Předchozí (1066)  Strana:1067  Další (1068) |
|
|||
1067
|
|||
|
|||
Vydrati. Když se vozkovi koni z uzdy
vydrou. Bart. 90. — co, jak. Pod lestnú omluvú i lichvu vydrú. Št. Kn. š. 159. Výdražba, y, f., das Meistbot, co se
vydražbilo. V-bu rozděliti. Šd. Vydrážďat = vydražditi (násl.). Val.
Vck. Vydražditi, il, ěn, ění = vyprositi, vy-
žebroniti. Tolik draždí o to, až to vydraždí. Val. Vck. Vz předcház. a Dražditi (dod.). Vydražitel, e, m., Ersteher. Exekuční
v. usedlosti. Pr. Vydražiti věc, erstehen. Pr. tr.
Vydrbati. V-la děti pořádně = umyla.
Us. Kšť. — se odkud Ona se z práce ne- vydrbe (nezbaví se jí, poněvadž je šukavá, nemotorná). Val. Vck. Vydřepnouti co = proříci. U Kdýně.
Rgl. Vydrholec = žulový vrch u Ouval. Krč.
— Sedí na V-ci = má postavení velmi ne-
jisté U N. Bydž. Kšť. Cf. Drholec. Vydřiduch. 15. stol. D. Gesch. 307. —
Krnd. 199. — V. = porfyrový vrch ve Zby- rovsku. Krč. Vydřípnouti něco = vyklevetiti. U Kdýně.
Rgl. Vydřipole, vz Vyžerpole (dod.). Brt.
Vydřístnouti něco = vyklevetiti. U Kdý-
ně. Rgl. Vydříti odkud: z ruky. Ž. kl. CMD.
39. V. nůž z nožnic. Let. 374. — proti čemu. Leckaks jeho (sbožie) dobývajíc i protiv pravdě vydrúc. Št. Kn. š. 30. (18.). — na kom. Že na nich vydrú viece, než
jim kázáno. Št. Kn. š. 157. — komu čím. Kdo nechce vzíti, dobře mu prutem po řiti vydříti Us. Brt. Vydrnditi se = vyfrnditi se. Do krčmy
se v-la. Slez. Šd. Vydrovec, vce, m., chironectes. Brm. I.
2. 579. Vydrpati = vyrýpati, vyškrabati. Laš.
Brt. I). 287. Němáš rozum, vydrpaj se (si) z nosa (jsi ještě uvozhřený, mladý). Slez. Šd. Vydrychmaný = vyspalý. Mor. Brt. D.
208. Výdrž, die Halte. Rgl.
Vydrždíra, y, f. = kurta. Mor. Knrz.
Vydržecí držba = k vydržení způsobilá,
Usucapionsbesitz. Pr. tr. Vydržený. Právo vydržené, Arch. VIII.
477., léty právními. Stárek 375. Vydržeti — kde. Ton jen na samohlás-
kách se vydržuje. Fr. Chlum XIV. Někoho ve studiích v. Hrts. — co jak: mužně. Vrch. Vyďubati. Mkl. Etym. 404.
Vydudrati sa. No len dudri, veď sa raz
vydudreš. Slov. N. Hlsk. XXI. 36. Vz Du- drati = hubovati. Výduch, u, m., Luftloch, n., Gebläse-
form, f. Hř. Vydůliť = až na dno vypiti. Val. Brt.
D. 287. Výdumek, vz Podkladek, Pouch, Pouchle,
Vyvírek. Kram. Slov. Vydúpnělý = dutý, hohl. V. strom.
Slez. a laš. Šd., Brt. D 287., VSlz. I. 38. |
Vyďurbati se z čeho : ze strachu =
probrati se. Nemohl sa z tŕní v., z dluhů. Mor. Brt. D. 287. Výduť = každé ohraničené rozšíření te-
pen. Vz Ott II 315, Slov. zdrav. 405. V. dělivá, a. dissecans, dělohokonečníková, ex- cavatio uterorectalis, houbovitá, angioma spongiosum, hroznovitá, tumor vasculosus arterialis, klkovitá pravá, an. varicosum verum, kýlovitá, an. herniosum, náhlá, a. acutum, pravá, a. verum, rozsáhlá, a. diffu- sum, vlasečnic, a. capillare, vmetková, a. embolicum; jehla na výduti. Ktt. exc. Výdutek, Bausch, m.
Vydutiti, aushöhlen. Dch.
Vydvářať = vyváděti. Laš. Brt. D. 287.
Vydybiti se na hlavu = postaviti se.
Slov. Sbor. Vydýchanina, y, f., das Ausgeathmete.
Zátur. Priat. II. 41. Vydymač, e, m. = fukar. Laš. Wrch.
Vydymovať = prudce váti, heftig blasen.
Na tych kopeach ten větr tak vydymuje. Brt. D. 287. Vyfajčiti se = vydělati se, vykakati se.
Slov. Rr. Sb. Vz násl. Vyflákati. Vyfičaný = vycvičený ? Masár svetom
v-ný své ščastie probiruje. Slov. Koll. Zp. I. 350. Vyflákati se = vykakati se. Na to se
mu v-kám (toho nechci). Us. BPk., Rjšk. Vyfňukati se = vyplakati se. Us. — co
na kom = fňukaje dobyti. Us. Kšť. Vyfouknouti. V 8. ř. článku oprav zato
v: za to. — koho kde kdy. Dnes je vítr na cestě v-ká. Us. Rgl. — odkud jak, kudy. A mžikem vyfoukla (vyletěla) z ko- mína, komínem. Č. Kn. š. 323. — co čím. Stéblem slámy mydlinové bubliny vyfuko- vati. ZČ. I. 357. Vyfouknutý. Rourky tyto jsou na jed-
nom konci kulovitě v-ty. Rm. I. 43. Vyfouněti něco = vyčenichati. Us.
Wrch. Vyfrajmarčiti, vz Vyfrejmarčiti. NB
Té 10. Vyfrejmarčiti. Abyste jej na p. Zdeň-
kovi v-li nějakým vězněm. Arch. VIII. 74. Ty věci v-čil v Netolicích na Jiechovu bratru. Arch. IX. 137. Vyfrndoliti = vyfrnditi. Rr. Sb.
Výfukový. V. pára = která práci vy-
konavši stroj opouští. Ott. I. 220. Vygecnúť něco = vyklopiti, vykydnouti.
Vz Vykecati. Mor. Šd. Vygliediť = gliedou vyliti. Slov. Zátur.
Vygombíkovati = gombíky opatřiti.
Slov. Pokr. Pot. II. 13. Vygombovať = vygombíkovať. Slov. Sl.
sp. II. 44. Vygrimbovať sa. V-buj sa, synku! Slov.
Phľd. X. 363. Vyhabati se odkud: z příkopy = těžce
se vybrati, se dostati. Mor. Brt. D. 212. Vyhajduchovať. Slov. Musíte držať ja-
zyk za zubami, lebo vero ľahko v-te z obce (potáhnete, se vystěhujete). Phľd. VIII. 163. Vyhájiti. On nám to zle vyhájil = ob-
hájil, ochránil. Val. Vck. |
||
|
|||
Předchozí (1066)  Strana:1067  Další (1068) |