Předchozí (108)  Strana:109  Další (110) |
|
|||
109
|
|||
|
|||
klobás d. Mudr. 504. Ten mile trpí všecky
pótky v tomto biedném světě, aby d-čil té radosti. Hus II. 179. Doskočný. Chodí jako d. Bl. D. vrah
(smělý). Sš. I. 50. Doskok. Je to jenom na d. od fary (blízko).
Us. Šd. Doskový = deskový. Slov. Ssk.
Doskřípati, aufhören zu knarreh. — se
čeho: muziky, fiedelnd zu Stande bringen. Kos. v Km. 1884. 594. Doskřívati, zu Ende kränkeln. Šm.
Doskučeti, el, ení, auswinseln. — se
čeho, erwinseln. Us. Tč. Dosladený = doslazený. Slov.
Dosladiti čím: cukrem, medem, sirobem.
Doslati, dosýlati, nachschicken. — co
komu odkud. Došila (dosýlala) mu muku z Peštu. Laš. Brt. D. 207. — se koho. Le- nivého se došleš. M. C. 315. Doslaviti, il, en, ení, dostavovati, zu
Ende feiern. — co: slavnosť, pouť, obžinky. — čím: hudbou.
Doslazený; -en, a, o, völlig süss gemacht.
— čím. Paša slncom osladená. Slov. Hrbn.
Rkp. Sp. st. D. Dosledek = důsledek.
Doslediť = dovoditi, folgern. Slov. Loos.
Doslech. Vlastním d-chem se přesvědčiti.
Kos. — D, die Hörweite. Ztratiti se z do- slechu. Us. Dg., Lpř. Doslechnouti. — abs. ,Kterýž k pokoji
tobě' doslyš: ,jesť. Hus II. 306. — o čem. O ní později jsem jen d-chla, že . . . Vlč. Lpř. Sl. I. 42. — čeho. Jakýchž řečí já doslýchaje počal jsem i sám vesel býti. Kom. L. 52. Dosloužená, vz Rozlezlé.
Dosloužiti. — abs. Už d-žil také =
umřel. Us. Tkč. — komu. Že jest mistru svému doslúžil i nadslúžil (déle sloužil). NB. Tč. 288. Když mu d-žil, aby ho bez vůle jeho nedržel. Zř. mor. 1604. — jak: přes vyjednanou dobu. Us. Dch. — čeho, D. roku svého. V. — se čeho. Věčné radosti se do- slúžil. BO. Hřiechóv se kaje nebeského krá- lovstvie se doslúžil. Pass. mus. 413. Dosloví, n. = hláska na konci slova. Jir.
Anth. I. 3. v. XLVII. — D. = doslov. Lpř. Vz Jg. Slnosť 166. Doslovka, y, f. (na jevišti), das Stichwort.
Rk. Doslovně něco opsati, přepsati. Mus. 1880.
81. Dosluhovati, vz Dosloužiti.
Doslynouti, ul, utí, ruchbar werden, —
kam. Ta novina až k nám d-la. Us. Tč. Doslyšená, é, f. = doslech. Na d-nou do-
iti. Lpř. Doslyšeti, vz Doslechnouti.
Doslyšný = slyšitelný, hörbar. D. zna-
mení. Sš. Sk. 18. Doslzeti, el, ení, aufhören zu thränen.
Tč. Dosmekati se čeho, durchs Mützenab-
ziehen, Komplemente machend erreichen. Dch. Dosměliti se, sich endlich, vollends er-
kühnen. Us. Tč. |
Dosmoliti, dosmolovati, vollends verpi-
chen. — co: fajku tabáku, ausrauchen. Tč. Dosmraditi, vollends stinkend machen. — co: fajku = vykouřiti. Ostrav. Tč.
Dosmrkati, vollends ausschnäuzen. Tč. Dosmrti. Rozhněval si ho na d. Kv. 1880. Šml.
Dosmrtí, n. = doživotí. Slov. Ssk.
Dosmrtní. Bž. 238.
Dosmýčiti, il, en, ení, vollends abkehren.
— D., vz Dosmýknouti. Dosmyslně, dem Sinne nach. Obojího
výroku více d. než doslovně užívá. Sš. Sk. 158. Dosna, y, f., canna, das Blumenrohr, rostl.
D. obecná, c. indica; žlutá, c. lutea; latnatá, c paniculata; úzkolistá, c. angustifolia; ladná, c. speciosa. Vz Rstp. 1484., Kk. 135.. Čl. 139., Rosc. 112. Dosnadniti, il, ěn, ění, dosnadňovati,
vollends erleichtern. — co komu: přístup k někomu. Us. Tč. Dosnažiti, il, en, ení, vollends reinigen.
— co. Us. na Ostrav. Tč. — se čeho, end- lich erreichen. Zbr. Hry. 240. Dosníti, zu Ende träumen. — co: sen.
Kká. K sl. j. 28. Dosnouti = dosnovati, vollends anfziehen.
Tč. Dosnovitý. D. rostliny, cannaceae: ma-
ranta, dosna, podčešulka, klunice, mězaruška. Vz Rstp. 135, 1482. Dosnovky, pl., f. (gewickelte und auf
eine Schnur aufgehängte Seide), das Knüpfel- luigseil. Šm. Dosobiti, il, en, ení = dosázeti. Vz So-
biti. — se čeho. Mosím si nasobiť (nasázeti), abych sa teho d-bíł. Val. Brt. D. 267. Ne- mohl sa mňa d. = dočkati. Val. Brt. D. 207. Dosochařiti, il, ení = přestati sochařiti.
Us. Tč. Dosoptiti, il, ění, zu Ende schnauben,
wüthen. Už d-til. Us. Tč. Dosot, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 532.
Dosouditi se čeho (jak): lesu. 1613.
Toho zbožie p. Jošt těžce se d-dil. Let. 70. — na kom. 1 nemoha já sám takové summy
na nich se dosuzovati. Faukn. 81. — co. Když všecky pře d-dí. Zř. F. I. F. XXXV. Dosouvati, nachschieben.
Dosovad = dosavad. List hrad. 1492. Tč.
Dospati. Nesmí ten d., kdo chce chleba
dostati (se dočkati). Pk., Tč. Chleba se ne- dospíš. Mudr 427. — kdy. Co neuspíš před půlnocí, po půlnoci nedospíš. Č. M. Dospěchati, eilends anlangen. Šm.
Dospěle. Za Pass. přidej: 873. K smrti
hotov jsa d. Výb. II. 2. Dospělec v správě, legis peritus. ZN.
Toho jich nabádání největší byl mistr a d. Bart. Dospělost. D. těla u nás od 15.—20. roku
obyé. D. počíná s vývinem semene u chlapce a čmýrou u děvčete. Vz Slov. zdrav. 64., Kram. Slov. 94. Cf. S. N. Něco k dospělosti přivésti, zur Reife. Dch. Vysvědčení d-sti (k studiím na vysokých školách). KB. III. D. universitní, die Universitätsreife. Dch. D. ducha. Lpř. D. Sečná d., k mýcení, die Hiebsreife. Sl. les. |
||
|
|||
Předchozí (108)  Strana:109  Další (110) |