Předchozí (527)  Strana:528  Další (529) |
|
|||
528
|
|||
|
|||
Chlév jen v písmě se drží, v obec. mluvě
užívá se: chlív, chlívek, é se zúžilo jako vůbec v í. Vz é( zúžení jeho v í. ). Gb. Stran odvození vz Mz. 36. Ch. pro skot: stáje, kravín; pro koně: konírny, maštale; pro ovce: ovčín; pro dobytek vepřový: chlívek. S. N. Ch. dobytčí, skotu, V., kravský (kravinec, kravín, kravník), husí (husinec), kozí (ko- zinec), ovčí (ovčinec, ovčín), Jg., sviní n. svinský. Šp. Pěkně tu (Jest tu) jako v chlívě. Jg. Co platno chléva zavírati, když jiní krávy pokradli. V. (Už je to tam, co vlček sham). Chlevař, e, m. = chlevník. L.
Chlevárna, y, f., Stallung, Stallraum. Rk.
Chlévek, vku, m., vz Chlév.
Chlevina, y, f., Stallgeruch. Rk.
Chlévní, -ný, chlívný, chlévečný, chlí-
večný, Stall-. Ch. mrva, Vaň., krmení. Ja. Chlevník, a, m. Viehstallaufseher. Rk.
Chlevovati, v chlévě míti, přechovávati,
eingestallt haben. Lex. vet. Chlévový = chlévní.
Chlíb, vz Chléb.
Chlip, u, m. Schluck, Trunk.
Chlípa, y, f. = chlípnosť, bujnosť, žádosť,
Geilheit. Hus, Výb. I. Had sě rozhnievav v svej chlipie, pusti se naň velmi sipie. Mus. III. c. 59. Chlipati, chlipnouti, pnul a pl, utí =
chleptati, srkati, schlürfen, schlabbern. Jg. — co: vodu, polévku, mléko. Jg. — Ch. = bujněti, zastr. Jir. Chlípě, ěte, n., hříbě, Füllen. Ani chlí-
pěte nezachovati. Vz Nic. Č. Vz Klípě. Chlipěti, 3. os. pl. -pějí, ěl, ění, hervor-
brechend fliessen; ochlipenu býti, viseti, herabhängen. D. — abs. Aby viděl střeva jeho ven chlipěti. V. Ten strom má jablek, že dolů chlipějí. Novot. Chlipěti (chlipným býti) za- jisté hovadská věc jest. Kom. — kudy. Voda skrze kameny chlipí. Mus., Vys. — odkud. Krev ze žil chlipí, z nosu; mozek z hlavy. Jg., Lom. — na co. Krev chlipí na vykou- pení. Cant. D. — komu. Tomu psu chlipějí uši. Jg. — komu kam. Ten klobouk mu do očí chlipěl. Us. — čím: rozkošemi chlipí (chlipným se stává). V. Chlipí velikou žádostí po tom. Ros. Chlípiti, klípiti, 3. pl. pí, íl, en, ení; ochlí-
piti, chlípívati = věšeti, herabhängen lassen. — co. Ten pes chlípí uši. Us. Chlípí uši, že
dostal chlosta. Sych. Chlipkosť, i, f., dychtivosť, Begierde, Gier.
— Ch., chlipnosť. Bern.
Chlipký, dychtivý, žádostivý, begierig. —
Ch., chlipný. Bern. Chlipně, geil. Ch. skákati, tancovati. V.
Chlipněti, 3. pl. -pnějí, ěl, ění, chlípní-
vati = počínám chlipným býti, geil werden, chlipnosti hleděti, geil sein, V.; o sviních: houkati se. Aqu. Chlipnice, e, f., eine Wollüstige. Rk.
Chlipník, a, m., rozkošník, tělopásek, ein
Geiler, Wollüstling. Jg. Chlipniti, il, ěn, ění, geil machen. Hus.
