Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |
|
|||
919
|
|||
|
|||
coulé). Zpr. arch. VIII. 97. Ostatně vz Bř.
N. 232., KP. III. 147., Šfk. 513., 534., Schd. II. 62., Krč. G. 204., Schd. I. 426., S. N., Kram. Slov. 21. Asfalten, u, m. V etheru rozpuštěný
asfalt zůstavuje asfalten, který v terpenti- nové silici se rozpouští. Bř. N. 232. Asfaltování, die Asphaltirung. A. ulic.
Us. Pdl. Asfaltovati, asphaltiren (asfaltem po-
kryti). — co: ulici, stanoviště fiakrů. Stat. př. kn. 1874. 118. Asfaltovina, y, f., die Asphaltanstrich-
masse. Us. Pdl. Asfaltový, Asphalt-. A. barva, fermež,
Wld., hmota k nátěru lepenkových střech, Wh., dlažba, malta, lepenka, papír, Zpr. arch. VIII. 97., 99., nátěr, krytina. Us. Pdl. Asfodel, u, m., z řec. áocpóóeloc, bylina
liliová, das Asphodill. Lpř. Slov. I. 100. Asfyxie, e, f. = zdánlivá smrť, Cs. lk.
V. 2., nemožnost dýchání, zadušení. Vz Slov. zdrav. I. 15., S. N. Asia = asa, aspoň, zastr. Dal. 50., Anth.
Jir. I. 3. vyd.XXXIII. Asian, a, m., der Asier.
Asianka, y, f., die Asierin.
Asianský, vz Asia.
Asiat, a, m., pl. -té. Asiaté. Pal. Rdh.
II. 6. Asiatický, vz Asia.
Asiatský, vz Asia.
Asiderit, u, m. Stč. Zmp. 252.
Asie. Dodej: Vz Enc. paed. I. 384., S. N.
Askesa, y, f., řec. = tužení a cvičení
těla; v době křesť. = konání ctností k do- sažení mravní dokonalosti a blaženosti. Vz v Enc. paed. I. 385. Asketický, z řec., erbaulich, ascetisch.
A. život. Asketika, y, f., řec. = cvičení v pobož-
nosti, rozjímání, modlení, v náboženském se tužení, die Tugendlehre. Vz Enc. paed. I. 386., S. N. Asklepiadik, u, m. = asklepiadský verš.
Dk. Asklepiadský verš. Přidej : KB. 6.
Asmanit, u, m. = zrna kyseliny křemi-
čitě o povětroních kamenech. Vz Bř. N. 186. Asmodej e, m. = zlý duch, rušitel man-
želského pokoje, der Asmodi. Vz Azmodeus, S. N. Asnad = snad. Koll. Tedy zdálo se ně-
kterým Jerusalemanům, že a. již náčelníci poznali jej Kristem či messiášem býti. Sš. J. 127. Domnělí se, že a. nyní provolá jej lid za messiáše. Sš J. 123. Mravec jej tú radu dal, aby zaň len išla, aby ľudia ne- lekli, že je a. pyšná. Sb. sl. ps. II. 1. 24. Asparagin, u, m , v lučbě, der Aspara-
gin. Nz. A. ammonatý, asparaginsaurer Am- moniak. Šp. Vz Šfk. Poč. 491., S. N. Asparaginová kyselina, die Asparagin-
säure. Nz. Aspekt, u, m. = pohled; v astrologii =
vzájemné postavení oběžnic ve zvířetníku. Vz S. N. Asperelka, y, f. A. dobrovonná, ma-
rynka vonná, mařinka vonná, svízel voňavý, asperula odorata, der Waldmeister. Mllr. 18. |
Aspermatism-us, u, m., řec. = stav
muže, který při souložení nemůže vepraviti semeno do rodidel ženy. Vz Slov. zdrav. I. 15. Aspidový. A. jed, venenum aspidum.
Z. wit. 13. 3. Aspik, u, m. huspenina, rosol, der Aspik.
A. bílý, červený, z úhoře, rybí, z husích jater, z pečeného zajíce, z kuřete, z ka- pouna, z koroptve, z mořského raka; forma na aspik. Šp. Vz Kram. Slov. 21. Aspikový, Aspik-. A. obruč, řízek, die
Aspikschnitte, zub, -zacke, forma na a-vý obložek, die Aspikbordureform. Šp. Aspirace, e, f., z lat. = nádech, přídech,
vz S. N.; žádost, touha, die Aspiration. — A. = vyssávání chorobných výměšků a sra- ženin aneb chorobně nahromaděných nor- malních tekutin ż různých části těla. V z Slov. zdrav. 15. Aspirantka, y, f. = čekatelka, žadatelka
nějakého místa, úřadu. Us. S. N. Aspirator, u, m., v lučbě, ku př. u Re-
gnaultova hygrometru. Mj. 147., Nz. Cf. Šfk. Poč. 77. — A. = vdechovadlo, der Aspira- tor. Čs. lk. V. 160. — A. = nástvoj, jímž tekutiny chorobným způsobem v těle lidském nahromaděné vyssáváme. Vz Sl. zdrav. I. 15., S. N. Aspi-s, da, m. = had. Nad hadem aspi-
dem a baziliškem choditi budeš. ŽKl. Jir. Anth. I. 3. vyd. 7. Had a. Ž. wit. 93. 3. Aspoň = alespoň. Št. Kn. š. 3. Přidej:
Aby asponě věděli, kým jest a kterak to šlo. Arch. II. 268. Smilujte se nade mnú, aspoň vy, přietelé moji. BO. Assa, vz Asa. Přidej: Něm.: stinkender
Asant, der Teufelsdreck. Vz také Šfk. 536., Schd. I. 407. Assanace, e, f., lat. = soujem výkonů
čelících k tomu, aby poměry obydlených míst staly se zdraví lidskému co možná prospěšnými. Slov. zdrav. I. 16. Assapan, a, m., pteromys volucella, der
Assapan. Brm. Živ. zv. I. 2. 301. Assegno (asseňo, it.) = assignace, po-
ukázka (na peníze), die Anweisung, Assi- gnation; kupecky. Kh. Assekurat, a, m. = pojištěný, der Ver-
sicherte. Kh. Vz Assekuraee, S. N. Assent, u, m. = odvod.
Assessor. — 2. A. na Litvě = správce
krajské policie. Kká. Td. 372. Assietka, y, f. — Assyetky = pochoutky
na talíři, hlemýždi, sardelky, kaviar, mo- zeček, ustřice a p. Hnsg., Šp. Assignant, a, m. = kdo poukázku činí.
V obchodní ukázce, poukázce (assegno), kdo assignatovi rozkazuje, aby někomu třetímu (assignatorovi, osobě nebo firmě) vyplatil assignovanou poukázanou summu. Kh. Vz S. N. Assignat, a, m., vz Assignant. — A.,
u, m. = poukázka obyč. na určitou částku drobných peněz. Vz Kram. Slov. 21. Assignator, a, m., vz Assignant.
Assimilační, Assimilations-. A. činnosť,
práce, výrobky. SP. IL 99., 131., 135. Assistent. Přidej: A. duchodenský, der
Rentamtsassistent, účetní, Rechnungs-, les- ního ředitelství, Forstdirektions-. Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |