923

Málomoudrý, nicht recht klug. Šm.

Maloň, é, m. = malý vůl. Mor. Brt.

Malonice, Mallonitz, ves u Horšova Týna
a u Klatov. Cf. Rk. Sl.

Malonín, a, m., Mollein, ves u Jevíčka.
D. ol. IV. 259.; Pleschen, ves u Prachatic.
Cf. Rk. Sl.

Malonový. M. kyselina. Vz Km. 1. 504.

Malonožka, y, f., polanisia, die Pola-
nisie, rostl. M. lepká, p. viscosa. Rbtp. 92.

Malonty, dle Dolany, Meinetschlag, ves
u Kaplice. Blk. Kisk. 602., Sdl. Hr. III. 304.

Maloobchodník, a, m., der Kleinhänd-
ler, Detainist. Kk.

Maloočec, čce, m., mikrouphthalmus S.
N. V. 317.

Maloočník, a, m. - malook; physeter
mikrops, eine Walltischart. Sm.

Maloočnosť, i, f., microphthalmus. Schb.
Vz násl.

Malookosť i, f., imcroophtalmia. Nz. lk.

Malooký. Pal. Rdh II. 54, Šf. Strž. 1.
360.

Malopanský vztek. Tbz.

Málo peří moc nití říkají na Plaště
Němkyním ze sousedních okresů, které
chodí po vsích kupovat peří a za málo
peří slibují výměnou moc nití. BPr. Také
u Renčova a v okolí,

Máloplatný, wenig kräftig, mächtig, aus-
giebig. Šf. Strž. II. 311. M. úsilí. Šf. T. m.
30.

Maloplodí, maloplodnosť, geringe Fort-
pflanzung, Nachkommenschaft. Lpr. Sl. II.
13.

Malopolska, y, f. Šf. Strž. II. 418., Rk.
Sl.

Maloprsý, kleinbrüstig. Nz. lk.

Maloprůmyslník, a, m., der kleine Ge-
werbsmann. Us.

Maloráj, e, m., Kleinparadies. Zemský
m. Koll. IV. 269.

Malorolník, a, m., der kleine Landwirth.
Dch., Pdl.

Malorostlosť, i, f., kleiner Wachsthum.
Sm.

Malortý, kleinlefzig, -lippig. Nz. lk.

Malorus, i, f., vz Kk. Sl.

Maloľuský, kleinrussisch. Mus. 1880.
511.

Máloslov, u, m., máloslovnosť, i, f. =
málomluv. Nz.

Máloslovnosť, i, f. = máloslov.

Máloslovny = málomluvný. Nz.

Malosrdci, kleinherzig. Šm.

Malosť. Malitká m. Kat. Že by podlé
velikosti a malosti statkuov berni dávati
chtěli. Rkp. 1534. Chtiece, aby každý
o svých robotách podlé velikosti a malosti
statků svých věděl. Pk. Npj. 48. — M.
dnóv = paucitas, malý počet. Ž. wit. 101.
24. M. knéžie. Krnd. 7. — M. = slabost.
Předkládám sobě m. svého zdraví a ne-
ustavičnost lidského živobytí. Wtr. v Osv.
1884. 997.

Malostatkář, e, m., der Kleingrundbe-
sitzer, Hofbauer. Dch., Pdl.

Malostatkářský, Hofbauer-. Us. Pdl.

Malostřížkový, kleinschirmig. Šm.

Malosvět. Nz., Sš. Bs. 190., Sš. Mr. 73.

Malosvětský, mikrokosmisch, kleinwelt-
lich. Šm.

Maloša, e, f. = malá kráva. Kld. I. 17.

Malóšenký = maličký. Mor. Sš.

Maloštítník, a, m., micraspis, brouk. M.
dvanáctitečný, m. duodecimpunctata. Kk.

Malotice, dle Budějovice, Mallotitz, ves
u Kouřimé. Vz Maletice. Sdl. Hr. II. 174.,
IV. 281, Rk. Sl.

Malotlačný — malotlaký. Šp.

Malotržba má. J. tr.

Maloučko. Po m-čku své věci skládati,
nach und nach. Us.

Malouličký = malinký. Us.

Malouiiuko = malounko. Us.

Maloulinký = velmi malý. Us., Kos.

Máloumný, blödsinnig. Šm.

Malounkatý = velmi malý. Rgl.

Maloústec, ústce, m., der Kleinmund.
6m.

Maloústka, y, í. M. jednooká, steno-
stomum monoculus. Brm. IV. 2. 139.

Malovač, e, m., der Kolorist. Dch.

Malovačka, y, f. = červená, bíle krope-
nata fazole. Brt.

Malovaná, é, f., sam. u Třešovic u Prahy.
Rk. Sl.

Malování těla. Vz KP. I. 36. M. jiným
na potupu se zapovídalo. Cor. jur. IV. 3.
1. 422.

Malovanina, y, f., die Malerei. Šm.

Malovanky, pl., f. = zemáky s červe-
nými skvrnami, gefleckte Rosenerdäpfel.
Slez. Šd.

Malovansko, a, n. = pole u Ivančic.
BPr.

Malovaný. Je jako m. Us. Bo to šuhaj
m-uy. Si. ps. 64. Obraz na skle průhledné
m-ný. Mj. Na čo si mi, na čo, m- ná Ančo,
na čo že mu budeš, keď robiť nebudeš?
Koll. Zp. 1. 80. —- M. Lis, samota u Staré
Libně.

Malovarletý, hleinhodig. Nz. lk.

Malovary, dle Dolany, zašlá ves u Vel-
var. Tk. V. 249., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 183.

Malovati. — co. On by to vraj nena-
maľoval, co by si hneď ústa až po uši za-
hovoril. Phľd. III. 455. — co čím: někoho
starým sýrem na vrata (říkají o dítěti pla-
čícím, šklebícím se). Us. Rgl. — kde. Ma-
lovali, m-li na tej našej seči, dala sem si
vymalovať šohajkovi oči. Sš. P. 298. M.
nékomu straku na vrbě (za blázna ho míti).
Us. Tkč., Rgl. — kam. M li, m-li na naše
stavení, dala sem si vymalovat své potě-
šení. Sš. P. 298. čerta na zeď m , na stěnu.
Sá. — co komu. Myslíš, že ti budu dycky
platit? Já ti budu něco m.! Us. Tö. M. si
zbytečně strašáky. Šml. I. 68. Rád by nám
m-la, že . . . ., weiss macheu. Dch. Co si
o nás pomyslí, když ty sám nás jemu tak
m-ješ? Vlč. — se s čím, au etwas lange
künsteln. M. se s kým, mit Jem. schmei-
chelnd umgehen (vom Kinde). U Olom. Sd.

Málovážiti, geling schätzen. Šm.

Málovážný. M. důvod, námitka, knihy.
Šf. Strž. I. 219., II. 81., III. 302.

Malovcová, é, f., os. jm. Blk. Kfsk. 1360.

Malovec, vce, m.,Malowetz, dvůr u So-
běslavě. — M., os. jm. Pal. Děj. IV. 2.



