157

Rozněžiti se, il, ění, zärtlich werden. Šm.

Róznice, vz Různice.

Roznícenec, nce, na., der Enthusiast. Šm.

Roznícení, n., die Entzündung, Erhitzung,
Hitze, Anzündung, Gluth, Brunst. R. ohně,
Us.; žádosti, Har.; slezin, mozku, hrdla
(zánět). Ja.

Roznícenina, y, f. R. očí, die Entzün-
dung. Jg.

Roznícenosť, i, f. = roznícení. Kos. 01.
I. 61.

Roznícený; roznícen, a, o, entflammt, ent-
zündet. R. oheň, V., jiskra. Jel.— čím: hně-
vem. V. Nebeským ohněm roznícena jsouc
dí. Sš. J. 73. Srdce žádostmi r-né. Zr. —
kde: na mysli. Proch. — v čem: v mú-
drosti. Kat. 367.

Rozník, u, m., bozar, rostl., zastr. Rozk.

Rozniknouti, knul a kl, utí, entstehen.
Roznikl nepokoj. Puchm. exc. Snad chybně
m.: vzniknouti. Jg.

Roznítiti, rozněť, il, cen, cení; rozněco-
vati = rozpáliti, rozdmýchati, ent-, anzün-
den, aufblasen, auf-, entflammen, anfeuern;
se = hořeti, sich entzünden. Jg. — co:
oheň. V., chlipnosť, Jel., horlivosť něčí, Us.,
vzpouru. Dch. — co, se čím. Oheň fouká-
ním, měchy r. V. Slanečkem se žízeň roz-
něcuje. Sych. R. se řečí. Smil v. 1080. Cnosť-li
tobě neroznítí prsa plápolem? Jab. 304. —
co koho v čem, v kom. R. se v síle a
udatnosti, Kram., v zlosti, Solf., v žádosti
milovati Boha, Výb., u veliké milosti. Troj.
R. chuť k učení v mládeži. Kom. Lásku
k vlasti v dítkách svých r. Us. Tč. Srdce
lidská v milování božím rozněcovati. Kom. —
kde. Pod hřevnou oblohou jara roznítí se
hymny vzletné. Dch. I r-la se v duši jeho
žádost' po přijmutí svátostí té obrodné. Sš.
Sk. 104. (Hý.). — koho, se k čemu (skrze
co). R. někoho k modlitbě. Kom. Skrze slávu
k učení někoho r. Měst. bož. A k svej mi-
losti r-til. Smil. v. 232. Milování k sobě r.
Št. N. 232., 56. Muži r-li se v pochotech
svojich k sobě vespolek. Sš. I. 30. Nejednou
pohled světce lidi velikou a jakoby čarov-
nou mocí k oddání-se Bohu r-til. Sš. Sk.
36. (Hý.). — čeho. Rozněcoval křesťanstva,
šp. m.: křesťanstvo. Brt. Vz Roz-. — se.
Roznítí se, budeš-li dmýchati na jiskru. Koc.
R-tí se hněv. BO. — co, se na koho. Roz-
něcuje se prchlivosť tvá na lid. Br. Oheň na
rotu jejich roznítil. Žal. — Sš. Bs. 203. —
koho proti komu.

Rózno = různo, od sebe. Vz Různo.

Roznodvojek, jku, m., nerost, Kupfer-
manganerz, n. Min. 578.

Roznojiti se = roznítiti se, rozpáliti se.
Rkk. 45. Jiní však čtou: rozvojiti se = vo-
jensky se rozšířiti. Tako Tateré sě rozvo-
jichu. Rkk. 45.

Roznokvasek, sku, m., nerost, der Blei-
baryt,

Roznokys, u, m., nerost, der Hauyn.
Min. 518.

Roznoměsek, sku, ib., nerost, der Polo-
mignit. Min. 565.

Roznosilka, y, f., die Verschwenderin.
Jsi ty hospodvňka, dobrá roznosilka. Sš.
P. 553.

