Předchozí (464)  Strana:465  Další (466) |
|
|||
465
|
|||
|
|||
Přihodlati. Aby opora jedna druhé se
mohla p. BO. Příhodnost. Děkujeme ti za dosavadní
p. a bezpečnosť. 1602. Wtr. — Uhledavše času p. vydali spis. Čr. Příhodný = způsobný. — k čemu. K tomu
jsem já nepříhoden. Arn. 760. Tento tak jest p-dný jako osel k huslím. Jel. Enc. m. 45. — P. = náhodný. V uzdravování ne- mocí p-dných. Kar. 145. — P. = přiměřený. Dáti p. odpověď. Let. 125. Příhon. Pase na p-nech. Us. Knrz. —
P. = pole u Slatěnic. Pk. — P., samota u Mnich. Hradiště. Příhonek, nku, m. = pole u Kraderob
na Mor. BPr. Přihonka = dřevo u pluhu, jímž možno
kolečka si přihnati na tu nebo na onu stranu. U Hořic. Hk. Cf. Náhonka. Příhonky, dle Dolany, hosp. u Batelova.
Přihopcovati = přihopkati. Lpř.
Příhorce, e, n. P. městské (hora města).
Přihořeti, prihorívati. Dej pozor, aby
nepřihořelo a nevykypělo (nepřipálilo se). Ruk. kd. — komu. Už mu přihořívá (je v úzkých). Mor. Šd. Příhoří, der Vorberg. Nz. Na horách a
na p-řích; Zabili ho na p. Bj. Na pozdvi- ženém p. BO. Příhořina, y, f. = příhořská krajina.
V p-nách zavilcové mile rostou na výsluní.
Pl. I. 38. Přihořknouti, bitterlich werden. Us. Tč.
Příhorky, osada u Třebíče.
Příhorský Frant., nar. 1787. Jg. H. 1.
615. Příhořský, Vorberg-,
Přihostiti se k čemu = připojiti. Č.
Kn. š. 265. Přihostnice, e, f., Xenie, f. Rk.
Přihotovati. Vz Hotovati a List. filol.
1886. 297. — co. P-toval jest vešken ná- klad ; Les (ligna) a kamenie jsem p-val; P-tují srdce svá. BO. P. nože, Hrad. 131. b., své srdce. Ol. Jir. 2. 20. — se čemu. Ž. kl. Ann. 3. — kde. Přihotujte sě po domech. BO. — k čemu. A tak práva při- hotována byvají k těm věcem, kteréžto .. . CJB. 381. Tak bě k seči p-tován. AlxB. v. 110. (HP. 74.). Přihotoviti co kam: kázání do tisku.
Šf. III. 280. Přihověti komu. Komuž lépe p-víš?
Výb. I. 929. I nechtieše jeden druhému p. i vadiesta sě. Žvt. otc. 59. b. — proč. Pro přízeň někomu p. Sv. ruk. 273. Príhovor, u, m. = soud, rozsudek. Slov.
Phľd. 1884. 523. Přihozovati se. Krnd. 162. b. Vz Při-
hoditi se. Přihrabati. — se = zdlouha přijíti. Us.
Pdl., Kšť., Brt. D. 215. — co, se čím. Něco lopatou p. Us. Dch. Listím se p-bav skryl se. Výb. II. 1329. — se kam. Chtě se (pes) p. k patě. Hr. rk. 407. — co kudy kam. V topení jest otvor, jímž topivo na oheň
p-bují. NA. IV. 164. Příhrad. Byl tedy hrad Jomsburk, nej-
podobněji p. města Volina. Šf. III. 69. |
Příhrádkový, Fach-, Riegel-. P. zdivo,
J. Krost, nosič, Pek. 136., Pcl. 38., Zpr. arch , skříň, prkno, Pdl., soustava mostu. Rvn. 292. Příhradnička, y, f. P. na koření, Ge-
würzetagere. Dch. Příhradník, u, m. Vz Priehradník.
Příhradovina, y, f. = látka na pří-
hrady. Zpr. arch. IX. 59. Příhradový, Fach-, Verschlag-, Scheide-
wand-. P. nosič, trám. Zpr. arch. VIII. 95., IX. 59. Prihráknuť, anfahren, barsch anreden.
Slov. Ssk. Přihřáti co. Zelé kolikrát přihřívá, toli-
krát mosí priopraviť (přimastiti). Brt. D. — se odkud. Vzduch od komor se přihřívá. Kod. — se kdy kde. Po čas pražení při- hřívá se na vrchu peci čerstvá čásť rudy. NA. IV. 168. Přihrázděný; -ěn, a, o. P. vozy = svá-
zané v pevnou hrázi, v ohradu. Hdk. Kr. v. 845. Přihrbatělý = prihrbený. Us. Rgl.
Přihrblý = přihrbený. Us. Rgl.
Příhrdlový, paracervicalis.
Příhřev, u, příhřevek, vku, m. = přihří-
vání, das Zuwärmen. Šd., KP. V. 299. Přihříti, přihřívati, vz Přihřáti.
Přihřměti kam. Pripravil sa, vyšvihnul
sa na kôň a prihrmel medzi panstvo. Slov. Mt. S. I. 54. Přihrnouti se kam. Včul sa už zlé časy
na nás přihrnuly. Čkžk. XII. 90. Přihrň se k Bohu (conjungere); P-li se k nepřátelóm (accedere). BO. A více k sobě jich p-nul. Pož. 83. — se za kým jak: v patách. Sá. Přihrnovačka, y, f. = stroj k přihrno-
vání země na řípu a p. Us. Příhrobec, bce, m., Grabesgerüst, n. Rk.
Přihrocený, vz Přihrotiti.
Přihromaditi co k čemu. P-maď své
srdce k svatosti. BO. Přihrotěný m.: přihrocený, zugespitzt.
P. kůl, sloup. NA. III. 145. Příhroza, y, f., die Drohung. AlxB. v.
323. (HP. 80.). Přihroziti, comminari. — komu. Ev.
olom. 304., Bib. mik. Luk. 4. Přihrublosť, i, f., Derbheit, f. Dch.
Příhrudeň, dně, f. P. jest u telátka nově
zrozeného zvl. vyvinutá, později jí ubývá až konečně u dorostlého zvířete úplné zmizí. Dobytčí lékařství. Přihubenělý, etwas mager. Us.
Přihuklý, herbeibrausend. Lpř.
Přihukovati, vz Přihučeti, Lpř. Sl. I.
242. Prihúžvený; -en, a, o = houžví přivá-
zaný. Slov. Č. Čt. II. 133. Příhyb, u, m. P. nohy, chodidla, v tělo-
cviku. Rgl. Přihýbací svaly, flexores. Šv. 33.
Přihýbač, e, m.= přihýbací sval, flexor.
Šv. 33. Prihýnať = naposledy hnouti. Slov.
Hýnať jen ve složeninách: na-, so-, pre-, pri-, pod-, vyhýnať. Zátur. V dome, kde vzorná gazdina spravuje, ruky prihýna. Phľd. IV. 24. |
||
|
|||
Předchozí (464)  Strana:465  Další (466) |