	923

	Málomoudrý, nicht recht klug. Šm. Maloň, é, m. = malý vůl. Mor. Brt. Malonice, Mallonitz, ves u Horšova Týna a u Klatov. Cf. Rk. Sl. Malonín, a, m., Mollein, ves u Jevíčka. D. ol. IV. 259.; Pleschen, ves u Prachatic. Cf. Rk. Sl. Malonový. M. kyselina. Vz Km. 1. 504. Malonožka, y, f., polanisia, die Pola- nisie, rostl. M. lepká, p. viscosa. Rbtp. 92. Malonty, dle Dolany, Meinetschlag, ves u Kaplice. Blk. Kisk. 602., Sdl. Hr. III. 304. Maloobchodník, a, m., der Kleinhänd- ler, Detainist. Kk. Maloočec, čce, m., mikrouphthalmus S. N. V. 317. Maloočník, a, m. - malook; physeter mikrops, eine Walltischart. Sm. Maloočnosť, i, f., microphthalmus. Schb. Vz násl. Malookosť i, f., imcroophtalmia. Nz. lk. Malooký. Pal. Rdh II. 54, Šf. Strž. 1. 360. Malopanský vztek. Tbz. Málo peří moc nití říkají na Plaště Němkyním ze sousedních okresů, které chodí po vsích kupovat peří a za málo peří slibují výměnou moc nití. BPr. Také u Renčova a v okolí, Máloplatný, wenig kräftig, mächtig, aus- giebig. Šf. Strž. II. 311. M. úsilí. Šf. T. m. 30. Maloplodí, maloplodnosť, geringe Fort- pflanzung, Nachkommenschaft. Lpr. Sl. II. 13. Malopolska, y, f. Šf. Strž. II. 418., Rk. Sl. Maloprsý, kleinbrüstig. Nz. lk. Maloprůmyslník, a, m., der kleine Ge- werbsmann. Us. Maloráj, e, m., Kleinparadies. Zemský m. Koll. IV. 269. Malorolník, a, m., der kleine Landwirth. Dch., Pdl. Malorostlosť, i, f., kleiner Wachsthum. Sm. Malortý, kleinlefzig, -lippig. Nz. lk. Malorus, i, f., vz Kk. Sl. Maloľuský, kleinrussisch. Mus. 1880. 511. Máloslov, u, m., máloslovnosť, i, f. = málomluv. Nz. Máloslovnosť, i, f. = máloslov. Máloslovny = málomluvný. Nz. Malosrdci, kleinherzig. Šm. Malosť. Malitká m. Kat. Že by podlé velikosti a malosti statkuov berni dávati chtěli. Rkp. 1534. Chtiece, aby každý o svých robotách podlé velikosti a malosti statků svých věděl. Pk. Npj. 48. — M. dnóv = paucitas, malý počet. Ž. wit. 101. 24. M. knéžie. Krnd. 7. — M. = slabost. Předkládám sobě m. svého zdraví a ne- ustavičnost lidského živobytí. Wtr. v Osv. 1884. 997. Malostatkář, e, m., der Kleingrundbe- sitzer, Hofbauer. Dch., Pdl. Malostatkářský, Hofbauer-. Us. Pdl. Malostřížkový, kleinschirmig. Šm. Malosvět. Nz., Sš. Bs. 190., Sš. Mr. 73.	Malosvětský, mikrokosmisch, kleinwelt- lich. Šm. Maloša, e, f. = malá kráva. Kld. I. 17. Malóšenký = maličký. Mor. Sš. Maloštítník, a, m., micraspis, brouk. M. dvanáctitečný, m. duodecimpunctata. Kk. Malotice, dle Budějovice, Mallotitz, ves u Kouřimé. Vz Maletice. Sdl. Hr. II. 174., IV. 281, Rk. Sl. Malotlačný — malotlaký. Šp. Malotržba má. J. tr. Maloučko. Po m-čku své věci skládati, nach und nach. Us. Malouličký = malinký. Us. Malouiiuko = malounko. Us. Maloulinký = velmi malý. Us., Kos. Máloumný, blödsinnig. Šm. Malounkatý = velmi malý. Rgl. Maloústec, ústce, m., der Kleinmund. 6m. Maloústka, y, í. M. jednooká, steno- stomum monoculus. Brm. IV. 2. 139. Malovač, e, m., der Kolorist. Dch. Malovačka, y, f. = červená, bíle krope- nata fazole. Brt. Malovaná, é, f., sam. u Třešovic u Prahy. Rk. Sl. Malování těla. Vz KP. I. 36. M. jiným na potupu se zapovídalo. Cor. jur. IV. 3. 1. 422. Malovanina, y, f., die Malerei. Šm. Malovanky, pl., f. = zemáky s červe- nými skvrnami, gefleckte Rosenerdäpfel. Slez. Šd. Malovansko, a, n. = pole u Ivančic. BPr. Malovaný. Je jako m. Us. Bo to šuhaj m-uy. Si. ps. 64. Obraz na skle průhledné m-ný. Mj. Na čo si mi, na čo, m- ná Ančo, na čo že mu budeš, keď robiť nebudeš? Koll. Zp. 1. 80. —- M. Lis, samota u Staré Libně. Malovarletý, hleinhodig. Nz. lk. Malovary, dle Dolany, zašlá ves u Vel- var. Tk. V. 249., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 183. Malovati. — co. On by to vraj nena- maľoval, co by si hneď ústa až po uši za- hovoril. Phľd. III. 455. — co čím: někoho starým sýrem na vrata (říkají o dítěti pla- čícím, šklebícím se). Us. Rgl. — kde. Ma- lovali, m-li na tej našej seči, dala sem si vymalovať šohajkovi oči. Sš. P. 298. M. nékomu straku na vrbě (za blázna ho míti). Us. Tkč., Rgl. — kam. M li, m-li na naše stavení, dala sem si vymalovat své potě- šení. Sš. P. 298. čerta na zeď m , na stěnu. Sá. — co komu. Myslíš, že ti budu dycky platit? Já ti budu něco m.! Us. Tö. M. si zbytečně strašáky. Šml. I. 68. Rád by nám m-la, že . . . ., weiss macheu. Dch. Co si o nás pomyslí, když ty sám nás jemu tak m-ješ? Vlč. — se s čím, au etwas lange künsteln. M. se s kým, mit Jem. schmei- chelnd umgehen (vom Kinde). U Olom. Sd. Málovážiti, geling schätzen. Šm. Málovážný. M. důvod, námitka, knihy. Šf. Strž. I. 219., II. 81., III. 302. Malovcová, é, f., os. jm. Blk. Kfsk. 1360. Malovec, vce, m.,Malowetz, dvůr u So- běslavě. — M., os. jm. Pal. Děj. IV. 2.