Předchozí (997)  Strana:998  Další (999) |
|
|||
998
|
|||
|
|||
Vymedziti = vymeziti. Na Slov. Bern.
Vymeji, vz Vymyti.
Výmek, mku, m. = vymknutí i kudy se
vynikne, die Entschlüpfung, der Schlupfort. Mark. Omyl. 49. Vyměkčiti, il, en, ení, vyměkčovati, weich
machen, durchweichen. — čím Deštěm země se vyměkčí. Na Ostrav. Tč. Vyměknati = vyměknouti. Na Ostrav.
Tč. Vyměknouti, knul a kl, utí, weich weiden.
— čím, kdy. Deštěm země vyměkla; Země po dešti vyměkne, vyměkná; Sníh teplým větrem vyměkl. Us. Tč. Vymektati = s namáháním a nesrozumi-
telně vyříditi, ausstottern. — co. Sotva to vymektal. Us. Kšť. Výměl, výmel, u, m. = co voda vymlela,
výmol, zmol, die Bachfahrt. Us. Jg. Vymělčiti, il, en, ení; vymělčovati, seicht
machen. — co: mlýn (učiniti, aby palce čelníku do ceví kladnice méně zabíraly), aus dem Zeug treiben. Vys., Šp. — se, seicht weiden. Jak mlynář vodu srazí, příkop se vymělčí. Us. Tč. Výmělek, výmelek, lku, m.. = plat n.
jistý díl obilí mlynáři za mletí (výmělné, plat výmělný), die Mahlinetze, der Mahllohn, das Metzkorn. Vys. — V. = užitek, der Vortheil, Nutzen. Hern. — Výmelek = výmol. Vz Výměl. Zlob. Výmelné, ého, n., das Mahlgeld.
Vymělní. Z v-ho obilí ze tří mlejnů obec-
ních každého roku mnoho měřic sobě do domuov svých brali. List z r. 1581. Tč. Vymelnisko, a, n. výměl. Na Slov.
Bern. Vymělniti, il, ěn, ění změlniti, aus-
reiben. — co: zrna, prsť. Bern. Výmělný, -ní = od vymlení, Mahl-. Vz
Výmělek. V. V-ného platiti. Zlob. V. obilí,
chléb (z obilní směsice), Us., truhla. D. — V. = drobivý. V. země. Koubl. Hosp. 33. Výměna, y, f. = vyměnění, der Aus-
tausch, Tausch, Wechsel, die Aus-, Um- wechslung, Einlösung, Reluition. D. V. látek. Vz Schd. II. 351. V. dřevení, v horn., die Gezimmerauswechselung. Bc. V. poledníku. Stč. Zmp. 287. V. myšlének, der Ideenaus- tausch, peněz, die Geldumwechslung, zboží; výměnu s někým učiniti. Dch. V. vzduchu, der Luftwechsel, plynoměru, die Gasmesser- wechslung. Šp. Noviny v-nou dostávati. Us. V. na železnicích, der Eisenbahnwechsel. Zpr. arch. VII. 1. Byl v Němcích na v-ně (jeho otec A. poslal ho do Němec k panu B., aby se u něho naučil německy mluviti a za to měl u sebe synka občana B., který sě u něho učil česky mluviti). Obě města postoupena jim za jistou summu a na v-nu za kněze Bedřicha. Pal. Děj. III. 3. 171. Smluvili se v ten rozum, že výměnou zao- krouhlí své statky; Předsevzal v-nu statků s klášterem v Plasích; Svoluje ku vzájemné v-ně zajatých. Ddk. IV. 143., V. 42., 312. (Tč. ). — V. = výplata, die Auszahlung, Aus- lösung. —V. = výminka, die Ausnahme. Troj. — V. = výměnek, das Ausgedinge. Mor. Šd. A ten můj slavný syn nechce mi |
dáť výměny. Kom. To bude (cesta) na tu
věčnou výměnu k pánu Bohu. Sá. Šd. Vymeňač, e, m. = vyměnitel. Na Slov.
Bern. Výměnčí, Ausgedinger-. V-čí chalupa.
Puch. Vyměněč, e, m. = vyměnitel. Bern.
Výměnek, výmínek, nku, m. = co si
kdo vymínil, das Alisbedungene; zvl. doživotí n. obydlí sedlákům statek odstoupivším, das Ausgedinge, Geding, die Stube. Sedí na vý- mínku. Us. Byli na čertově v-nku = dařilo se jim špatně. U N. Bydž. Kšť. — V. = domek výměnkářský různo při usedlosti pro výměnkáře vystavěný, das Ausgedingerhäus- chen. Slez. Šd. Vyměnění, n., die Aus-, Einwechselung.
V. zajatých, D., peněz. V. — V. = vypla- cení, die Auslösung, Befreiung durch Geld Bern. Výměnice, e, výměnkářka, výmín-
kářka, die Ausgedingerin. Us. Výměnický, Ausgedinger-. V. chalupa.
Us. Výměničník, a, m., der Ausgedinger.
Výměničný, Ausgeding-. V-ná chalupa.
Zlob. Výměník, a, výměnkář, výminkář,
e, m., der Ausgedinger, Stübler. Vyměnitel, e, m., der Austauscher, Aus-
löser; Ausbedinger. Jg. Vyměnitelný, austauschbar, einlösbar. Us.
Vyměniti, il, ěn, ění; vyměňovati = vy-
míniti, ausbedingen, vorbehalten; vyjímati, ausnehmen; jedno za druhé dáti, austauschen, wechseln, aus-, einwechseln. — co, koho: stavení (vymíniti). Ms. pr. pr. V. zajaté, za- jatce. J. tr., Šb. Už sem veřejně záloh svůj v-nil a slubu danému dosti učinil. Na Slov. Tč. V. peníze. Šp. O celém království tak, že ani Jerusalema nevyměňuje (nevyjímaje). Br. — si co kde: v smlouvě (vymíniti). Act. m. Ferd. Na (ve) shromážděních těch vyměňovala by se mínění jednotlivcův. Osv. I. 41. — aby. Vyměnil si, aby strany sobě neradily. Us. — co, koho komu: dukát, desítku, Us., zajaté. K našemu vlastnímu užitku a propůjčování si je zůstavujem a vyměňujem. Nar. o h. a k. V. si úlohy. Us. Hrts. Pri Morave má paretka, pri Morave, pri Trenčíne pás. Vymeň mi ho, můj šo- hajko, vymeň mi ho, už je temu čas. Sš. P. 552. Jánošík junošík máš veľké poklady, vymeň že si, vymeň, ten tvoj život mladý. Lipa II. 260. — co za, co čím. Vojtěch stav rytířský vyměnil za roucho řeholní. Listinou touto vyměňuje Spytihněv klášterní ves Luka za obec Zhoře. Ddk. V. 182., IV. 112. V. něco penězi, im Gelde reluiren. Čsk. Našpiněný ubrousek čistým v. Dch. Jánošík junošík, veď si ty bohatý, vymeň že sa, vymeň, tvojimi dukáty! Lipa II. 260. — jak. Tuto jeho rozhodnou náklonnosť ne- chceme ovšem v základním jejím směru v. Ddk. V. 112. — co s kým. Židé spirští měli plnou volnosť věci své s lidmi všech stavů v-ti. Ddk. IV. 160. odkud. Poručníka otcem učiněného z počtu vždycky vymě- ňuji. Vš. Jir. 276. Otec, duša moja, vyměň ma z vazenia. Sl. ps. Šf II. 101. |
||
|
|||
Předchozí (997)  Strana:998  Další (999) |