Předchozí (1124)  Strana:1125  Další (1126) |
|
|||
1125
|
|||
|
|||
Zátrata. Ž. kl. CMD. 35.
Zatratile někomu něco překaziti. Rgl.
Vz Zatratilý. Zatratiti co. Vdova nechtiec se pro-
nésti z-tí svój plod. Št. Kn. š. 85. (92.) — odkud. Aby z-til s země paměť jich. Ž. kl. 33. 17. — co proč. Že by pro vieru boží životy z-la. Lg. Kr. v. 24. Zátravka, vz Zánětnice.
Zatrávněný, vz Zatrávený. Sk. Črty. 142.
Zatrávněti, ěl, ění = travou zarůsti. Šd.
Zátravník, u, m. = čisticí jehla u děla,
rus. Šd. Zatrávniti, vz Zatráviti. Sk. Vz Zatráv-
něti. Zatravovačnosť, i, f., Verdauungsver-
mögen. Presl v Kroku. Zátřep, u, m. = zatřepání. Šd.
Zatřepati. V 5. ř. článku oprav komáry
v: konáry. Zatrhnouti komu. Stále mu (píšícímu)
z-huje. Us. Pdl. — na koho = pomlouvati ho. Co pořád na mne z-hujete? Val. Vck. Zatříšiti = zastříšiti = stříží potáhnouti,
ucpati, mit Grundeis überziehen, verstopfen. Stavidlo se z-lo. U Úboče. Rgl. Zátřiště, ě, n., solarium, zastr. Bhm.
Zatříti. Kůň se zatřel. Němc. Vz Za-
tnouti. Zatrmati = zatrmáceti. Slov. BKn. II. 19.
Zatrnouti, vz Ztrnouti.Mrazem tělo z-ne.
Nrd., Jrsk. Zatrousiti kde: ve stodole (z dýmky,
sirkou). Brt. D. 296. — komu kam. Za- trúsil jim do toho = zkazil jim to. Slov. Rr. Sb. Zatruše, v Pršp. 64. jatruše, fratripola,
příbuzná. Rj. Zatrutiti, necare. Vz Tříti, Trútiti Šf
III 502., Mkl. Etym. 363. Seděl, jako by jej zatrutil. Umuč. sv. Jiří 603. Zatryzniť sa = zahovořiti se Na Orav-
sku. Rl. Pr. II. 7. Zátuch, u, m. = zatuchnutí. Šd
Zatuplý, etwas stumpf. Z. nos. Jrsk.
Záturčie, n., míst. jm. na Slov Obz.
1892. 131. Zaťuykať = zatuhýkati. Val. Slavč. 37.
Zatvářiti se, sich verstellen. Herm. Pr.
zák. 48. Zátvor. Cf. Mkl. Etym. 366. - Z. =
vrch nad Pernou u Brandýsa. Krč. Zátvora. Pohubili sme země až do klauzy,
totiž z-ry, ježto slove Linic (Pusterthal). Kar. 34. Zátvorák, u, m. = křivák (nůž). Vz
Vreco (dod.). Zátvorek, rku, m., Sperrsitz, v divadle.
Šd. Zatvořiti. Cf. Mkl. Etym. 382. a., Výb.
I. 412. Pekelnás'vrata z-la. Sv. ruk. 83. Zatvořitka, y, f, Sumpfmuschel, f. Rk.
Zatvrdavý = trochu tvrdý. Brt. D. 167
Zatvrdilec, lce, m. = zatvrzelec. N. Hlsk.
IV. 42. Zatvrdilý. Z. myšlení, Št, mysl, Šf.,
hříšník. Koll. — v čem: ve zlém. Krnd. 164. Zatvrditi Str. 313. b. 16. ř. sh. oprav
Plk. v: Pulk. Z-die srdce své v zlosti. Výb. |
II. 742. — co kde čím. Ty svatby před
biskupy přísahami z-li. Výb. I. 440. Zatvrdnouti. Turkyň už zatvrdala =
zrála. Brt. D. 296. Zatvrzelý v nevěře. Pal. Rdh. II. 175.
Zatyje, pl., f. = louky u Poruby a j. ve
Slez. Šd., Pk. Zatykací právo v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 28. nn. Zatykač v 16 stol. Cf. Wtr. Obr. II. 32.
Zatykadlo, a, n. = ucpavadlo. Cf. Za-
tknouti. Zatýkání. Cf. Tk. VIII. 321.
Zatýkat. Už ňa dech zatýká (praví zá-
dušlivý). Val. Brt. D. 296. Zátylí, n. = zátylek. V. Mrštík Tol. 180.,
Rr. Sb. Zátylní = za týlem jsoucí. Z. kosť. Šd.
Zátylník, u, m. = zadní čásť přílbice,
rus. Šd. Zatým = sotva, jakmile. Z. svitá, už
každý sa běží umyt. Val. Brt. D. 177. Zatýniti něčí cesty. Št. Ř. 237. a.
Zatyť = tukem zarůsti, se udusiti. Brt.
D. 296. Zaúhlený. Z. páka. NA. V. 140. Vz
Zaúhliti. Zaujatost hlavy, Eingenommenheit.
Zaujatý proti někomu. Us. Pdl.
Záušnice. Šátek zavazují na z. (činí ve-
liké lalochy a zakrývají jako křídly uši). Hrb. Obr. 22. — Z. (náušnice) v starší době. Vz Ndr. Antbr. 27. nn. Zautíkati se. My k svej vrchnosti pod
ochrannou ruku poddaně se zautíkáme. Pk. Npj. 111. Aby se k nám jakožto vyššímu cechu v potřebách svých z. mohli. Ib. 57. Zaútrobní hlíza, abscessus retrovisce-
ralis. Zauzlení střev Vz Slov. zdrav. 424.
Zauzlovací nástroj. Knotenschliesser.
Zaváčkování, n., Einsackung, f. Athen.
III 134. Závada. Cf. Mkl. Etym. 373. b. Úroky
a jiné z-dy na statku sobě čistiti. Arch. VIII. 473. Závaďák, u, m., mor. tanec. Brt. Vz
násl. Zavádka. Zaváděč novot, oprav. Mour. — Z. čípku,
tamponu, Portetampon. Zavaděný. Zemi zklamanú a z-nú v řád
uvésti. Výb. II. 749. Zavaditi. Mkl. Etym. 373. b. — co več
jak. Purgmistr nemá bez konšelského vě- domie města v niveč zavaditi, verbindlich machen. Výb. II. 321. — oč. O mne ještě ani mužský kabát nezavadil. Šml. Oň ani pes nezavadí (nikdo si ho nevšimne). Us. Fč. — co jak. Zavaditi špitál ve 14.000 zl. (zastaviti). Arch. VIII. 69. Zavádka = tanec na řádky, zavádění
stárek a ostatních děvčat k tanci o hodech kolem máje. Vz Hrb. Obr. 161. — Z. = plat děvčat muzikantům při pondělní a úterní masopustní muzice, jinde: do řetěza. Vz Brt. N. p. III. str. XLII. (483. nn.). Zavadnouti. (Múdrosť) v své moci by
zavadla. Ezp. 224. Zavaledikovati dívce = vále jí dáti,
opustiti ji. Koll. Zp. II. 289. |
||
|
|||
Předchozí (1124)  Strana:1125  Další (1126) |