Roznositel, e, m., der Herumträger. Vz
Roznašeč. Jg.
Roznositelka, y, f., die Herumträgerin.

Jg-

Roznosný, herumtragbar. Us.

Roznošník, a, m., der Hausirer. Šm.

Roznotajek, jku, m., nerost, das Nickel-
spiessglanzerz. Min. 188.

Rozoblačiti, il, en, ení, rozoblačovati ==
oblaky, mraky rozehnati, die Wolken ver-
treiben, aufheitern. — abs. Bůh zaoblačil,
Bůh rozoblačí (zarmucuje i potěšuje). Prov.

Rozodvírati, alles öffnen. — co: všecky
dvéře. Ros.

Rozohněný; -ěn, a, o, entflammt. — čím:
zrak žádostí r. Us.

Rozohniti, il, ěn, ění, rozohňovati, ent-
flammen, entzünden, erhitzen. — koho proti
komu. (Hněvi) rozohnichu zraky jejú protiv
sobě strašivo. Rkk. 36. — koho k čemu.
Aby duše jejich (apoštolů) r-hnil ke všemu
dobru. Sš. Sk. 18. R. k boji reků, šp. m.:
reky. Brt.

Rozohnivěti, ěl, ění = roznítiti, roz-
ohniti se, sich entzünden, entflammen. Čes. vč.

Rozochotiti, il, cen, eni, Jemanden lustig
machen; se, Muth, Lust kriegen. L.

Rozochviti se, rozochvovati se = rozní-
titi se, rozpáliti se, sich entflammen. — se
k čemu; k božie milosti, k naději clo božie
milosti. Št. N. 3., 42. — se čím. Duše, ro-
zechviec sě písmem a slovem božiem. Št. —
se v čem: v dobrém. Št. N. 22.

Rozola, rozolka, y, f. = rosolka, Roso-
glio, n. Na Mor. a ve Slez. Tč. Seďa sobě
na stolku, piju sobě rozolku. Sš. P. 746.

Rozom, u, m. = rozum, zastr., Bž. 25.,
ale posud na Hané. Hý.

Rozomák, u, m., vz Rozumák.

Rozoměti, zaztr. = rozuměti.

Rozomkovati, zastr. = rozumkovati.

Rozomnosť = rozumnosť, zastr., ale po-
sud na Hané.

Rozomný, zastr. = rozumný, ale posud
na Hané. Hý., Troj.

Rozor, rozvor, rozhor, u, m., brázda,
die Furche. Rozhor, rozvor, aby voda z rolí
vypadala, V. Rozvor dělati. Reš. Na r-řích
(in sulcis). BO.

Rozorati, rozorávati, aufackern. — co:
lada, Ros., novinu, D., pole, Us., haldu. Vys.
Jeho lidé naše hranice r-li. Půh. I. 368. —
co kým, čím: pluhem, ruchadlem; voly,
koňmi. Us. Blesk duby rozoral svou silou.

Rozořiti, il, en, ení = rozory dělati.
Hanka gloss.

Rozosmiti, il, en, ení = na osm dílů roz-
děliti, in acht Theile theilen. Kle. — co
čím: nožem.

Rozotvírati, vz Rozodvírati.

Rozoumek, mku, m. Vz Rozum. Kos.
Ol. I. 293. Mistr R. a doktor Svobůdka. Reš.

Rozpáč, rozpač, i, f., rozpak, rozpako-
vání se, rozmýšlení-se, chvění se, die Verle-
genheit, das Bedenken. Osudové tam lidi
pudí bez rozpáči, kdež jsou jim cíl uložili.
Troj. Což pán Bůh vzložiti ráčí, nesme mile
bez rozpáči. Lom. V r-i býti = v rozpacích.
J. tr. Síla lenosť a r. vypudí a snažnost a
stálosť uvede. Št. N. 242. Vlachy bez r-či