Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |
|
|||
446
|
|||
|
|||
U Poličky. Kká. Vz Chudobka. - Ch,
os. jm. Mus. 1380. 254. Tk. IV. 728.. V. 214., Tk. Ž. 221. — Ch. Kar., dr. med. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 146. — Ch., sam. u Pře- louče. Blk. Kfsk. 681., Sdl. Hr. II. 153.; něm. Kudoba, lázně v Kladsku. Vz S. N., Rk. Sl. Chudobár, a, m. == chuďas. Slov. Vídať
tu i pánov zemanov i ch-rov sedliakov. Klčk. V. 112. (99.). Chudobáriť = v chudobě šíti, nuzařiti.
Slov. Čkžk. III. 81. Budeme tak ch., ako sme dosiaľ ch-li. Dbš. Sl. pov. I. 465. Chudobice, míst. jm. Tk. II. 249., V.
242. Chudobička, vz Chudoba.
Chudobín. D. ol. II. 207. Také ves u Ji-
mramova. — Pan z Nemanic a na Ch-ně (smyslené jm.). Us. Vz Chudobina. Chudobinka, y, f, stenoplnagma, rostl.
Vz FB. 73., Čl. 16., Rosc. 145., Mllr. 111. Cf. Chudina. Chudobka, vz Chudoba; také: kakuška,
cikánka, husárek, lat. bellis. Vz Rstp. 868., Slb. 426., Čl. 98., Čl. Kv. 187., Kk. 166., FB. 42., Schd. II. 282., Mllr. 23. — Ch-ky, pole u Kelče. Pk. Chudobnice, e, f. = chudobinec. Ssk.
Ch. městská u sv. Bartoloměje v Praze. St. př. kn. 1874. 131. Chudobňúčký, sehr arm. Bern. Vz Chu-
dičký. Chudobný od jitra do noci se plahočí
Us. Bž. Ch. vysvědčení (jímž se chudoba vysvědčuje). Brt. Ch. podíl, Armenportion. J. tr. Je z ch-ho lože (chudý). Šml. Na- rodil se v ch-bných poměrech. Us. Pdl. Láli mu rodiči oba, že su pro něho ch-bná; Něbrodź ty, synečku, přes bystrú vodžičku, že sem já ch-bná pre tvoju mačičku; Vezmem ch-ho, co nemá žádného a ten može masí- rovať do pole širého. Sš. P. 274., 309., 574. Ch-bnej sem matere syn, ch-ná ma máti mala, hořko ťažko vychovala; Šuhajko vla- ňatý, neposmievaj sa ty z ch-bných diov- činiec, sám si nebohatý. Koll. Zp. I. 40., 81. Tvrdo sa rozvíja suchá haluzička, tvrdšie sa vydává ch-bná dievčička; ch. dievčička len Bohu sa páči a na tej bohatej diabol drevo vláči. Sb. sl. ps. II. 1. 73. Hoďas som ja dievča z ch-ho domu, predsa ma moja mať nedá lecikomu. Sl. sp. 172. Kdo ch-mu pomáhá, ten své statky rozmáhá; Ch. i krivdu trpíc preca mlčať musí. Slov. Tč. Ch-ho nevěšajú pre chudobu samu, jak nemá k chudobě inú bezbožnosť znášanú; Nečin krivdy ch-mu, nebo Boh s ním chodí: Kdo ch-bným křivdu činí, Boha milovať nemíní; Bohatí na chudobných dvoje paše mají; Lepší je ch-bný zdravý nežli mdlý bohatý; Co chceš ch bným dáti, to Kristus odplatí; Boháč nepřijde do neba k blaho- slavení, jestli nikdy ku ch-bným milosrdný není; Čo kdo dá ch-mu, to sám Kristus chová. Glč. I. 264., II. 80., 176., 208, 265. Nic neni ošklivějšího nad pyšného ch-ho; Ch-bnejší je k práci schopnějši; Bohatý má mnoho peněz a ch-ný děti Us. Tč. Kdyby nebylo ch-bných, ani by slunce nehřálo. Hkš. |
Chudobský = chudý, chudobný. Požehnej,
Bože, ty dary, ať nám všem slouží ke zdraví, jako na svadbě ch-ské v městě Káni Gale- lejské. Sš. P. 74. Chudodar, u, m. = almužna. Šm.
