Předchozí (690)  Strana:691  Další (692) |
|
|||
691
|
|||
|
|||
Strannosť, i, f. = nepravosť, přijímání
osob, die Parteilichkeit, Einseitigkeit. J. tr. S. něčí seznati. Pr. měst. Stranný, stranní = na straně jsoucí,
Seiten-, seitwärts seiend. S-né zuby, Us., vítr, Pref., věc (ne právní), Zlob., ulice (po- stranní nebo ztracená). Šm. Na boku stran- niem. BO. Žije s-nými zuby. BO. S. oběh krve, Kollateraler Kreislauf. Nz. lk. — S., nepravdivý, falsch, einseitig, unpassend, un- gereimt. S. výklad, Apol., odpověď. Plk. — S., nepravý, unrecht, unerlaubt. S. žádosť. Háj. — S., s jednou stranou držící, partei- lich, parteiisch. Stranným býti; s. město; s. páni. V. S. soudce, Kom., letopisec, Sych., duch. D. S-ná pře (vz Postranný). Vš. Vz Strannický. Stranobij, e, m.. jm. smyslené stranného
soudce. Kom. L. Stranobijnosť, i, f. = strannosť, die
Parteilichkeit. Plk. Stranohlávek, vka, m., stranohlavý, tor-
ticollis, der Krummhals, -kopf. Nz. lk. Stranohlavý = křivohlavý, krummköpfig.
D. Stranochytka, y, f., concholepas, plž.
Krok. Stranojamec, mce, m., brissus, ježák.
Krok. II. 515. Stranokvětý pryskyřník, ranunculus la-
teriflorus, seitenblütig. Rostl. Stranopis, stranospis, u, m., die Par-
teischrift. Šm. Stranorys, u, m., das Profil Šm.
Stranov, a, m., sbořený hrad v Boleslav-
sku; nyní Nový S. Vz S. N., Tk. III. 36. - S., samota u Mnich. Hradiště. Stranova, s stranova, na Mor. = stran.
S. toho mluvil. Bern. Vz Stranivo. Stranování, n., die Parteiung. S. ono
v mezech jistých se drželo. Sš. I. 155. Straňovatel, e, m., der Meider. Slov.
Stranovatelka, y, f., die Meiderin. Slov.
Stranovati obilí = ve snopech oklepati,
vymlátiti dříve, než se snopy rozváží a rozestrou. Us. Brt., Šd. — S. knihu = strán- kovati. Mor. Šd. Stranovati se koho, čeho —- straniti
se, meiden, fliehen. Bern. Stranoves, vsi, f., ovčárna u Tábora.
Stranovice, ves u Volyně.
Stranovní = stranní, Seiten-. S. žíla,
Ja., dvéře, zuby (třenovní). BO. Přihodilo se mu časem nočním ve spaní, že mu jeden zub s. skutečně vypadl. Háj. 1362. 5. Stranovnice, e, f., ve stodole, der Seiten-
balken am Thor. — S., pravidlo, das Lang- holz. Us. Jg. Stranovník, u, m., kladivo k rozseká-
vání železa, der Schrothammer. Rohn. Stranovný = stranovní.
Stránovský, osob. jm. Tf. 56.
Stráňový, kdo na stráni bydlí. Kunv.
Msk. Stránsky, dle Dolany, Zechtitz, ves
u Olom. Stranský, ého, m., osob. jm.
-stranský, malostranský.
Strany, vz Stran.
Strány, dle Dolany, ves na mor. hrani-
|
cích uherských, od níž se Slováci Straňáky
jmenují. S. N. Strap, u, m., na Slov. = capart, der
Fetzen. Plk. — S. = střapec, die Quaste. Bern. Střap, a, m., kučeravé dítě, ein Kraus-
kopf. Mor. Vz Střapal. Brt., Šd. — S., pře- zdívka děvčat, der Fratz. U Opavy. Klš. — S., střápal = ženská, jež chodí střapatá, ne- ustrojená. Na Mor. Brt. — S. = člověk roz- cuchaných vlasu, jemuž visí vlasy po hlavě dolů. Mor. Šd. Cf. Střapáč. — S., u, m. = střapec. Na Mor. Škd. Strapace, e, f., v obec. mluvě štrapáce =
obtíže, namáhání, die Strapaze, Anstren- gung, Mühseligkeit, Beschwerde. Střapáč, e, m., ein haariger, zottiger
Mensch. U Olom. Sd. Vz Střap. Strapačka, y, f., ein zottiges Weib. Mor.
Šd. Cf. Střap. — S. = kadeřavé zelí, kade- řák, brassica oleracea sabellica, der Kraus- kohl. Slov. — S-ky, houby. Slov. Plk. Střapačkový, Krauskohl-. Slov.
Střapajda, y, m. — střapáč. U Olom. Sd.
Střapák, a, m. = šereda. Slov. Hdk.
Střápal, a, m. = střap, a. Mor. Brt.
Strapán, a, m. = střapák.
Strapaňa, ě, f. = střapatá, neučesaná,
rozcuchaná ženská, eine ungekämmte Weibs- person. Slov. Dbš. Vz Střap. — S. = svízel lesní, galium, Laibkraut, n., rostl. Slb. 486. 1. Střápati — střádati, sparen. Ten toho
nastřápal. U Švihova. Kd. 2. Střápati = stropiti, způsobiti, veran-
lassen, erregen, anzetteln. — co: krvavou šarvátku, Plác., smích, Kom., Dač. II. 17., pronásledování, Sš. 1. 4., vybíjení a pálení. Bck. II. 1. 139. — se, sich zerzausen, zer- fasern; sich ereifern. Na Ostrav. Tč. Co se střapáš ? — co komu. Když co mohou komu s. zlého, hned z toho chechty mají. Kom. — se kde. Galaty se už na nohách střapajú. Tč. - se na koho. Us. na Mor. Hý.
Střapatka, y, f., rudbeckia, rostl. Slb.
442. Strapatý, střapatý, střapavý, na Slov.
a na Mor. — kostrbatý, rozcuchaný, zottig, zerzaust, struppig. S. vlasy. Bern., Brt., Kd., Šd., Sl. ps. II. 5., 382. Střapcovaný. Plachta s. (která má třapce,
třepení, mit Fransen besetzt). Slez. Šd. Střapcovati se na koho — sápati se,
hart anfahren, loses Maul haben. Mor. Šd., Bkl., Kd. Střapčiti se na koho = střapcovati se.
U Zábřehu na Mor. Kčk. Vz Střapiti. Střapec, pce, střapeček, čku, m., třapec,
třepec, pce, m., třepení, die Quaste, Franse. Vz Třapec. U šavle mu s. visí. S. na biči. Bkl. — S., na Mor.: hrozen, die Weintraube. Šd. — S., dlouhá srst na ocase, die Zotte. Ssav. — S., zerzaustes Kind. Vz Střap. Na Ostrav. Tč. — S-ce = nedodělané konce osnovy u tkadlců, ku kterým se nová osnova přivazuje. Na Ostrav. Tč. Strápení, n., vz Ztrápení.
Střapení, n. střepení, die Zerfetzung.
— S. = die Franse. Mor. |
||
|
|||
Předchozí (690)  Strana:691  Další (692) |