Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |
|
|||
94
|
|||
|
|||
Gradl = keprovaná látka lněná nebo ba-
vlnená, hustá, prostředně silná. Ott. X. 391. Gradual, u, m. = zpírvník obsahující
v sobe mešní zpěvy. Wtr. Ziv. c. 98ô. Grafikon - znázorněný jízdný rád želez-
ničný. Ott. X. 398. Grafofon, u, m. = druh fonografu. Ott,
X. 398., KP. VIII. 382. Grafochemie, e, f. Vz Ott. X. 398.
Grafologie, c, f. Vz Ott. X. 398.
Grafomanie, c, f., řec, Schreibsucht, ť.
N ár. list. 1895. č. 9. feuill. Grafometr, u, m. Vz Ott. X. 399.
Grafotypie, e, f. = hotovení desk tiska-
cích. Ott, X. 400. Grajciar, u, in. = krejcar. Lepší častý
g., ako neskorý zlatý. Slov. Nov. Př. 442. Gramloň, ě, m. = kdo má gramle, nemo-
torné rucc. Dol. Brtch., Brt. D. II. 313. Vz Gramľa, Gramm = '/l000 kilogrammu. Ott. X. 408.
Grammatický m. chromatický. G. harmo-
nika, Us. List. íi'l. 1894. 187. Grammatikové. Vz Ott. X. 109.
Grammofon, u, m. = apparat zvukopisný.
Vz Ott, X. 410. Gramotný, ľsaný jazyk není toliko pro
několik vyvolených, ale pro každého g-ho. Mus. 1894. 1(50. Gran, a, m. = chlapík? Slov. Nár. list.
1895. č. 330. odp. feuill. Granalie, lií, f. = kousky stříbra, které
se z roztopeného stříbra litím ho do studené vody utvořily. Z granum, zrno. Phľd. XII. 561. Granát. Vz Ott. X. 417. Jeho oči jiskřily
se jako g-ty. Nár. list. 1894. č. 182. odp. íeuill. — G. = druh -piva tmavého. Us. Grandomania, e, f. = slavomam. Phľd.
1893. 577. Graneček, čku, m., dříve = police na
mísy, talíře, nyní na knihy a jiné drobnosti. ČT. Tkč. Granulace, e, f. = zrnění. Slov. zdrav.
427. Granulační tkáň. Vstnk. II. 503.
Granulom, u, m. Schb. Nád. 14.
Granulovaný. G. látka. Schb. Nád. 5.
Granulovati = stíženu býti granulací.
Cas. čes. lék. 1888. 53. Graptolithický, řec. G. zrna. Vstnk. III.
387., II. 493. Vz Graptolithový. Graptolitholog, a, m. Vstnk. III. 388.
Grasovka, y, ť. = vojenská ručnice. Vz
Ott, X. 434. a. Gravura = rytina; každá bezbarvá re-
produkce vůbec. Ott. X. 442. Grbál, u, m. = schnoucí strom. Brn. Brt.
D. II. 313. Grbiansky = hrubě. (Tu literu) g. pro-
nuntiant, Bl. Gr. 350. Gŕcati. Také slov. Mtc. XVIII. 205.
Gre m. kde, d v r. Třebíč. Brt. D. II. 224.
Gréda, y, f. = země, která před povodní
více méně jsouc chráněna na pole se vzdě- lává, nebo pastvištěm bývá. Slov. Phľd. XII. 468. Gréfina, y, f. = rýfa, gryfa (Brn.), žrď
(Kyj.) = spodní a svrchní čásť žebřin, podél vozu; g. spodní a vrchní. Zlín. Brt. D. II. 443. Grefka, y, f. Cf. Greta. Hotař nemá do
|
vinohradu jen na tři grefky jíti (leč by se
tam dále škoda nějaká stala). 1735. Mtc. 1893. 343.
Grefta, y, f., vz Greft. Brt, I). II. 440.
Gregariny == cizopasníci hl. členovcův a
červů. Vz Hlav. Obr/. 8. G. = jednobuněční ústrojenci, zvi. třída mezi prvoky. Vz Ott. X. 452. Gregor Frant. Ign., 1698.--1773., spis. Vz
Ott. X. 455. Gregora Frant. Vz Ott. X. 455.
Gregoriades Domin., farář a spis., f 1770.
Vz Mus. 1895. 318. Gregoriales = školní plat. 1597. Kutn.
šk, 62. Gregorová Frant., spis., nar. 1850. Ott.
X. 1027. Gregr Ed. a Jul. Vz Ott. X. 459. nn.
Grenadilový. G. dřevo (krásné, tvrdé,
velmi těžké a pevné, černé a červeně žilko- vané z Madagaskaru atd., hodí se k truhlář- ským pracím). Dhnl. exc. Grendúš, Grendíš, e, m., vrch v Hon to.
Phľd. XII. 423. Grenec, uce, m., z Gränzaufselier. Phľd.
XIII. 524.
Greneš = druh révy. Brt, D. II. 440.
Grešl Fr., gymn. řed. v Praze, spis. Vz
Ott. X. 472. Grézl, pľacák (han.), obr.šiák (slov.) —
řasnatý límec rukávců, vyšívaný. Brt. D. II. 463. Grgule = váleček z konopného plátna
sešitý, vycpaný koudelí, do čepce. Slov. Čes. l. V. 65.
Griecpal, u, m., z něm. Griffpfahl. Phľd.
XIV. 615.
Grisna, y, ť. = griška, Phľd. 1895. 708.
Grison či huron, galietis, šelma kunovitá.
Ott. IX. 847. Grmol, a, m. = kdo má temný hlas. Je-
víčko. Brt, D. II. 313. Grna, ě, f. = kořalka. Brt, D. II. 486. —
G. = žena sedlákova. Ve šviháčině. Brt, D. II. 520.
Gro m. kdo, d v r. Třebíč. Brt. D. II. 224.
Grobgrün, growgrin, u, m. = látka vlněná.
Wtr. Krj. I. 364. Grof. Přechodí sa ako chudobný g. Slov.
Nov. Př. 553. Groguet, vz předcház. Droget (3. dod.).
Grok, u, m. = krok. V Hontě. Phľd. 1895.
254. Grolia, vz Gerľa (3. dod.).
Groš. G. český = 3 kr. n. 18 malých
peněz; g. tolský = 70 kr. či kopě míšen.; g. polský (dudek, traer) = 7 kr. 1544. Sum. I. 589. G. český původně asi 35 kr., počátkem XVII. stol. 6 kr. G. český v XVII. stol. = 2 gr. míšen., kopa gr. míš. = 70 kr. rýnským čili 1 zl. 10 kr. rýn. V XVIII. stol. měla kopa gr. čes. cenu 2 zl. 20 kr. či 140 kr. rýn. Cť. NZ. III. 144., 145. Pražské groše a jejich díly (1300.—1547.). Naps. Jos. Smolík. 1894. Joachymsthalský groš = 22'/2 gr. čes.
1530. Snm. I. 350. Cf. Vstnk. III. 489. nn., Ott. X. 521. nn. Dělati na jeden groš (spo- lečně o zisk se děliti). Arch. XIV. 482. Ak bol pri groši (jak měl g.). Phľd. 1895. 66. Pět groši. Na Mor., místo grošů. Bl. Gr. 339. |
||
|
|||
Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |