Předchozí (157)  Strana:158  Další (159) |
|
|||
158
|
|||
|
|||
koho d-mi slovy. Dch. Jan syn jeho sestry
družný. Výb. I. 1183. Zemi měsíc na pouti družné provází. Kyt. 1876. 2. Ztichl d. roz- hovor. Ib. 1876. 90. Buď mi tiché družná poslice lásky. Luno. Koll. I. 371. Přiletieše družná vlastovica. Rkk. 71. D. stav ; družniu voliu (družní vůli); d. odpuštěnie, geselligen, freundschaftlichen Abschied. Výb. I. 180. Cf. Přídružný, Dobrodružný, Podružný, Bdl. Obr. 68., Mus. 1878. 148. Družství, n. Bez d. není dobrodružství.
Č. M. 230. Vz Družstvo. Kká. K sl- j. 90. Bružstvinný = družstvu přináležející.
Práva d. Kos v Km. 1884. 675. Družstvo. Hř. 17. Das Gremium, Kon-
sortium. D. divadelní; D. Národního divadla. Us. D. římská. Vz Vlšk. 491. Brva, gt. pl. drev i drv. Bž. 104. D. =
stromy, dříví k pálení (palivo) i na stavění. Us. u Vamb. a na Mor. Dr. Kalousek, KNrz. Řekl jsem d. někdy vinnému prútí. Št. Kn. š. 6. Vz Dřevo. Drvalovice = Drbalovice, ves u Bosko-
vic. D. ol. III. 591. Drvař, e, m = dřevař. Dch. — D =
brouk. D. černý, hylastes ater, schwarzer Kiefernbastkäfer; malý, h. attenuatus; úzký, zúžený, h.angustatus, schmaler K.; plášťnatý, h. palliatus Kk. Br. 331., Šír II. 60., Sl. les. Drváreň, rně, f. = drvárna. Slov. Ssk.
Drvatka, dryatka, y, f., dryas, rostl., der
Waldgott. Šm. Drveno, a, n. = poleno. U Přer., Frenšt.,
na Val. Fr. Bílý, Kld. I. 62., Brt. L. N. I. 211., Prk. Př. 35. Drvěný les. Ž. klem.
Drvěti, ěl, ění = dřevěněti, trnouti, er-
starren ; ztuhlý pohled míti, stieren. Dřvi. Za Výb. I. přidej: 595. Za Rkk.
přidej: 28. Za Dal. přidej: 90. Dveři strč. dřvi. Bž 43. — Dřvi z dvři. Mkl. Etym. 53. Cf. Dvř. - Hr. ruk. P. 999., 1035. a M. 780. D., ostium. Ž. wit. 95. 8., 140. 3. Lidié se ve dřvi řítili; Ze dřví domu svého; Dvoje dřvi biechu svatyně. BO. Jest blízko a ve dřvech. ZN. U dřví stojíš. Pravn. 1373. Skrze ty dřvi prošel; Druhé dřvi otvie- rám tobě; Třetích dřvi tobě naháji. Pravn. 1414., 1421., 1427. Drvisko, a, n. = mýtina, vykácený les.
U Zábřehu. Kčk. — D. = místo, kde se dříví dělá (seká). Pk. — D. = les u Kol- šova. Pk. — V Drviskách = polnosti na Hovězí na Vsacku. Vck. Drviš, e, m., der Derwisch. Šm.
Drviště. V Drvištích, samota u Vim-
berka. PL. Drvitel, e, m. = Kostimlat. Tóth. Báj. I.
108.
Drviti. — D. = žvástati. Hdk. C. 377.,
Brt. D. 208. (Val.). Drvo, a, n. — D. = strom. Val. Vck.
Drvoděl, xylocopa violacea, die Holz-
biene. Sl. les. Vz Drvodělka. Drvodělka, y, f. = drvoděl. D. široko-
nohá, x. latipes; kaferská, x. caffra, die kaffrische Holzbiene; fialová, x. violacea, violettflügelige H., Brm. IV. 256.-257., mo- dravá = fialová. Vz Frč. 172. |
Drvohryz, brouk. D. lodný, der Werft-
käfer, Sl. les., Kk. Br. 245., Šír. II. 60. Drvokam, u, m., das Steinholz. Sl. les.
Drvolezka, y, í. = veverka. U Vys. Mýta.
Mš. Drvolist, u, m., xylophyllum, das Blumen-
laub. Šm. Drvoměr, u, m., der Holzmesser.
Drvoplavba, y, f., die Holzschwemme.
Drvopleň, é, m., cossus, motýl. D. ráko-
sový, c. arundinis, der Schilfrohrspinner; vrbový, c. ligniperda, der Kopfweidenspinner, Weideubohner; maďalový, c. aesculi, der Rosskastanienspinner, Lindenbohrer; topo- lový = vrbový. Vz Km. 1878. 597., Brm. IV. 415., Schd. II. 517., Kk. Mot. 128., 129., Frč. 179., Šír, Sl. les. Drvoslav, a, m. = kopinník. Vký.
Drvoštěp. Tk. II. 389.
Drvoštěpařský, Holzpalter-. D. pila,
mzda. Sl. les. Drvoteň, tne, f., Ort zum Holzspalten.
Sl. les. Drvotoč, e, m., brouk, der Holzbohrer,
Bohrwurm. Lpř. Drvouš, e, m., rapiens, die Raubwespe.
Sl. les. Drvožravý. D-ví (hmyzi), xylophaga,
siricides, urocerata, die Holzwespen. Nz. Dryáčnice, das Schnattermaul. Dch. D. =
zlá žena hubou mlátící. To je d., kramářka hadr!; Kdo by s takovou d-cí se hádal? Us. Dryáčniti, quacksalberiseh, marktschreie-
risch sich benehmen. Dch. Dryák, das Quacksalbermittel. Vz S. N.,
Kram. Slov., Mllr. 105. Dryakev, kve, f. = chrustavec polní, die
Skabiose. Slez. Tč. Dryanek, nka, m. D. Pavel. Jir. Ruk. I.
172. Dryčnosť, i, f. = hbitost, čerstvosť. Vz
Ryčnosť, Dříčnosť. Mor. Hý. Dryčný = dřícný, vz toto a Ryčný. Mor.
Hý., Krjk., Šd., Vck., Poh. a pov., vyd. Slávia. 18., Brt. D. 208. Drycha, vz Dremľa.
Drychnání, n. Duch d., spiritus soporis.
BO. Vz Drychnati. Drychnati = tuho nebo nad potřebu spáti.
Ssk., Brt. D. 208. Drychta = drchta. Zkl.
Dryjadka, y, f., dryas, die Dryade, rostl.
D. horní, d. octopetala. Vz Slb. 498. Drynčitel = drenčitel. Slez. Tč.
Drynčiti = drenčiti. Ostrav. Tč.
Drynda, y, m., der Klachel. Ty stará
dryndo! U Místka. Škd. Dryndačka, y, f. = vesnická hudba s tan-
cem, taneční zábava. U Místka. Škd. Drýpati = drápati. Laš. Tč.
Dryps. Pod rozbrojemi v Čechách bylo
všechno jen d. draps. Dač. I. 261. Drysice, ves u Víškova na Mor. D. ol.
I. 349. Dryta. Hojaj, dryta tytom. Čes. mor. ps.
83. Drzáctví, n. = drzosť. Olom. Sd.
Drzák, a, m. = drzý člověk, dotěra. Us. Šd. |
||
|
|||
Předchozí (157)  Strana:158  Další (159) |