Předchozí (23)  Strana:24  Další (25) |
|
|||
24
|
|||
|
|||
býti; Příliš na ránu daný. Dch. — R. Mlýn
po ráně (když účinkuje síla, voda dolů); proti ráně (když sílu účinkuje nahoru). — Na ránu ----- hned, v ta chvíli, auf einmal, sogleich. Na ránu tam šel. Us. Všechna žita na ránu (najednou) začala zráti. Us. na Mor. Brt., u Rychn. Ntk. V ráně — okamžitě, hned, brzičko. V ráně tu byl;. Pojď sem a v ráně mí to udělej; Ať si mi tady v ráně. Us. na Mor. Hý. — R.,' množství, síla, eine Menge. Tam je ho rana. U Vsetína na Mor. Včk. To se stane každou ránu = často. V Kunv. Msk. Je na velkou ránu (s málem není spokojen). V Kunv. Msk. Je ho rana (je tělný). Mor. Brt. No ba, to je toho (sena, obilí atd.) rána (iron. = málo)! Us. Hý. — R.= ranty. No ba, to jsou rány! Na mor. Drahansku. Hý. — R. hromová, der Wetterschlag. Zlob. — R., hlahol udeření, hrochnutí, der Knall. To byla rána. Us. Ranař, e, (na Slov. ranár, ranárník, a), m., ranhojič, der Wundarzt. Háj. Ranařka, y, f., ranhojička, die Wund-
ärztin. Jg. . Ranařský, Wundarzt-. Ranařství, n.,ranařské umění, die Wund-
arznei. . Ráňati, iterat. tvar slovesa rónit (roniti),
na mor. Zlínsku. Brt. Ranč, vz Ranec. — R., fald, zálvyb, eine
Falte. Na Slov. Bern. Rance, e, m., demin. slova ráno. Ž. k.
118. 147. Rancířov, a, m., Ranzern, ves v Jihlav-
sku. PL. Rancovati, faldovati, sbírati, falten. Na
Slov. Vz Ranc. Rančice, dle Budějovice, něm. Rantschitz,
ves u Krumlova. PL. Rančikovaťi = utíkati. U Litovle. Kčr.
Randa, y, f., stará kráva, která se po-
bíhá. Us. Ptr. — R., běhna. D. — R., nočník. Na vých. Mor. Vz Mz. 289. — R., veliká ženská. Us. na Policku. Kšá. Vz Rampíta. — R., rejdilka, die Reittasche. Us. Dch. — Bandy = ranty. To jsou randy (jako by řekl: Co mně po tom?)! Us. Sd., Zkl. Řanda, y, m., Řehoř. Cf. Janda — Jan,
Nikolanda — Mikuláš.. Randál, u, m., das Spektakel. Dělal ta-
kový r., že . . . Dch. Randati, hlas drůbeže chtějící žráti n.
usednouti, raunzen. Slepice randá. Též o člo- věku. Celý den randá (bručí). Us. — R., bě hati (o nepořádné ženské), herumlaufen. Us. Dch. Randíčko, a, n. = randezvous.
Randličí, n., blatouch, caltha palustris.
Poč. Kš. Randlík = rendlík. Mor. Sš. P. 675. Cf.
Ranice. Raně, frühzeitig, kompar. raněji. Krásná
róže, čemu si raně rozkvetla ? Rkk. 58. Musíš zejtra raněji přijíti. Eos. Ráně, ěte, raňátko, a, n., etwas frühzei-
tiges, opak: pozdníče. Cf. Ranoch, Ranouš. Ranec, nce, raneček, čku, rančík, u,
m. = filec, uzlík, tlumok, svazek. Vz Mz. 289. Das Bündel, Ränzchen, Felleisen, der Ran- zen. Svůj raneček svázati. Us. Dch. Venku |
je tma jako v židově ranci. Šml. — R., těr-
buch, pandero, der Ranzen. D. Ranečka, y, f., die Frühbirn. Us. Hý.
Ranečkár, e, m , der Ranzenträger. Kos.
Ol. I. 93. Ranečnice, e, ť., schránka na rány, die
Patrontasche. Bur. Raněji, vz Ráno. •
Raněnec, nce, m., der Verwundete. Šm.
Ranění, n., die Verwundung. Us., NB.
Tč. I není to veliké na těle i na duši r. V Hus. I. 432. Raněnosť, i, f., das Verwundetsein. Šm.
Raněný; -en, a, o, verwundet. Našla tam
hlavěnku převelice raněnú. Sš. P. 128. No- siči r-ných, die Blessirtenträger. Dch. — čím: hněvem. Chč. 619. — jak: na smrť. Dch. — kde. Má litovati člověka na duši r-ného. Hus. II. 203. Raněti, ěl, ění, ovoce se stromů klátiti.
U Vyzovic. Mtl. Ranetka, y, f., druh hrušek, Renetten.
Vz Renetta. Rang, něm., stav, řád, řada, stupeň, dů-
stojenství. Er., Rk. Ranhoj, vz Ranhojič.
Ranhojický, vz Ranhojitelský.
Ranhojictví, n., die Wundarznei. D.
Ranhojič, ranhojitel, ranhoj, e, ran-
iek, a, ranlékař, e, m., der Wundarzt. V. Ranhojička, ranhojitelka, ranléčka,
y, f., die Wundärztin. Us. Jg. Ranhojitel, e, m., vz Ranhojič.
Ranhojitelka, y, f., vz Ranhojička.
Ranhojitelský, ranhojický, Wundarzt-.
R. ústav. Raní, n., die Morgenzeit. Na Ostrav. Tč.
Přivstali jsme si za raní. Har. II. 149. Ranice, e, f., na Slov. = rendlík, der
Reindel. Cf. Randlík. Ranič, ranitel, e, m., der Verwunder.
Us. Jg. Ranička, ranitelka, y, f., die Verwun-
derin. Us. Jg. Raníčko, ranoučko, adv., velmi ráno,
sehr früh. 1644. Ranilosť, i, f., rána, poranění, die Wunde.
Černý. Ranitel, vz Ranič.
Ranitelka, y, ranitelkyně, f., vz Ra-
nička. Ranitelnosť, i, f., die Verwundbarkeit.
Us. Jg. Ranitelný, verletzlich, verwundbar. Mudr.,
Ráj. — čím. Měst. bož. II. 118. 1. Haniti, il, ění, ráno, záhy činiti, zeit-
lich thun. — čím. Sázením okurek netřeba r. Us. Č. — se, tagen. Už se raní. Us. 2. Raniti, il, ěn, ění; ráněti (na Slov.
ráňati), raňovati, ranívati, verletzen, ver- wunden. — abs. Pán raní, Pán hojí. Dch. Kde chudoba chodí, všady kámen raní. Sš. P. 783. — co, koho. R. něčí srdce. V. Ktož té (naděje) nemá, velměť brzy ho ďábel raní. Hus. I. 178. Vz Hlava. — koho kam: v hlavu, Háj., Pč. 25., v nohu. Lk. Hostivít v ruku levú byl raněn. Háj. — jak (kde): do krve (až krev teče), D., do smrti. Alx. 1120. Hus. I. 241. R. až k smrť, V., na smrť. J. tr. Utrhač mnoho jich u stola raní až do |
||
|
|||
Předchozí (23)  Strana:24  Další (25) |