436

hati, Lopata, Loula, Mák, Měch, Mísa, Moj-
žíš, Motovidlo, Motyka, Moudrosť, Moudrý,
Mozek, Mráz, Nápad, Nejapný, Netopýr, Nic,
Nos, Obratný, Osel, Oslovice, Pec, Pěnkava,
Pěsť, Plavati, Prach, Prázdný, Punčocha,
Pytel, Rada, Řezanka, Rozum, Rozuměti
čemu, Roh, Ruka, Sekyra, Sláma, Slavíček,
Slepý, Slíva, Slonbidlo, Sůl, Svíčka, Škle-
biti se nač, Tele, Text, Trdlo, Trouba, Trou-
biti nač, Troup, Ucho, Uměti, Vaněk, Vašek,
Vávra, Včerejší, Vlk, Vrabec, Všudy, Vůl,
Výr, Zajíc. — Hl. = hlupství ukazující,
hloupě dělaný, uložený, dumm, Dummheit
verrathend. Jg. H. slova, Us., řeč. V., mravy,
Dal., žert, D., ptání. L. Hloupé kusy dělati.
D. — Hloupá. Totě hloupá (věc)!

Hloušek, ška, m., náhluchý, hlušec, hart-
hörig. V.

Hloušenina, y, f., druh vrbového proutí
k hrubšímu dílu. Poutn. 1847. Eine Art Wei-
denruthen. Us.

Hložek, žku, m. = hloh.

Hloží, n., Hagedornstrauch. Šebišovské
pole celé hložím kvitne. Mor. P. Vz Hlohoví.

Hložinka = hlohyně.

Hložka, hlůžka, y, f., šípka, ovoce z hlohu,
hlohyně, Mehlbeere. Um. les. Na Slov.

Hlt, u, m., ein Schluck. Jedním hltem to
vypil. Není toho s hlt, se dva hlty. Ros. Ve-
likým, malým hltem píti. — H., a, m. =
hltač. Ty hlte! Us. — Jg.

Hltač, e, m. = požerač. V. Znal David hltače
toho masa. Št. Schlucker, gieriger Fresser.

Hltán, hltan, u, m., jícen, požeradlo, Speis-
röhre, Kehle, Gurgel, Schlund; hrbek pod
lalokem, ohryzek, der Krapf. Jg. Vz Nástroj
k operacím v hltánu.

Hltanka, y, f., molobrus, hmyz. Krok.

Hltatel, e, m. = hltač.

Hltati, hltiti, 3 pl. -tí, hlť, il, cen, cení;
Hltávati, hltívati; hltnouti, tnul a tl, ut, utí
= žráti, oblo požírati, fressen, schlucken,
schlingen, gierig essen. Jg. — abs. Hltá, až
mu oči nabíhají. Vz Žrout. Č. — co: jídlo
(lakotně jísti). D., Ros. Jídlo do sebe hl.
D. Clím více kdo těch lékův do sebe hltal,
tím více se dávil. Kom. — Hl. = lakotiti,
geizen. Ros.

Hltavě, komp. hltavěji. H., lakotně, ge-
frässig. Hl. jísti, žráti. Jg.

Hltavec, vce, m. Vielfrass.

Hltavěti, 3. pl. ějí, ěl, ění, gefrässig wer-
den. Us.

Hltavosť, i, f., Gefrässigkeit. V. — H.,
lakomství, Habsucht. Plk.

Hltavý = lakotný, požíravý, gefrässig.
Hltavý a lakotný žráč. V. — H., lakomý,
geizig. Aqu.

Hltíř, e, m. = hltavý. D.

Hltiti, vz Hltati.

Hltnouti, vz Hltati.

Hltoň, ě, m., žráč, žrout, Fresser, Viel-
frass. Kom. — H. = hltán. V. To house je
hltoň. Sych. H. peněz. — Jg.

Hltoun, a, m. = hltoň.

Hlúb, u, hloubek, bku, m. = košťál. Otec
se mu zalíbil z kapustního hlúbu = dítě ne-
manželské. Na Slov. Vz Hloub, 2.

Hlubač, e, m. = hloubal, Grübler.

Hlubaň, ě, f., hlubina, die Tiefe. Us. Litom.

Hlubánka, y, f., na rybníce v ledě k na-
bírání vody vysekaná díra. Eisloch. Us.
u Rakov.

Hlubatel, e, m. = hlubač.

Hlúbati, vz Hloubati.

Hlubatka, y, f., Mäusestrauch.

Hlubeč, bče, m., lesnaté údolí. Waldthal.
Us. —
Hlubeň, bně, f., die Tiefe. Měst. bož.

Hlubina, hlubinka, y, f. Die Tiefe. H. bez
dna. Kom. H. mezi horami (propasť). D. Buoch
z h-y zlého jej vyňal. Št. Hlubinami lesóv.
Rkk. Spadl do veliké hlubiny. V hlubině se
utopil. V hlubině ryby se drží. Upadnouti
na h-nu. V. H. v horn.: Dílo v h., der Tief-
bau. Vys. Každý může na hlubinu kopati.
Er.

Hlubitel, e, m.. der Vertiefer. Jg.

Hlubně, ě, f. (hlubeň, bně, f. ), Rand,
Tiefe. Rkp. pís.

Hluboce, tief; komp. hlubčeji, hlouběji.
H. vzdechnouti, smýšleti. D. Mlýn je hluboce
v náboji, když palce kola palečního hluboko
do cev padají. Opak: mělce. Us. —Jg.

Hluboček, čku, m., důlek, hluboké místo,

— Jg.

Hlubočerpy, dle Dolany, ves u Prahy.

Hlubočina, v, f. = hlubina, Zlob.; údolí.
Plk.

Hlubočiti = hluboké dělati, tiefen. Kom.

Hluboká, é, f., něm. Frauenberg, místo
v již. Čechách. Vz více v S. N. III. 809.

Hluboko, hluboce; komp. hlubočeji, hlub-
čeji, hlouběji, hloubě, hloub. Tief. Hluboko
kopati, se pokloniti, se klaněti. Us. II. do
země kopati, jíti. D. H. se pouštěti. Kram.
H. o věcech mluviti. Jg. H. rozumem sáhati.
L. H. bahno vybrati. Har. H. do něčeho se
zabrati. H. do noci. D. Do pekla h., do nebe
vysoko. Jg. — H. spáti = tvrdě (german.
Brt. ). L. — Hluboko, a, n. = hlubina, die
Tiefe. V. Z hluboka vzdychati, D., oddy-
chati. V.

Hlubokodný, vom tiefen Boden. H. port.
Plk. —

Hlubokohlučný, tief schallend. Hlas.

Hlubokomluvný, tief redend. Jg.

Hlubokomyslnosť, i, f. Tiefsinn. V.

Hlubokomyslný, tiefsinnig. Krab.

Hlubokosť, i, f., die Tiefe. H. moře, V.,
lodí, Aqu., hlasu, moudrosti boží, D., ryb-
níka. Břez. V h-sti moře. Ps. H-sti olovnicí
ohledávají. Kom. Z h-sti srdce. Jg. H. ta-
jemství, Kom., poznání. Mark. —

Hluboký, komp. hlubočejší, hlubčejší,
hlubší. Vz -oký. Tief. Místy: hlyboký, ale
jižně od Budějovic vždy jen: hluboký. Kts.

— H. moře, V., cesta. Us. Tichá voda bývá
hluboká. Jg. Úval hlubokého lesa. Rkk.
Voda tichá podrývá břehy, neboť hlubší
bývá. Cat. Hlubší než propasť. Kom. — H.
pojí se s: genitivem, akkus., instr., s před-
ložkami po, s. To koryto může býti hlu-
boké dlaně neb více. Pref. 242. Vz Široký,
Dlouhý, Vysoký. V novější době klade se
akkusativ, jehož i staří užívali. Brt. Tři
sáhy hluboká jáma. Vz Akkusativ. Cf. Z hloubí
čeho. Z hloubí tří sáhův. Vz Hloubí. Po
kolena h. Šm. Vyvrhli před tou mezerou
jámu s píku hlubokou. Skl. Ten jeden (potok)