Předchozí (664)  Strana:665  Další (666) |
|
|||
665
|
|||
|
|||
Podtrpnosť, i, f., stradatelnost, podrobe-
nosť strastem, utrpením, krehkosť, das Unter- worfensein den Leiden, die Leidensfähigkeit, passibilitas. Nepodtrpnosť = bezstrasti. Sš. I. 91. Když tělo naše zbude porušitelnosti, poníženosti, p-ti a vrátkosti. Sš. I. 91. Podtrpný, stradatelný, strastný, strastem
podléhající, leidensfähig. Musil člověkem p-ným se státi. Sš. Ž. 27. Podtrubí (v obec mluvě: poltrubí, pou-
trubí, n., poltruba, poltrubna, y, f.), n., nej- hlubší místo v rybníce, kterým se voda vy- pouští zdvižením stojanu, stávku, die Schlägel- grube, die Teichgrube, der Rohrdümpfel. Než se rybník spustí, má se p. opatřiti. V. P. jest jáma pod troubou, kudy se voda pouští, když se loví; splavem pak děje se odtok zbytečné vody. Jg. V podtrubích ryby loviti. Pr. měst. Pod rybníkem podtrubie podkopati. Pč. 11. S takovým zločinem do konopného p. (= obě- siti ho). Reš. (Jg.). Podtržení, n., der Fall, Betrug, die Uiber-
listung. Jedním podtržením (podtrhnutím) 50 kvičal dostal. Ros. Žaloby k p. jeho činí (k přivedení ku pádu). V. Ďáblové strany nás nic neobmýšlejí než záhubu a p. Kom. (Kněžský soud) skrze p. častokrát súdie. Hus 1. 30. Něčího pádu a p. hledati. Čr. Sr. Podtrhati. Podtud, bis hieher. Až p. Us.
Podtuliti, il, en, ení; podtouleti, el, en,
ení, unter etwas schmiegen, beugen. — co kam: ocas pod sebe = stáhnouti. Odpis bratr. 1507. Podtunouti, ul, utí, unters Wasser sinken.
V. Podtuplovati. — co: boty, šp. z něm.
doppeln m.: podraziti. Podtutelnosť atd. vz Potutelnosť.
Podtyče, e, f., die Gährstange. Šm.
Podtyčiti, il, en, ení = tyčkami podpírati,
unterpfáhlen. - co: kmeny. V. — co čím. Rk. Podtyčný. P. linie, subtangens. Sedl.
Podtykač, e, m., der Unterdrücker. L.
Podtýkati, vz Podetknouti.
Podtyti, tyji, yl, ytí, ein wenig fett werden.
Poďubaný od neštovic, blatternarbig.
Poďubati, kleine Löcher in etwas machen.
— koho. Neštovice ho celého poďubaly. Us. Jest od neštovic celý poďubaný. Us. — co čím: papír jehlou. Tč. Poďubkovati, vz Ďubkovati. U Olom. Sd.
Poďúčat sa = podchýtat. Na Mor. Brt.
Podučitel, e, m., pl. -lé. Unterlehrer, m.
Podučitelka, y, f., Unterlehrerin, f.
Podučitelský, Unterlehrer-. P. místo.
Podučovati, podučiti, il, en, ení. P. ně-
koho, lehren, Kulda.; na Slov. belehren. Podudati, ein wenig dudeln, blasen. Jg.
Poduchovati = podychovati, wehen, bla-
sen. Větřík poduchuje. Č. Podůl. Na p., herab. Dch.
Podůlný, ého, n., lezec, der Steiger, v dolech.
Us. Prk., Hř. Podulší, n., něm. Podulsch, ves u Jičína.
PL. Podunajan, a, m. Donaubewohner. Mus.
Podunajský=po Dunaji, podlé Dunaje.
|
Podundati,podundávati=podložiti,unter-
stecken. Ros. — co, čeho. Jg. — co pod co. — P., pocucati, pososati, saugen (o dě- tech) ; p. si, na-, přihnouti si, napiti se, sich antrinken. Dokud si nepodundá, nejde do práce. Us. na Mor. Hý. Podunouti, ul, ut, utí; podouti = drobet
dmychati, ein wenig hauchen, blasen. Podunul duch mój a přiklopí je moře. Jir. exc. — nač Bib. Podup, u, m., der Apeli, ѵ šermování. Tš.
Podupati, podupkati; podupnouti, pnul
a pl, utí, ein wenig o. ganz mit Füssen stam- pfen. — co čím. Krávy nohami louku po- dupaly. Podurditi, il, ěn, ění, in Harnisch brin-
gen. Us. Dch. Podurmati, drobet durmati, podumlati,
pocucati, ein wenig saugen. Dítě podurmalo chvíli a spí. Us. Vz Durmati. Podusitel, e, m., der Erwürger. Jg.
Podusitelka, y, podusitelkyně, ě, f.,
die Erwürgerin. Podusiti, il, šen, ení, erwürgen, erdros-
seln. — koho. Všechny je tam podusil. Ros. — čím: rukou, provazem. Podustek, stku, m. = dostatek. U Bruš-
perka. Mtl. Podústev, vz Podoustev.
Podušilý, beseelt. Šm.
Poduška, y, poduštice, e, poduštička,
y, f. (zastr. podušice), podušenka (Mor.), pod- hlavnice, podhlavnička, podhlavek, podhlav- ník, hlavnice, zhlavec, záhlavec, podhlaví, podhlavní peřina, das Ohr-, Kopf-, Haupt- kissen. Vz Peřina. Šp. P. vlastně peřina pod uši, pod hlavu, potom vůbec peřina, das Federbett. P. podhlavní. Kom. J. 571. P. pod hlavu. BO. Hlavě kámen za podušku kladiechu. Dal. P. podhlavní, podpažní (Schul- terkissen, n.). V. P-ky povlíkati. Us. Pití na p-ku (před spaním). V. Sedí na měkkých poduškách (dobře se mu vede. Vz Blaho- byt, Šťastný. Lb.). Č. Podušku hmatati (říká se, když těžce nemocní bez vědomí jsouce po podušce sem tam prsty hrají, jakoby ně- čeho hledali. Vz Hmatati co). — P. šicí, das Nähkissen, -polster. Rohn. — P., pytlíček na churavé tělo, das Säckchen zum Um- schlag. Ras. — Podušky, malé kulovaté hrušky podzimní, eine Art Birnen. Us. Poduškovitý, federbettartig. Rostl.
1. Pod-ušný, unter den Ohren befindlich. Jg.
2. Po-dušný, nach den Seelen, Kopf-. Jg.
Podušťák, a, m., pelopaeus, hmyz. Krok. Poduštice, e, f., vz Poduška. Podutí, n., vání, vánek, das Wehen. Kamž- koli lodí větrovým p-tím vznešena bude. 1410.
Boč. exc. Podváděti, vz Podvésti.
Podvádilka, y, f., die Täuscherin. Mus.
Podvádivý, trügerisch. Us.
Podvaha, podvážka, y, f., das Aufheben
von unten. Koubl. Podvahovati; podvážiti, il, en, ení;od-
važovati, von unten aufheben. Jg. — co: dům (když se toliko jizba opravuje, ale krytba stará zůstane). Us. (Bosk.). P. dům = nové trámy podkládati místo shnilých. Na vých. Mor. |
||
|
|||
Předchozí (664)  Strana:665  Další (666) |