Chlipnosť, i, f. = žádost'; vilnosť, bujnosť,
Unzüchtigkeit, Geilheit. V ch-sti se hovádka zapalují. Reg. Chlípností brzy umřel. Štelc. K ch-stem náchylný; tělesnou ch-stí nakažený; v ch-stech uzdu si pustiti; v ch-stech živu býti; v nečistotě a v ch-sti život vésti; zprzniti |
se neřádnou ch-stí. V. Čistý jest, kdo se
hanebnou ch-stí neposkvrňuje. Kom. Od ch-sti rychlý útěk nejlepší. Bern. Kdo se přidržuje hry, vína, chlipnosti, ten má v každém koutě psoty dosti. Bern. Chlipnouti, pnul a pl, utí = spadnouti.
— kam: do vody, plumpen. Jg. Do hlavy,
do rozumu ch. (na Slov. chlupnouti), einfallen. Ani jednomu ani druhému to do rozumu ne- chluplo (na mysl mu to nepřišlo). Bern. — Jg. Chlipný, lépe než: chlípný, vz -ný; od
, chlípa'; chlipen, pna, pno; komp. chlipnější. — Ch. 1. žádostivý, gierig. k čemu.
K světské pýše. Tkad. — 2. Vilný, smilný, nečistý, unzüchtig, geil, wollüstig. Chlipným býti (chlipěti). V. Ch. žádosť, rozkoš, člověk, život. Jg., V. Věk svůj v rozkošech a chlip- ných žádostech strávil. Har. Ch. jako buják. Mt. S. Chlista, y, f., žáha, Sod, das Sodbrennen.
Ch. mě pálí. Us. Litom. Chlístnouti, tnul a tl, utí, mager werden.
Us. Turn. Chlíšť, ě, m., hmyz na zelí hlávkovém,
Krautschnecke. Drží se jako chlíště (u zelí). Prov. Jg. — Ch., klíšťák, lesní kozel, červík, který se hovadům ke kůži připíná a krev vyssává. Reš. — Jg. Vz Klíšť. Chlív, vz Chlév.
Chlívina, y, f., zápach chlévní, Stallgeruch.
Načichnouti ch-nou. Us. Jg. Chlo-ë, y (dle „Žena"; vz Aloë) nebo:
e (dle „Růže"), f., ženské jm. řecké. Chlopati, chlopotati, chlopám, chlopotám,
chlopoci, chloptám, chlopci; chlopávati=slo- pati, chleptati, schlabbern; kaňhavě, sviňsky jísti, schweinisch fressen, na, Slov.; klepati, klopfen, na Slov. Bern. — Jg. Chlopec, pce, m., pasť, Falle, Dohne. Do
chlopce chytati. Do chlopce padnouti. Bern. Ch. na myši. Bern. Vz Poklop, Poklopec. Chlopeň, vz Chlopně.
Chlopiti, il, en, ení = klopiti. — co: dvéře,
zumachen. Koll. Chlopkati = klapati, klappen, klappern.
— čím: čižmamí. Na Slov. Bern.
Chlopně, č, f., na Slov. = poklop, die Klappe. Klapky n. chlopně užil. Presl.
Chlopní, chlopný, Klappen-. Ch. semenice.
Vz Chlopně. Podlé množství chlopní je plod jedno-, dvoj-, troj-, čtver-, pěti-, mnoho- chlopný. Rostl. Chlopnitec, tce, m., capparis species. Rostl.
Chlopnitka, y, f. býložilec, valvularia.
Klappenthierchen. Krok. Chlopnitosť, i, f. Anwesenheit der Klappen.
Jg. — Chlopnitý, mit Klappen versehen, klappig.
Ch. plod. Rostl. Chlopňovitý, klappenartig (v bot. ). Rk.
Chlopnúť koho = udeřiti, schlagen. Na
vých. Mor. Chloptati, vz Chlopati.
Chloptiti, il, ěn, ění = klopiti, umstürzen;
v léčku chytiti, verstricken. Bern. Chlor, u, m., z řec., (zelenožlutý), po česku:
solík. Vz více v S. N. III. 1079. Chlorečnan, u, m. Ch. barnatý, draselnatý,
sodnatý, vápenatý. Kh. Vz více v S. N. III. 1080. Chlorat. |
||
|
|||
Předchozí (527)  Strana:528  Další (529) |