973

Hlas. — M., nemnohý, nicht zahlreich, klein,
wenig. Jg. Nesvorný rod v malých dnech
zahynul. V. Zahynuli v malých letech. Troj.
Vz Málo. — M. čas = krátký čas, kurze
Zeit, wenig Zeit. Před malou chvílí. V.
V malém čase. V. — Malé Hory, Adams-
stadtl, městečko v Budějovsku. Mus.

Malžen = manžel. Arch. I. 145.

Malženství, n. = manželství. Arch. I. 144.,
Dal.

Mam, u, m. Důvod, jenž k omylu zavádí,
jest mam. Mark. M. a klam. M. smyslů. Nt.
Der Schein, Trug.

Máma, na Slov. mama, mamka; mamička,
maminka, na Mor. maměnka, na Slov. ma-
ménka, maminka, maminečka, maminčička,
y, f., na Mor. mamula, mamlenka (Brt. ),
u dětí = matka. Mutter, Mütterchen, Mämm-
chen. Paní máma, paňmáma, paní maminka.
— M., toto jméno dává se i cizím starším že-
nám. Paní maminko, kupte to ode mne. Us.

Mamel, u, m., Dolerit.

Mamelovitý, doleritartig. M. hornina. Min.

Mamej, e, m., mammea. Rostl.

Mameluk, mamaluk, a, m. Mamelukové,
mameluci, otroci; osobní strážcové aegypt-
ských sultanův, Mameluck, vz S. N.; lico-
měrníci, odpadlci od víry. Apostat. Rk.,
Jg. — M., nevlídník. S tím mamelukem není
řeči. Us.

Mámení lidí, V., smyslů. Mark. Mám to
za pouhé m. Sych. Das Täuschen, die Täu-
schung, das Blendwerk.

Mámenice, e, f. Täuscherei, Stach, lépe:
mam. Jg.

Maměnka, vz Mamulenka, Máma.

Mámený, getäuscht, verblendet. Jg.

Mamertinové v Sicilii. Mamertinský. Vz
S. N.

Mamictví, n., = mámení. D.

Mamič, e, m., mamitel, Täuscher, Gaukler,
Betrüger. Kom.

Mamička, y, f. = matka. — 2. M., Gauk-
lerin, Betrügerin.

Mamičkář, e, m., mazánek, Muttersöhn-
chen. Pk.

Mamičný, mámivý, trügerisch. 1508.

Mamidlo, a, n. Gaukelei, Blendwerk. Mus.

Mámil, a, m. = mamič. Kom.

Mámilka, y, f. = mamička, 2.

Maminka, vz Máma.

Maminkovati s kým = jako matka s ně-
kým zacházeti, wie eine Mutter thun. Č. —
se = maminku často volati. Jg.

Mámiti, 3. pl. mámí, mam, mámě(íc), il,
en, ení; mámívati. Täuschen, bethören, be-
trügen. Jg. — abs. Jelen mámí, když zadním
během do stopy předního běhu šlápne a tak
stopu trochu rozšíří nebo prodlouží. Šp. —
koho: lidi. V. — čím. Kejklíř činů obrat-
ností zrak diváků mámí. Kom.

Mámivina, y, f., ein betäubender Stoff.
Rostl.

Mámivý klamný. M. obraz. Č. Täuschend,
bethörend. Č.

Mamka, vz Mama.

Mamlas, a, m., muňa, nemluvný; maňas,
halama, hrubý, hloupý člověk. Lümmel,
Bengel. Mamlase jakýs. Us. — M. slove vy-
žel, který pernaté zvěři postřelené nepřináší,

nýbrž s ní si hraje. Šp. — Mamlasský,
mamlaský, schlingelhaft. — Mamlasství,
mamlaství, n. Schlingelei. Jg.

Mamlivý, mamný, täuschend, betrüge-
risch. Rk.

Mamma, y, f., lat., prs ženský.

Mammali-a, í, pl., n., lat., ssavci. S. N.

Mammea, pl., n., rod rostlin stromovitý.
Vz S. N.

Mammilla, y, f., lat., prsní bradavice,
sosec, cec. S. N.

Mammon, a, m., slovo syrské, bůh po-
hanů, moc nad bohactvím mající. — M., mam-
mona, y, f., bohactví, časné jmění, statek,
der Reichthum, Mammon. Mammoně sloužiti.
Br. V m-ně poctivosť zakládati. V.

Mammonář, e, m., člověk dychtící po
bohatcví. S. N. Mammonsknecht.

Mammoník, a, m. = mammonář.

Mammoniti, il, ění = mammoně sloužiti,
geizen, zusammenscharren. Ten člověk po-
řád mammoní. Jg.

Mamulenka, maměnka, mamulička,
mamulěnka, y, f., matka. Sš. P. 147, 338.,
159., 193. (Prk. )

Mamný, v čem jest mam. M. důvod.
Scheingrund. Marek.

Mamut, a, m., elephas primigenius, Ma-
mutthier. Frč. 376. Vz S. N. — Mamutový.
M. kosť, kly. Jg.

1. Man, něm. Německé neurčité zájmeno
man vynáší se v jazyku českém: 1. rodem
trpným. A tu bylo mnoho o věci zemské
rokováno. Háj. — 2. Bodem zvratným n.
středním. Mluví víc, než se věřiti může. Kom.
S mlčenou nejdál se dojde. Prov. — 3. Druhou
osobou jednotného čísla, když věta o každém
tvrditi se může. Čemu sám nechceš, nečiň
jinému. V. Dříve než začínáš, dobré jest
rozvážiti. Kom. Chceš-li lidi poznati, musíš
s nimi obcovati. — 4. První osobou čísla
množ. rodu činného, když zájmeno to se rovná
našemu my. Co sobě chceme, i bližnímu po-
vinni jsme. — 5. Třetí osobou čísla množ.
rodu činného, když zájmeno man znamená
tolik co lidé. Hrách obyčejně z jara sejí. Byl.
Všecko mi prodali, nic mi nenechali. Us. —
6. Zájmenem kdo aneb jménem člověk, když
je s nimi zaměniti lze. Jak kdo žije, tak
umírá. Prov. Člověk nemládne, ale stárne.
Chce-li člověk živ býti, musí pracovati. Prov.
Zk. — 7. Někteří překládají něm. man také
slovem: jeden, ale tento překlad jest špatný
(germanismus), ač čteme u Kom.: Šnek (točité
schody) vysoký byl a v kolo, že by sobě
jeden závrať uhoniti mohl. Kom. Lab. 90.
A v Pref.: Ani jísti, ani spáti se jednomu
nechce. (Brt. ). — 8. Konečně se druhdy pod-
mět zcela vypouští (klade se 3. os. sg. ); tento
způsob v řeči lidu nejčastější jest a ryze
slovanský. Brt. Co by pět (člověk, někdo)
napočítal, byl jsem na místě. Brs. 100. Bolesť
přestala, jak by uťal. Brt. Za peníze všecko
dostane. I penězi celý svět projde. Do toho
kopce nevyjede. Ještě včil tam najde kousky
brambora. Spíš ho uslyší jak uhlédne. Po
ní nepozná, jak je tak veliká paní. Do toho
obřísla by navázal snop, že by jím nepohnul.
To je člověk dobrý, že by ho musil pohle-
dati. Sedna na železnici za hodinu je v Olo-