil. X. 61., Mkl. Etym.
179. Tu moc Páně celým světem mane. Sš.
P. 11. — se. Mane se ledacos. Sych. A tu
mane se nám otázka. Kod., Mtc. 1.

Manová, é, f., Maniowa, ves u Tišňova.

Manovec, vce, m., alhagi, der Manna-
klee, rostl. Vz Rstp. 392.

Manovice, dle Budějovice, Maniowitz,
ves u Nepomuk a u Horažďovic; myslivna
u Hořic. Sdl. H. II. 278., Rk. Sl.

Maňovka, y, f. = les u Rašovic na Vo-
zíčku. BPr.

Manový. M. obyčej, právo. Výb. I. 454.,
483.

Mansarda, y, f. = podkrovní světnička.
Rk.

Mansfelda, y, m. = nemotorný, nedo-
vedný člověk (pořekadlo z dob 301eté války,
kdy Mannsfeld zámek Hukvaldy s nepoří-
zenou opustil). Škd.

Mansionář, e, m., ein Mansionarius. Šm.,
Krnd. 31.

Manský. Požitky král. komory z m.
statků, Lehensfälligkeiten. Pal. Rdh. II. 111.
O m. statcích atd. vz Zř. zem. 458., 459.,
693. M. právo. Ukaž. 54.

Manství. Co bylo účelem a podstatou
m.? Vz Pal. Rdh. III. 93., Ukaz. 29., Rk.
SI. Propuštění z m. Vš. 278. (VI. 30., VIII.
40.), Kn. dr. LXVIII.., Zř. zem. 459., 693.

Manstýr, u, m. = monastýr. Výb. I.
197., Hr. ruk. 43.

Manšestr = národní tanec. Bačk.

Manšestrový. M. sukně. Us.

Manšetky na svícny, Leuchter-M. Us.

Mantel, vz Zástěra, Způsoba."

Manteletta, y, f. = jisté roucho kněžské.
Bor. 4.

Mantika, y, f., řec. = hadačství. S. N.
V. 98.

Mantina, y, f. = Manetín.

Mantissa, y, f. = závěska, přídavek,
desetinná čísla logarithmu. Šim. 159., Hra.,
Sté. Alg. 71., Rk. Sl.

Mantlal, a, m. = nehospodář. U Klatov.
Hů.

Mantlalka, y, f. = nehospodyně. U Kla-
tov. Hů.

Mantle, pl., m. = šejdy, pletichy. Mus.
1880. 440. Nerada toho slyším, že jste opět
ráčili takové m. najíti. Črn. Zuz. 49. Vz
Mantlovati.

Mantlíkovati = partykovati. Vz Man-
tlovati. U Mšena. Otm.

Mantlování, n., vz Mantlovati. Takovým
na foch jednáním a m-ním v lehkosť a po-
dezření jest uveden. Mus. 1880. 226.

Mantlovati = šiditi, pletichy dělati, par-
tykovati. Cf. Mantlíkovati — čím. Ovčák
aby senem nemantloval. Črn. Zuz. 319. —
co: pivo (bryndati). Beck. II. 3. 94.

Mantolet, u, m., ein Mantelkleid ohne
Aermel. Šm.

Mantov, a, m., Mantau, ves u Stoda.

Manual. Cf. KP. II. 327., Jg. H. 1. 706.

Manuální stipendia, Handstipendien, Bor.
422., kniha, das Manual. Sl. les.

Manuálník, u, m. Vz Jg. H. 1. 706.,
Manual.

Manufakturní, Manufaktur-. M. továrna.
Pdl.

Manumisse, e, f., lat. = propuštění na
svobodu. Kos.

Manušice, dle Budějovice, Manisch, ves
u Čes. Lípy. Blk. Kfsk. 1361., Rk. Sl.

Manův Mlýn u Vel. Meziříčí.

Manyce, e, f. = náruživá choutka. Cf.
pctvía. U Polic. Zkr.

Manýra. Ten člověk nezná žádné ma;
nýry. Us. Tč. —- M. = sloh. M. křídová -
rytina m-rou tušovaci provedená. Pdl.

Manýrismus, u, m. Tš. O podm. 23.

Manýrista, y, m. = umělec provádějící
díla svá způsobem buď navyklým anebo
přiučeným. S. N. V. 99.

Manýrnosť, i, f., die Artigkeit. Ssk.

Manýrný = způsobný. M, člověk. Us.
Tč.

Manýrovanosť, i, f. Dk. Poet. 378. Vz
Manýrovati.

