Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |
|
|||
979
|
|||
|
|||
Mařina, y, f. M. barvířská, rubia tinctorum,
Färbenröthe o. Krapp. Čl. 95., FB. 50. Vz Mařena. Marinář, e, m., z fr., a to z lat., plavec
mořský, zběhlý v plavbě, der Seemann, See- fahrer, Matrose, Bothsmann. Br., D., Kom. — Na Slov. nořec, kdo umí pod vodou plovati, Taucher. Plk. — Marinářský, Seefahrer-. Matrosen-. M. chléb, Zwieback. Us. — Ma- rinářství, n., Seefahrerkunst. Jg. Maříně, ěte, n., malá Mářa, Mářino dítě.
Us. Dch. Mařinka, y, f. M. vonná, asperula odorata,
Waldmeister. Kk. 170., Čl. 138. M. rolní, a. arvensis; drsná, a. aparine; psí, a. cynanchica; barvířská, a. tinctoria; svízelovitá, a. galioides. FB. 49. Marinovati, do mořské vody vložiti;
pečené ryby s octem a kořením zadělati. Rk. — co: rybu, mariniren. Us. Marionetta, y, f., z fr., kašpárek, loutka
(panák), divadelní figurka pohyblivá na drá- tech. Rk., S. N. Marionette, Draht-, Glieder- puppe. Mariša, e, dle Káča, Mariška, y, f.,
Marie. Na Slov. Plk. Mařitel, e, m. = mařič. Č.
Mařiti, mař, -ře (íc), il, en, ení; zmařiti,
mařívati: kaziti, na zmar uváděti, verderben, verlieren. Od mr (v mříti; cf. zmar a mařiti, Gb. Hl. 146. ). — co: statek, Us., přirozené semeno, Krab., čas, V., dobrodiní, dobrá slova. D. — co čím: noc bděním, Troj., čas hodováním, karbanem, Us., čas chytáním ryb. Ml. — co kde, v čem. Ojíř. — co s kým. Jdi, mař své rozkoše s lidmi. Gníd. — co kde, při čem. Já při tom mařím jen svou práci. D. Mari-us, a, m. Cajus M., slavný konsul
a vůdce římský, nar. 157. př. Kr. Mařivý, verderblich. Rk.
Marjánka, y, f. = 1. Marie, 2. vz Majorán.
Mark, march, u, m., marka, y, mar-
chie, e, f., marky, ku (V. ) n. -rek (Kom. ), marchy, pl., die Mark. Vz S. N. Dali se do marku brandeburského. Kom. — Jg. Marka, y, f., kraj, vz Mark. — M., váha
na stříbro a zlato, hřivna. Něm. marka 50 kr. r. č. Die Mark. — M., známka (na psaní, kolkovní). Marke. Rk. Mařka, y, f. = Maria Magdalena.
Markasit, u, m., kyz železný ve tvarech
kosočtverečné soustavy. Br. 64. Wismuth. Jg. Markér, a, m., z fr. marqueur, známkář,
přisluhovač při kulečníku, sklepník. Rk. Markersdorf, Hradečná u Unčova; Mar-
kvartice u Jablonného; Leskovec u Vítkova ve Slez. Marketa, Markyta, Markétka, Markýtka,
y, f., z Margaretha. Sv. M. strčí (hodí) srp do žita (vede žence do žita). M. se srpem do žita. Hrš. Vz Prorok, Hospodářský. Lb. Na Marketu padá-li s hůry, bývají v horách sena malé fůry. Kda. — M. Sv. Markety koření, spargula. Aqu. Marketán, a, m. Vz Markytán.
Marketerie, e, f., z fr. marqueterie, umění
vykládaného díla či mosaiky ve dřevě. Vz S. N. |
Marketin, -ina, -ino, der Margarethe ge-
hörig. Marketiny hrušky jsou naše družky. Hrš. Marketky, pl., f. Margarethbirnen. Rk.
Markoltův, Markolts-. Nějakou M-vu hru
vykonati a srdečné se smělosti z konve do- piti. Reš. Markoman, a, m., pl. Markomani (ne:
-né, vz -an. ). Kmen germanský. Vz S. N., Tk. I. 3. Markrabě, ě, m., nebo gt. -ěte, n., V.,
z něm. Markgraf. Markrabí, dle: Brikcí, Sudí. Vz Jiří. Stran shody vz Hrabě. M-bě moravského. Zlob. Proti m-bovi. V. M-bové. V. Markrabina, markrabinka, markraběnka,
y, f., Markgräfin. Let. Markrabinka, y, f. M-ky, jm. polí v Kol-
šově na Mor. Km. Markrabský, markgräflich. D.
Markrabství, n., ein markgräfliches Gut,
Markgrafschaft. M. zpupné. Vz Gl. 146.
Markscheider, něm., měřič.
Markvarce, ves u Pelhřimova. Tk. III.
36., 45. Markvartovice, dle Budějovice, ves
v Opav. S. N. Markyta, vz Marketa.
Markytán, a, m. (z it. mercatante, pro-
davač, obchodník), vojenský kramář, Rk., jenž vojínům na pochodu i v ležení potravu a zvl. nápoje prodává. S. N. Marketender. Marketán. Pl. Marketáni (ne: -né, vz -án). — Markytánka, y, f. Marketenderin. D. — Markytánský, Marketender-. — Marky - tánství, n. Marketenderei. Jg. Markýz, a, m., z fr. marquis (marký), šlech-
tický titul ve Francii a Italii, asi totéž co markrabě. Rk. Marlin, u, m., hruboděrý flor, Marle.
Techn. Marmarské moře, u Řeků. Propontis. Vz
S. N. Marmelada, y, f., ocukrovaná zhuštěná
povidla z rozličného ovoce. Vz S. N. Marne, lat. Matrona. Marne, y aneb ostatní
pády od lat. tvaru: Matrona, tedy gt. Matrony, dat. -ně atd. Řeka ve Francii. Maruě, 1. neužitečně, daremně, ničemně,
eitel, vergeblich, umsonst, unnütz. V. M. doufati, se nadáti; čas m. mařiti. V. M. darů od něho očekávaje. Br. M., jak bys hrách na stěnu házel, jak bys kámen do vody hodil. Plk. — 2. Marnotratně, verschwenderisch. M. utráceti; m. statek utratiti, promrhati. V. — 3. Nevážně, nemravně, eitel, sündhaft. Že takového skutku tělesného nečinil, ani
marně té osoby se nedotekl. Schön. Marnéř, e, m., zastr. = marinář.
Marněti, ěl, ění, eitel werden. Jg.
Marnice, e, f., eitles Weib.
Marník, a, m., eitler Mensch. Us.
Marnil, a, m. Prasser. Mus. Vz Marnik.
Marniti, il, en, ění, zmarniti = mařiti,
verschwenden, vergeuden, verprassen; kva- siti, hodovati, banketiren. — co: čas. Rybay. Zloděje m., na Slov. = odsuzovati. Ryb. Vz Mařiti. Marnivec, vce, m., ein eitler Mensch. Rk.
Marnivosť, i, f., marnotratnosť, Luxus;
ješitnosť, Eitelkeit. Nt. |
||
|
|||
Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |