Předchozí (168)  Strana:169  Další (170)
169
Μ.
Máantyky — kabáaty, máantiky — ka-
báaty (vyzvánění bohatému). Val. Čes. 1. X.
471.
Macák Jar. (pseud. J. Klen), žurnal.
+ 12/4. 1903.
Macati se kde. V kapci se macá (hrabe).
Brt. P. n. 244.
Mácati o čem = tlachati. Mnoho o bož-
ských věcech m. Rokyc. Post. 56a.
Macatinka. U M-ky, louky u Palupína.
Čas. mor. mus. III. 144.
Macek, cka, m., nějaký druh vepřového
dobytka. Sb. sl. 1901. 157. — Macek — pla-
cek — zahnal kočky na rybníček, kočky
se zegšily, Macka placka zabily. Slez. Vyhl.
II. 258.
Macerovati se s čím = trápiti Kom.
Did. 191 Sr. Macerace v VI. 910.
Macfeldové = Mansfeldové, vojáci mark-
rabí krnovského (Jana Jiřího, r. 1621. ). To
je od M-dů=již staré. Slez. Vlasť. I. 10.
Macík Jos., spisov.
Macky židovské = macesy. Brt. Čít. 374.
Macodyna, v, f. = ? Na Oravě. Sb. sl.
1901. 193.
Macocha, y, f., propasť na Mor. Vz Sb
čes. 192. nn.
Macoška, sirotky, pětbolesti, fialičky.
Vyhl. II. 221.
Máčajovština, y, f. = neodůvodněné
slovenštění spisovného jazyka od Máčaja.
Hrubý 292.
Máčika, y, f., arnica, wallende Distel.
Slov. B. 7. (MS. ).
Mačka = kočka. Nemám z mačky oči
(abych v noci viděl). Sbor. slov. VII. 131.
Máčka krupičná (omáčka, krupice v mlíce
vařená). Strn. Poh. 72. — M. Máčky, scyl-
liidae, čeleď žraloků. Vz Ott. XXII. 739.
Maďarský. M. věra — kočičí věra. Tbz.
V. 1. 349.
Maděra, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 827., 884.
Maděrka, y, f., les u Hrotova. Čas. mor.
mus. III. 136.
Mádl Kar. B., spisov. Sr. Zvon IV. 559.
Madovnica, e, f. = sádlo, semenec (jako
lék). Sbor. slov. VII. 120.
Madralova, y, f, míst. jm. v Gremersku
na Slov. Sb. sl. 1901. 166.
Madrunka. Rozk. R.
Maeandrový. M. ozdoba. Praž. nov.
7. /6. 1896 Dhnl.
Maget Kar., slez. spis. poč. XVIII. stol.
Vyhl. I. 35.
Magnesit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
826.
Magnesitový. M. výrobní spo-lečnosť.
Nár. list. 1903. č. 161. 13.
Magnet, u, m. Léčba m-tem, Magneto-
therapie. Ktt. Trvalé m-ty. Vz Vstnk. XIII.
467. nn.
Magnětenec v VI. 913. oprav v: magne-
těnec.
Magnetický. M indukce v polích stálých
i střídavých. Vz Vstnk. XIII. 468. nn. M.
rotační polarisace. Vz Vstnk. XII. 442.
Magnetism-us, u, m. Jeho pokrok za
r. 1902. Vz Vstnk. XII. 264., 282., 376.
Vztahy mezi elektřinou, m-nem a světlem.
Vz Vstnk. XII. 440. — Vstnk. XIII. 467. nn.
M. zemský. Sr. Vstnk. XIII. 624.
Magnetopyrit, u, m. (kyz magnetový).
Vz Ott. XX. 1057.
Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XII.
273., XIII. 475.
Magnoliový strom. Zr. II. Nov. 304.
Magorka, y, f., vrch v Gemersku na
Slov. Sb. sl. 1901. 166.
Mach, u, m. = mech. Trvá, jako m. na
streche. Rizn. 176.
Macha, y, f. To se stalo literarní ma-
chou. List. fil. 1902. 385.
Mácha Kar. Hyn. O něm psal dr. Jos.
Cvrček. Sr. Lit. II. 375., 419., hlav. 865.
Macháček Kar. Vz Lit. I. 925., II. 382.,
398., 404., 412., hlav. 865., Krok. 1887. 235.
(od Ant. Truhláře).
Máchal. Vz Lit. I. 926.
Machar J. S., básn., nar. 1864. Vz Flš.
Písm. 717., 710.
Máchati obilí = matlati. M. = hloupě
mluviti. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.
Machl, u, m. Býti v machlu (zavřen).
V zloděj. mluvě, Čes. 1. XI. 141.
Machla, y, m. A co ty jsi takový jak
nějaký m. ? Mod. kn. 1898. 41.
Machlař, e, m. = ras. V zloděj. mluvě.
Machlařka, y, f. = rasová. V zloděj.
mluvě.
Machlovat = dříti; otvírati. V zloděj.
mluvě.
Machna, y, f. = ženská, která dělajíc něco,
mnoho spotřebuje, že nic neumí.
Kbrl. Džl.
15. To je m. rozmáchaná. Čes. 1. XIII. 177.
M. = studánka ve Slezsku. Vz Vlasť. I.
25.
Machnatěti, ěl, ění. Ani mach (mech)
tak nemacbnatí, keď sa často prevaluje (se
nevzmáhá; o častém měnění služby). Sbor.
slov. VII. 129.
Machoň, makoň, ě, m. = lenoch. Pelhřimov.
Kub. List. fil. 1902. 249.
Machovati To jinak věrný kněz ma-
chuje (činí?). 1491. Rozb. 1845. 49.
Machulka, y, f. = co buclatého. Hou-
sata jako m-lky. Nár. list. 1900. č. 202.
Máj. Když m. vláhy nedá, červen se
předá. Svatba v máji, chystej máry. Srov.
Škd. F. 155.: K sňatku není ten čas ni pro
pannu ni pro vdovu hodný: kdož se koli
vdává, dlouho na živě není. Lid proto též
říká: V máji se ženštiny jen zasnubují ška-
redě. Ovid. Sr. Marek. — Máje. Stavení
májí. Vz Vykl. Obrz. 191. nn., Vyhl. II. 50.,
Čas. mor. mus. III. 122., Čes. 1. XIII. 388.,
Vlasť. I. 171., Brt. Čít. 386. nn., 404. nn.
Kde je máj, tam je dívka na vydaj. Brt.
Čít., Čes. 1. XII. 340. Chození s májem
v prus. Slez. Čes. 1. X. 423.
Majálné, ého, n. = plat hudebníkům za
vyhrávání prvního máje. Čes. 1. XIII. 290.
Majdala, y, f. = Madlenka. Dšk. Km. 13.
Předchozí (168)  Strana:169  Další (170)