Předchozí (644)  Strana:645  Další (646) |
|
|||
645
|
|||
|
|||
povědí klade se někdy do věty klavní oby-
čejně s předložkou s a vyrozumívá se ve větě vedlejší z pouhého zakončení určitého slovesa. Vím o příteli, že jest spravedliv m.: vím, že přítel spravedliv jest. Ros. Vz Pře- my kání. Podmetati, vz Podmésti.
Podmetek, tku, m., p-ky, zadina, das
schlechte Getreide. Slov. Bern. Podmětniti, il, ěn, ění, subjektiv machen,
subjektiviren. Mus. Podmětnosť, i, f., Subjektivität, f. P. jim
vadí. Sš. Hc. 13. Podmetnouti, tnul a tl, ut, uti = pod-
vrci, unterschieben, unterwerfen. — co čím zač. Otčenáš od Franka ne uměním n. chy- trostí za verulský podmetnutý. Šf. Cf. Pod- mésti. Podmetnutý, podmetený, podvržený, un-
terschoben, suppositus. P-tými lid po sobě loudili písněmi. Sš. Hc. 8. Podmětný, podmětu se týkající, subjek-
tiv. P. časoslova, vz Časoslovo. P. věta, vz Věta podmětná. Podmezek, zku, m., u meze zůstávající
necelý záhon. Us. Podmílati, vz Podemleti. Unterwühlen.
Podmínečně, bedingungsweise. Stč. Alg.
104. Podmínečný. P. příčestí. Ndr. 379. Be-
dingend. P. věta, vz Věta. Podmíněný, bedingt. Us.
Podmíniti, il, ěn, ění, podmiňovati. —
co, bedingen. Podmínka, y, f., die Bedingung. Základní
p. mravního dobra, die Grundbedingung des sittlich Guten. MP. 8. Úplná znalosť věci jest pravému úsudku p-kou. Dch. P-kou ně- čeho býti. Dch. Místo p. bylo dříve: vý- minka. Brs. 126. Podmínkový, podmiňovací, dříve: vý-
minečný, výminkový. Brs. 126. P. věta, vz Věta podmiňovací. Podmiňovati, jest správné češtině slovo
neznámé, jehož zvláště užívají ve smyslu něm. bedingen na př. Ctnosť a moudrosť se podmiňuji, Tugend und Weisheit bedingen sich gegenseitig m.: ctnosť a moudrost' jedna z druhé pochází, plyne. Vz Plouti. Prostu- puje všemohoucnosťjeho všecko, nýbrž všemu za základ stojí. Kom. L. Dříve užívali: vy- miňovati. Brs. 126. Podmistr, a, m., pudmistr, der Ortsvor-
steher. Na Mor. Sd. — P., der Untermeister. Dch. Podmistrovati, Ortsvorsteher sein. Na
Mor. Sd. Podmistrovství, n., Ortsvorsteheramt, n.
Shodili ho s p. Na Mor. Sd. Podmistrový. P-vá, Gattin des Ortsvor-
stehers. Na Mor. Sd. Podmítač, e, m., der Stoppelpflug. Šp.
Podmítati, vz Podmésti.
Podmítka, y, f., der Sturzacker; das Stop-
pelstürzen. Rk. — P. Divné posměchu plné p-ky. Čr. Podmítný, unterschoben. Jan Aug.
Podmladek, dku, m., kvas, Sauerteig, m.
Mor. |
Podmlatnice, e, f., Tennebalken, m. Us.
Dch. Podmleti, vz Podemleti.
Podmluviti se, il, ení, podvoliti se, sich
verbindlich machen. Poněvadž se podmluvil, cožby páni nalezli, tehdy jí má plniti, Půh. brn. 1406. — P. se, podřeknouti se, sich versprechen. Št. Podmočiti, unternässen.
Podmok, u, m., podmočení, das Unter-
nässen. — P., okrajek rybníku, který pod- moká, das Teichufer. Ms. 1554. Podmokati, podmoknouti, knul a kl, uti,
von unten nass werden. — z čeho. Pod- mokala mu z jeho rybníka pastviska. Boč. 1485. Podmoklany, dle Dolany, ves u Chotě-
boře. Podmoklice, ves u Semil.
Podmokly, dle Dolany, mé. v Čech., Bo-
denbach. Vz S. N. —P., ves 1. u Sedlčan, 2. u Poděbrad, 3. u Čáslavi, 4. v Chebsku, 5. u Sušice, 6. u Zbirova. PL. Vz Tk. 1. 621., III. 656., Tf. 391. — Podmokelský. Podmokří, n., mokřina, nasser Boden. Mm.
Podmol, u, m., na Slov. podmola, y, f.,
místo vodou podemleté, rokle, der Ufer- bruch. Kat. 1913., V. Koř. ml. Ml. B. 8. — P., oděrka, nápad vody (ve mlýně). Us. — P., kal, nečistota, Satz, Schlamm, m. Aqu. — P., u nohou kůže mezi prsty vyžraná. Us. — Jg.
Podmoranča, e, f. = pomeranč. U Opav.
Klš. Podmořský, unterseeisch. Us.
Podmostek, stku, m., der Unterpfosten
(am Teiche). Us. U rybníka prle nové aby se udělaly i (se) splavem a p-stkem. 1561. , Podmostí, n., místo pod mostem. Us. Podmostnice, mostnice, e, f., Brücken-
pfahl, m. Čsk. Podmostný, unter der Brücke seiend. Us.
Podmotati, unter etwas aufwickeln.
Podmouti, podmu, ul, ut, utí, povanouti,
blasen. — abs. Když podme polednie po- větřie. BO. — na co. Br. Zažehá jako oheň, když naň podmeš. BO. komu kam: v ucho. Smil. Podmračený, von Wolken verdeckt. Us.
Dch. Podmrákati se, pomrákati se, sich zum
Regnen anschicken. Rk. Podmrskovati, podmrskávati = trestati,
züchtigen. — koho čím: metlami. Res. Podmuch, u, m., das Anblasen; das Auf-
wiegeln. L. Podmychovati, dýchati, oddýchali. —-
co v čem. Každý podmychoval v něm od- dech plameny tklivé. Gníd. Podmysl, u, m., v theol.= hlubší či vyšší
smysl, jenž se pod rouchem literního smyslu ukrývá, odtud též mystický zvaný, der my- stische o. höhere Sinn, sensus mysticus. P. vyšší vytvořiti. Sš. L. 50. Slova ta v p-slu či smyslu hlubším zří ku Kristu. Sš. Ž. 26. Podmyti, unterspülen. — co. Tiché vody
břehy podmývají. Č. M. 270. Voda všecky mosty podmyla. Us. Tč. Podmýtiti= podplatiti (mýto = clo, daň),
zastr. Jir. |
||
|
|||
Předchozí (644)  Strana:645  Další (646) |