426



	929

	Maňkati = cpáti U N. Kdyně. Rgl. Mankote, vz Markote. Mankovice, dle Budějovice, Manken- dorf, ves u Oder. Manlicherovka, manlicherka, vl. mann- licherka, m annlicherovka y, f. = druh nové ručnice opakovačky, kterou se právě rakou- ské vojsko vyzbrojuje. Manna. Cf. Rstp. 393., 1036., 1440., 1441., Slb. 676., S. N. V. 80., 956., XI. 406., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Dčil jim mannu k jědeniu. Ž. wit. 77. 24. M. nelecí (neletí) z neba každý deň. Slov. Rr. Sb. — M. = ruda, medovka, druh plísně na lupení. Dlj. 85., 86., KP. III. 249. M., erisiphe, der Mehl- thau. Cizopasná houba, která tak zvanou mann u na listech rozličných rostlin způso- buje, je padlí. . . Pta. M. na vinné révě, e. Taukeri, der Mehlthau des Weinstockes. Houba tato ničí pokožkové vrstvy listů, plodův a větví. Bobulím škodí velmi . . . Proti chorobě používají prachu rozestře- ného pyritu nebo síry. kterým se chorý keř posypává. Pta. Mannheimský, Mannheimer. M. zlato. Vz S. N. V. 498. Mannit, Mannazucker, Mannit. Nz., Šfk. Poč. 509., Schd. I. 402. Mannitosa, y, f., v lučbě. Šfk. Poč. 509. Mannitový. M. kvašení, die Mannitgäh- rung. Nz., Zpr. arch. VII. 90. Mannlicherka, vz Manlicherovka. Mannorobný červec. Kk. 2. vd. 257. Maňó, vz Maně. Manometr rtuťový, kovový či pružin- kový, otevřený či hydrostatický, zavřený či aérostatický, Rozdílový či differencialní, hyperbolický, geostatický, deskovitý, Schäf- ferův, Bourdonův, Regnoultův, kontrolní, k dmuchadlňm, Gebläse-, dvojitý, Guerickův, patentovaný, zkrácený; ručička m-tru. Šp., Wld., KP. II. 57., 58., 363., ZČ. I. 455., 458., 462.. Hrm. 37., 38., S. N. V. 92., Šmr. 47. Manometrický, manometrisch. M. roz- díl, komora, roura, sloupec ZČ. I. 455. Manou = maňó, maně. M. k nám přišel. Mor. Knrz. M. na to trefil. Pk., Bl. Gr. 321. Maňounký, maňounkatý = malounký (v dětské řeči) U Ronova. Rgl. Manouti, vz List. fil. X. 61., Mkl. Etym. 179. Tu moc Páně celým světem mane. Sš. P. 11. — se. Mane se ledacos. Sych. A tu mane se nám otázka. Kod., Mtc. 1. Manová, é, f., Maniowa, ves u Tišňova. Manovec, vce, m., alhagi, der Manna- klee, rostl. Vz Rstp. 392. Manovice, dle Budějovice, Maniowitz, ves u Nepomuk a u Horažďovic; myslivna u Hořic. Sdl. H. II. 278., Rk. Sl. Maňovka, y, f. = les u Rašovic na Vo- zíčku. BPr. Manový. M. obyčej, právo. Výb. I. 454., 483. Mansarda, y, f. = podkrovní světnička. Rk. Mansfelda, y, m. = nemotorný, nedo- vedný člověk (pořekadlo z dob 301eté války, kdy Mannsfeld zámek Hukvaldy s nepoří- zenou opustil). Škd.	Mansionář, e, m., ein Mansionarius. Šm., Krnd. 31. Manský. Požitky král. komory z m. statků, Lehensfälligkeiten. Pal. Rdh. II. 111. O m. statcích atd. vz Zř. zem. 458., 459., 693. M. právo. Ukaž. 54. Manství. Co bylo účelem a podstatou m.? Vz Pal. Rdh. III. 93., Ukaz. 29., Rk. SI. Propuštění z m. Vš. 278. (VI. 30., VIII. 40.), Kn. dr. LXVIII.., Zř. zem. 459., 693. Manstýr, u, m. = monastýr. Výb. I. 197., Hr. ruk. 43. Manšestr = národní tanec. Bačk. Manšestrový. M. sukně. Us. Manšetky na svícny, Leuchter-M. Us. Mantel, vz Zástěra, Způsoba." Manteletta, y, f. = jisté roucho kněžské. Bor. 4. Mantika, y, f., řec. = hadačství. S. N. V. 98. Mantina, y, f. = Manetín. Mantissa, y, f. = závěska, přídavek, desetinná čísla logarithmu. Šim. 159., Hra., Sté. Alg. 71., Rk. Sl. Mantlal, a, m. = nehospodář. U Klatov. Hů. Mantlalka, y, f. = nehospodyně. U Kla- tov. Hů. Mantle, pl., m. = šejdy, pletichy. Mus. 1880. 440. Nerada toho slyším, že jste opět ráčili takové m. najíti. Črn. Zuz. 49. Vz Mantlovati. Mantlíkovati = partykovati. Vz Man- tlovati. U Mšena. Otm. Mantlování, n., vz Mantlovati. Takovým na foch jednáním a m-ním v lehkosť a po- dezření jest uveden. Mus. 1880. 226. Mantlovati = šiditi, pletichy dělati, par- tykovati. Cf. Mantlíkovati — čím. Ovčák aby senem nemantloval. Črn. Zuz. 319. — co: pivo (bryndati). Beck. II. 3. 94. Mantolet, u, m., ein Mantelkleid ohne Aermel. Šm. Mantov, a, m., Mantau, ves u Stoda. Manual. Cf. KP. II. 327., Jg. H. 1. 706. Manuální stipendia, Handstipendien, Bor. 422., kniha, das Manual. Sl. les. Manuálník, u, m. Vz Jg. H. 1. 706., Manual. Manufakturní, Manufaktur-. M. továrna. Pdl. Manumisse, e, f., lat. = propuštění na svobodu. Kos. Manušice, dle Budějovice, Manisch, ves u Čes. Lípy. Blk. Kfsk. 1361., Rk. Sl. Manův Mlýn u Vel. Meziříčí. Manyce, e, f. = náruživá choutka. Cf. pctvía. U Polic. Zkr. Manýra. Ten člověk nezná žádné ma; nýry. Us. Tč. —- M. = sloh. M. křídová - rytina m-rou tušovaci provedená. Pdl. Manýrismus, u, m. Tš. O podm. 23. Manýrista, y, m. = umělec provádějící díla svá způsobem buď navyklým anebo přiučeným. S. N. V. 99. Manýrnosť, i, f., die Artigkeit. Ssk. Manýrný = způsobný. M, člověk. Us. Tč. Manýrovanosť, i, f. Dk. Poet. 378. Vz Manýrovati. 426