Předchozí (1022)  Strana:1023  Další (1024) |
|
|||
1023
|
|||
|
|||
Přídvorník, a, m., der Hofmeister. Rk.
Přídvorný, nádvorný, při dvoře jsoucí,
Hof-, Vorhof-. P. zahrada. Světoz. Přidýchati, přidychovati = vdýchati,
přidmýchati, přidouti, anblasen. Šm. — co. Přidýmati, vz Přidymnouti.
Přidýmiti, il, en, ení, dýmem drobet na-
pustiti, ein wenig räucherig machen. L. — co. Přidymnouti, mnul a ml, ut, utí ; při-
dýmati, přidymovati, zu-, anblasen. — čemu čím: teklíku měšky, měchy. Ms. Alch., Vys. Přie = pří zapírají. Kat. 1581.
Přieč, příč, zastr. = přímo ven, pryč.
Jir., Bž. 216. Přieka, y, f., příč, překážka, vzdor. Kat.
498. Přiekaz, u, m., zastr., přiekaza =pře-
kážka, zastr. Jir., Kat. 1480. Ciesař od ne- přátel mnoho přiekazy trpieše. Pass. 935. Bez priekazy. Pass. 517. Vz Příkaz, Příkaza. Prieue, y, f., mě. v Ionii. — Prieňan
a, m., pl. -né. — Prienský. Přiepora (zastr.) = překaza, das Hin-
derniss. Výb. I. 1085. Přieta, příta, y, f., zastr., styčnosť. Kat.
39., 462., 2157. Přieti, zastr. = přáti. Kat. 280.
Přievod, u, m. P. věna. Vz Vš. 568.
Přifákati, vz Fákati.
Přifařenec, nce, m. Přifařenci, přifaření
osadníci, lépe: osadníci k faře náležející nebo přidaní, přidělení. Slova: přifařiti a odfařiti jsou taková, jako kdyby někdo řekl: při- kosteliti, přikasárniti. Šb. Vz následující. Přifařený, -řen, a, o; lépe: osadník, far-
ník, náleží k osadě n. k faře N... Bs. Ta osada jest do Újezda přifařená a přiškolená, lépe: Ta osada náleží farou a školou do Újezda, náleží n. jest přidělena k faře a škole újezdské. Šb. Přifastrkovati (přiflastrkovati, Šm.), při-
stehnouti, hrubým stehem přišiti, mit weiten Stichen annähen ; zusammennähen, ohne den Stoff umzuschlagen. Us. Hý. Přifatiti se k někomu = přidružiti se.
U Rychnova. Msk. Přifercovati =přišiti, zuferzen. Slov. Plk.
Přifermežovati, zufirnissen. Ros.
Přiflastrovati, mit Pflaster verkleben. —
co. Jád. Přiflekovati, šp. z něm. zu-, anflicken,
přibírati. — co: záplatu. Reš. Přifochrovati, anfachen, anwehen. Ros.
Přifouknouti, knul a kl, ut, utí; přifu-
kovati, přifoukati, zublasen. — co koum (čím). D. Přifrčeti, el, ení, přibzučeti, přibřinčeti,
sich schwirrend nähern, anschwirren. Šm. Přifrejovati, ein wenig buhlen, schön
thun. — si kdy. Praví o Karlovi, že sobě z mládí rád přifrejoval. V. — komu oč. Přifrejuj kuchařce o kus pečené. Klat. Přifukovati = pof ukovati, vorblasen. Ros.
— P., pošeptávati, vorblasen, vorlispeln. I). Přigabati, přigabovati, hinzupacken. —
něco k sobě, čím na koho: na psa, den ten, weisen. Na Ostrav. Tč. Přigabrovati, příhabrovati (se), s něčím
znenáhla a těžce přijíti, mühsam herbei- |
kommen. — jak kdy. S těžkém by v pul
létě p-val. Dh. 165. — se s čím: s nůší. Us. Hý. Přigazdovati = přihospodařiti. Slov.
Bern. Přiglejiti = přiklejiti. Slov.
Přihabati, nevčas přijíti, zur unrechten
Zeit ankommen. Slov. Koll. Přiháčiti, il, en, ení, přihačkovati, hákem
přitáhnouti, mit einem Haken herbeiziehen. — co: loď, entern. Johan. — co kam. Us.
— se kam: zadříti se, sich anhaken. Šm. Vz Přiskobliti. Příháčkovitý, subhamosus. P. palist.
Rostl. Přihádati = hádáním, věštěním při-
řknouti, durchs Orakel zusprechen. — koho k čemu za co: za paní k manželství. Bi- ancof. — co komu. Zvedl se na mé věno i p-ti sobě kázal. Půh. II. 596. Přiháknouti, knul a kl, ut, utí = hákem
přepnouti, haken. D. Přibalený; -en, a, o, ein wenig einge-
hüllt. Dch. — čím. Přihaliti, il, en, ení, ein wenig verhüllen
— co čím.
Příhana, y, f., hanění, der Tadel, Vor-
wurf. L. S p-nou. Us. Za víc stojí p. mou- drého než pochvala hloupého. C. M. 106. P. neušlechtilého rodu na chlapech do 3. i 4. kolena lpívala. Pal. Přihaněč, e, m., kdo přihání, der Zu-
treiber. Jg. Přihaněčka, y, f., die Zutreiberin. Jg.
Přihánění, n., das Zutreiben, die An
treibung. D. Přihaněný; -ěn, a, o, zugetrieben. Us.
Přiháněti, vz Přihnati.
Přihaniti, il, ěn, ění, přihaněti, ěl, ěn,
ění = pohaniti, tadeln, vorrücken, ausstellen. L. — co, koho. Příháňka, y, f., šikmé prkénko na pluhu.
Us. Mý. Příhanlivý = příhanný.
Příhanný, hany hodný, tadelnswürdig. L.
Přihápati se, sich zottelnd nähern, an-
zetteln. Sm. Přihárati =připalovati, anbrennen. Slov.
— komu. Přihárá mu, es brennt ihm nahe,
er kommt ins Gedränge. Bern. Cf. Proximus ardet Ucalegon. Virg. (Hý.). — P., přiběh- nouti, herbeilaufen. D. Přiharcovati, harcuje přijíti, herbeikom-
men (im Kampfe). Ms. Přihasiti, il, šen, ení, přihášeti, přihazo-
vati = uhasiti, dämpfen, das Feuer ersticken. L. Přihasnouti, snul a sl, utí, auf einige
Zeit erlöschen. L. Přihatiti, il, cen, ení, verdämmen. Vz
Hatiti. -- co čím, se, navaliti se, sich auf- häufen. P-la se mlha. Us. Přiházení, přiházený, přiházeti, vz
Přihoditi. Přiházka, y, f., přiceňovemí, přihození,
die Mehrbietung bei der Versteigerung, Lici tation. Rk., Hý. Příhbí, přehbí, n., přehyb, u, příheb,
hbu, m., na Slov. příhba, přehba, pře- hyba (přehlba, zastr.) = přehýbání údu. |
||
|
|||
Předchozí (1022)  Strana:1023  Další (1024) |