Chudochlap, a, m. = chudopacholek. Slov.
Ssk. Chudochlapsky. Vede si po ch. Slov.
Rr. Sb., Ssk. Chudochlapský, armselig. Slov. Ssk.
Chudokrevnost' = nedostatek krve. Proti
ní živočišná strava, železo n. chinin. Vz Kram. Slov. Slov. zdrav.. S. N., Čs. lk. III. 122., 146., III. 255, 317., 318., 388. Chudokrvosť, i, f. = chudokrevnost. Šm.
Chudokvět, u, m. = jedhoj, dorstenia,
die Giftwurzel Mllr. 41. Chudokvětý, armblüthig. Rst. 419.
Chudolazy, dle Dolany, Chudolas, ves
u Medonos. Tk. III. 271., Blk. Kfsk. 318. Chudolistý, wenigblättring. Rst. 419.
Chudolupenný, armblättrig. Rst. 419.
Chudomáčka, y, f., die Betteltunke.
(Voda jest) pravá ch. Výb. I. 933 Chudomel, a, m., mlýn u Čes. Brodu.
Chudomelka, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 959.
Chudomely, mlýn u Čechtic.
Chudomízný, saftarm. Ch. kmen. Sl. les.
Chudonice, dle Budějovice, Ohudonitz,
ves u N. Bydžova. Tk. I. 87., Blk. Kfsk. 1048., Sdl. Hr. V. 361. Chudopacholek, armseliger Mensch. Ros.
Vz nasl. Na Slov Ssk. Chudopacholský, armselig. Po ch-sku
žíti. Mt. S. I. 113., Ssk. Chudoplesy, dle Dolany, Chudoples, ves
u Bakova. Blk. Kfsk. 843., 883. Chudopyšnosť, i, f., der Bettelstolz. Šm.
Chudopyšný, bettelstolz. Šm.
Chudorlavec, vce, m., magerer Mensch.
Slov. Bern. Chudorlavěti, ěl, ění, mager werden.
Slov. Bern. Cuudorlavosť, i, f., die Magerkeit. Slov.
Bern. Chudorlavý = chuderlavý, mager. Slov.
Phl.l. VI. 265. Chudorodý, von armer Herkunft. Šm.
Chudosemenný, samenarm. Slb. XLII.
Chudoslavice, dle Budějovice, Kude-
slawitz, ves u Litoměřic. Blk. Kfsk. 913. Chudostrunný, arm an Saiten. Ch. ná-
stroj. Kos. Ol. I. 40. Chudošatý, kleiderarm. Hdk. C. 17.
Cuudotvárný. Ch. niva. Osv. V. 635.
Chudová, é, f., Cuudowa, osada u Lan-
škrouna. Chudovina, y, f. = tušalaj obecný, muk,
viburnum lantana. Vz Rstp. 782., Slb. 489., FB. 51. Chudozňa, ě, f. = chudina. Zlinsky. Brt.
Mtc. 1878. 34. Chudozubec, bce,m. Řád ch-ců, edentata.
Vz Brm. I. 2. 504., Chudozubý. Chudozubý. Ch. ssavci, edentata, die
Zahnlücker. Vz Frč. 383., Krč. G. 877., Holub I. 37. Cf. Chudozubec. Chudožestník, a, m. Kaln.
Chudoživnosť, i, f., die Mikrotrophie.
S. N. V. 317. |
||
|
|||
Předchozí (445)  Strana:446  Další (447) |