Předchozí (230)  Strana:231  Další (232) |
|
|||
231
|
|||
|
|||
Fornet Jos., 1732.—1809., kazatel. Vz Jg.
H. 1. 2. vd, 554., Jir. Ruk. I. 197. — F. Jan. 179l. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 554. Jir. Ruk. I. 196. Fornhoby, pl., z něm. fahrende Habe.
1574. J. d. krn. Foronomie, e, f. = hyboměrství. Vz SP.
II. 58. Forot, u, m. = forota. F. je pán. Us.
BPk. Forota, y, f. = zásoba, hojnosť vůbec,
z něm. Vorrath. Máme toho f-tu. Na Zlinsku. Brt. V tom domě je všeho f. Us. Zdr. Letos mám zboží (obilí) do f-ty = do Boha, dosť. Laš. Tč. Kde není f., je bída a psota. Mor. Tč. Vz Forot. — F., sam. u Skalice. Forotiti, Vorrath machen. Laš. Tč.
Forotní, Vorraths-. F. seno. — F, ího,
m. = kdo dělá hospodářská náčiní do zásoby. Us. ve Schwarzenberských dvorech. Jdr. Forování, n. F-ním živnosť vede. Wtr.
Forovnictví, n. = povoznictví, das Fahr-
werk. Forový. F. zboží =for. Us. v Praze.
Forsirovati, z něm. forcieren a to z fr.
forcer. Us. Tě. Forst Krist., 1742., farář. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 554. Forsterit, u, m., nerost. Vz Bř. N 171.
Foršňa = fošna. Laš. Tč.
Foršt Krist. Jan, farář 1750. Jir. Ruk.
I. 197. Foršta, forštna, y, f., dickes Brett zum
Fussboden. Cf. Foršna. Slov. Bern. Forštovati = táflovati, tabulare, spünden,
täfeln. F. podlahu. Slov. Bern. Fortáš, e, m. Jedou f-ši od Vídně, vezou
Janoška v košině. Sš. P. 569. Cf. Fojtaš. — F. = psí jm. Mor. Brt. Fortel. Hubatá Zuzana se směje, je plna
jak liška f-le. Kol. ván. Všelijaké sú fortyle ve světě u lidí, ten však najvíc fortyluje, který sa ve zlém vidí. Glč. II. 330. Fortelnosť. A já se vodměním, také ho
vošidím za jeho f. Sš. P. 385. Fortelný. Lstiví a f-ní lidé. Dh. 75. Byla
jsem, milý, v kostele, modlila jsem se za tebe, za tvoje srdce f-né; S Bohem buď, má milá Nanynko fortelná, nespatříš mě tady víc. Sš. P. 251., 784. Fortifikační, Fortifikations-. F. pozemky.
Us. Pdl. Fortius Jan (Chyba), prof., 1517.— 1590.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 554., Jir. Ruk. I. 197. Fortna. Prolámány zdi a naděláno forten
z obojí strany. Kom. L. 88. — F., městské části v Novém Strašecí, v Jičíně, v Praze a j. Cf. Tk. II. 534. Fortnář, vz Fortna.
Fortník, a, m. = fortnář. Hlk. S. I. 63.,
Čch. Petrkl. 7. Fořtovati les = prořezávati, prosekávati,
aby měly stromy dosti místa. Fortunatus Sam. 1636. Jg. H. 1. 2. vd.
554., Jir. Ruk. I. 197. — O F-vi kronika 1509. Jir. Ruk. I. 197., Pyp. K. II. 308. Fortušek = fěrtuch. Brt. P. 153. Urval
Marijance f. červený (panenství). Sš. P. 381. Forum. Vz KP. 124., 221., Vlšk. 493.,
Listy filol. II. 1., S. N. |
Forundhab, forunhab? ona pobrala jeho
nadbyt, koně, odění i jiný forunhav, ježto k její věnu neslušelo; Že po mého otce smrti pobral muoj forundhab, klenoty, peníze šatství, koně a jiný nadbyt. Půh. II. 374., 405., 411. Forymný = foremný. Laš. Tč.
Fosfam, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 185.
Fosfat, u, m. = kostan, das Phosphat. Nz.
lk., Krč. G. 16. Vz Fosforečnan. F. kyselý, normalní, střední. Vz Šfk. Poč. 182. Fosfid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 124.
Fosfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 175.
Fosfit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 465.
Fosfomolybdaenan. Vz Šfk. Poč. 328.
Fosfoni-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 177.
Fosfor, der Phosphor. F. bílý. Šp. — Cf. Sfk. 52., MS. 321. F. bílý, boloňský, černý, červený, Hombergův. Vz Šfk. Poč. 171., 172., 174., 255., Schd. I. 298., KP. IV. 384., 643., 652., S. N. Fosforan, u, m., v lučbé, phosphoriges
Salz. Nz. Vz Šfk. 96., Šfk. Poč. 181. Fosforečnan. Cf. Šfk. 96. F. = kostan,
das Phosphat. Nz. lk., Sl. les. F. hlinitý, phosphorsaure Thonerde, hořečnatý, phos- phorsaure Magnesia, Šp., dvojhořečnatoammo- natý, phosphorsaures Ammonium-Magnesium, Šfk. 199., sodnatoammonatý, phosphorsaures Natrium - Ammonium, olovnatý, phosphor- saures Bleioxyd, železitý, ph. Eisenoxyd. Sl. les. Cf. Šfk. Poč. 253., 266., 347. F. sodnatý, aethylnatý, vápenatý, mědnatý, železnatý, lithnatý. Vz Šfk. Poč. 232., 242., 259., 276., 347., 442., 182., Schd. I. 336., 333., KP. IV. 646. Fosforečnatý kysličník (P2O), das Phos-
phoroxyd. Nz. Fosforečný, Phosphor-. F. kyselina, die
Phosphorsäure (kostičná: bezvodná, sklovitá, verglast, jednobasická či jednosytná, ein- basisch, dvoj-, trojbasická či -sytná, zwei-, dreibasisch), Šp., Šl. les., Mj. 38., Nz., an- hydrat, Phosphorsäureanhydrat, Sl. les., oxy- chlorid, Phosphoroxychlorid, Sl. les., perle, Bř. N. 92., shnilina. KP. IV. 657. Fosforescence, e, f. = světélkování, die
Phophorescenz. Vz NA. V. 239., MS. 167., S. N. Fosforid, u, m. = kostičník, das Phos-
phormetall. F. vápenatý, das Phosphorkal- ciura. Nz. Fosforit, u, m. == nerost. Bř. N. 107.,
129., 241., S. N., Šfk. Poč. 260. Fosfornatan, unterphosphorigsaures Salz,
Hypophosphit. Km., SI. les. Vz Šfk. 96., Poč. 180. F. vápenatý, sodnatý. Čs. lk. I. 212. Fosfornatý. F. kyselina, unterphospho-
rige Säure. Sl. les., Mj. 38. Fosforovina, y, f. Vz KP. IV. 661.
Fosforovodík, u, m., der Pbosphor-
wasseRstoff; PH3. F. kapalný, pevný, plynný, gasförmig. Sl. les. Vz Mj. 38., Šfk. 115., 116., Bř. N. 107., Šfk. Poč. 175., Schd. I. 299., KP. IV. 645. Fosforový. F. kyselina: PO3, vz Mj. 38.,
játRa, die Phosphorleber, úmrť kosti, die Phosphornekrose, Nz. lk., chlorid, das Phos- phorchlorür. Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (230)  Strana:231  Další (232) |