Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |
|
|||
181
|
|||
|
|||
k cídění a leštění kovův užívá. Vz S. N.
T. jest na omak suchý, drsný, zemitý. Ob- sahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič- níky hlinitý a železitý. Vz Zemina. Bř. Cf. Schd. II. 43. T., od města Tripole, tripolská hruda. Mz. 352. Tripelalliance, e, f. = trojspolek, spol-
čení-se tří politických mocí. S. N. Třípeněžník, u, m. = trojník, Bern.
Trpěšice, dle Budějovice, Trippischen,
ves u Sušice. PL. Třípídný, drei Spannen lang.
Třípinetní, dreimassig.
Triplé, n. = ve hře na kulečníku trojí
náraz koule na stěny kulečníku. S. N. Triplika, y, f., z lat. = odpověď na du-
pliku, die zweite Antwortschrift, Triplik. Triplikat, triplikát, u, m., z lat. = třetí
stejný exemplár spisu tištěného, listiny právní neb mince. S. N. Triplit, u, m. = tvrdokámen obecný bez-
vodý, das Eisenpecherz. Vz Bř. 168., S. N. Triplo. In triplo, z lat. = trojnásobně,
dreifach. Cf. Triplikat. Tripl-um, a, n., lat. = trojí opis nějaké
listiny. S. N. Tripoda, y, f., řec. = třínožka, der Drei-
fuss. Us. Cf. Vlšk. 143., 195. Tripodie, e, f., z řec. = třístopí, jest spo-
jení tří stop rhythmických v celek rozměrný, který buď sám veršem jest neb částí jeho, die Tripodie. S. N. Třípodlažní, dreistöckig. T. dům. Ros.
Tripolina, y, f., die Trippelerde. Šm.
Tripol-is, e, f., mě. v Africe. Vz S. N. —
Tripolan, a, m., pl. -né. — Tripolský. Třípolní, trojpolní, -ný, dreifeldig. T-ní
hospodářství, trojtřídné, trojstranné (když se veškerá polnosť statku na 3 díly rozdělí a do jednoho dílu seje se ozimé, do druhého jaré obilí, a třetí se úhoří). Puch. Trojpolní hospodářství. V. — Jg. Tripper = kapačka, zánět sliznice roury
močové, povstávající nákazou z nečistého tělesného obcování způsobenou, gonorrhoea, blenorrhoea. Vz více v S. N. Třípramenný, dreiquellig. — T-ný pro-
vázek dreisträngig. T-ný provázek z viery, lásky, naděje, kterého se má každý křesťan držeti. Hus III. 152. Třípruhový, dreistreifig. Šm.
Triptolem-os, a, m., syn Eleusinin, mi-
láček Demetřin, k jejímuž rozkazu učil lidi pole vzdělávati, síti a žíti. S. N. Tripudi-um, a, n. = věštba, která se či-
nila z pozorování zrání kuřat (obyč. před bitvou; u Řím. ). Vz S. N., Vlšk. 345., 343. Třířadí, trojřadí, n., Tristichon. Nz.
Třířadý = o třech řadách, dreireihig. T.
vesla. BO. Třírazový. T. průba (třetího čísla). Slov.
Třířečník, u, m. = slovník o třech ře-
čech, dreisprachiges Wörterbuch. Rohn. Třířečný, dreisprachig. T. slovník. —
T. = kdo tři řeči umí, der Sprachen redend. Bern. Třířízka, y, f., u stav., der Dreischlitz.
Tříročí, n., das Triennium. Cf. Tříletí.
Tříroční strom, kůň, dreijährig. Us.
Třírohý, trérohý, trojrohý, dreihörnig,
|
dreizackig, dreispitzig. T-hé vidle, D., klo-
bouk (na tři facky). Us. Tříroký, tříletý, dreijährig. V. T. dítě.
Třírozparkový, dreischlitzig. Šm.
Třírožka, y, f. = vidlice třírohá, drei-
spitzige Gabel. — T., vachta, rostl. U Počát. Kšá. Třírožník, u, m., tricera, rostl, pryšco-
vitá. Rostl. I. 237. b. Tříruký, dreihändig.
Třísáhový, drei klafterig. Us.
Třísečný, dreihauig. T. louka. Us.
Trisekce, e, f., z lat. = rozdělení úhlu
na 3 stejné části, die Trisektion. S. N. Tři sekery, Dreihacken, ves u Plané.
PL. Tříselec, lce, m., die Gerbsäure. Tpl.
Tříselna, y, f. = kůlna na tříslo, die
Loheschupfe. Šp. Tříselnatosť, i, f., das Gerbvermögen.
Šp. Tříselnatý, gerbestoffhaltig. T. rostlin-
stvo. Šp. Tříselní, -ný, Loh-. T. mlýn (mlýn na
tříslo), die Lohmühle, jáma, die Versatz- grube, nádoba, das Lobgefäss. Šp. Tříselnice, e, f., die Lohbrühe, Gerb-
flüssigkeit. T. dubová (z dubové kůry), die Eichenrindebrühe, Eichenlohbrühe; čerstvá, stará, silná, slabá, zahuštěná, sesílená t., frische, alte, starke, schwache, koncentrirte Lohbrühe; řídká, dünnflüssige L.; nádržka na t-ci, der Lohbrühebehälter; pumpa na t-ci, Lohbrühpumpe, f. Šp. T. vyžilá, aus- genützte L.; závratka, veraltete L.; kyselá, saure L.; T. přímou parou se zahřeje: kůže se v t-ci mírně pohyhuje; t-ci řídší učiniti; zkoušená, zbylá, užívaná t., die untersuchte, rückständige, gebrauchte L. Šp. Vz Třísl- nice. — T. = nemoc příjičná, bubo insons, Leisten oeule, f. Nz. lk. Tříselník, a, m, der Lohbereiter, Loh-
müller. Šp. — T., u, m. = dubník, dubárna, tříselní mlýn. Americký t., amerikanische Lohmühle. Šp. Vz Tříslník. Tříselnosť, i, f., die Gerbekraft.
Tříselný, Loh-. T-ný truhlík, der Loh-
kasten, výtah, der Lohauszug, Lohextrakt. Šp. T. odvar, die Lohbrühe. Nz. Vz Tří- slný. — T., Leisten-, inguinalis. T. kruh, der Leistenring, dučej (průchod), der Leisten- kanal. Nz. T. kýla, der Leistenbruch, žláza, die Leistendrüse, kraj, die Leistengegend, jáma, -grube. Nz. lk. Tříseň, sně, f., pl. třísně, die Franse. Cf.
Třásně. Nz. —T., das Webergereiss, Trumm, Zettelgarn. Us. Šm. Vz Třísně. — T. = kalisko, der Sudel. Jiné písně jsou jen holé
třísně. Sš. Snt. 172. Cf. Třísniti, Potřísniti. Třísetina, y, f. = třístý díl, das Drei-
hundertel. Šm. Třisk, u, m. = třísknutí, der Krach,
Klaps. Ros. T. (= bác) do dveří. Mor. Šd. — T. = trysk; toto lepší. Jg. 1. Tříska (zastr. třístka), tříšťka, tří-
stečka, třístička, y, f. = kus odštípeného dřeva, der Holzspan, Span, Splint, der Splitter Cf. Dřízha. T-ky lískové k čeření (y pivovárství;, Šp., tříslová, der Lohspan. Šp. T-ky tesařské: otesky. T-ka někdy = |
||
|
|||
Předchozí (180)  Strana:181  Další (182) |