254

než s boží pomocí. Hus I. 476., II. 224., 334.,
III. 47., 121. Ani sám se chval, ani sám se ,
haň. Pk. A to jest zle činiti a tak i zloře-
čiti samu sobě. Hus I. 250. Na jiné lidi hledie
a sami na sě nepomnie. Hus III. 105. Vyvolte
sobě muže, ať se se mnu sám a sám tepe.
Bj. Byl bych sám proti sobě. Dch. A soud
purkrabský aby v tom nic jiného neviděl
než samo (ausschliessend) zatčení neřádné.
Zř. F. 1. Kde nemůže čert sám, tam nastrčí
babu. Us. Dch. Sám sebe má každý nej-
radši. Vz Sobectví. Lb. Kde by se cti do-
týkalo, každý sám při žalobě stůj. Kol. 14.
O tento toliko samý (einzig) artikul se svo-
lili na témž sněmu. Václ. XX. Vuoz jsú jemu
překotili a samému oko vyťali; Žádám prá-
vem naučen býti, nezdali tu svú žalobu má
potvrditi dviema prsty na kříži sám neb
sám druhý; On v žalobě neklade, žeby ta
slova sám od Jana byl slyšel. NB. Tč. 251.,
285.. 287. — Pozn. Přidává se jediný, čímž
se pojem zájmena zostřuje. Sám jediný to
činíš. Pass. Sám jediný. V. - 4. Přistupuje
k číslům řadovým, když se z jistého počtu
hlavní osoba vytýká. Úředník Skrbenský
vsadil člověka pána svého do vězenie i vy-
ručil jest jej Beněk sám druhý na posta-
venie; Hodonský sám druhý má přísahati,
že ne z nenávisti ani z nepřátelstva . naň
žaluje; Túžil Blažek sám třetí na Lukáše
řkúč. NB. Tč. 128., 171., 244. Vratislav jedva
sám několiký z toho boje utekl. V. Přibík sám
desátý do města vskočil. V. Přivedli sama
druhého. Vyvedli sama třetího. Jg Osiřela
s dětmi svými a sama pátá. Svěd. Tu jemu
samému třetímu hlava stiata jest. Pass. Cf.
Mkl. S. 68. Sama druhá = těhotná. Us. Sml.
Přijel k Jarošovejm, zatlouk na vrata, vyšla
Marjánka sama devátá. Sš. P. 127. Pomocník
sám druhý na koni jel. Bl. Žv. Aug. 36. Při-
vezli zemana s jeho sedláky sama Čtvrtého.
Let. 449. Blížnec slove ten, který se sám
druhý neb sám třetí urodí po jednú od jedné
matky. Hus II. 163. Slíbil mi jest sám druhý;
Má zprávný list udělati ve dvú nedělí třmi
rukojměmi a sám čtvrtý s rukojměmi jme-
novitými. Půh. II. 342., 619. — Poznam. 1.
Strč. tvary: sám desát, sama desáta (nyní:
sama desátá). Mk. Byl Čech sám sedm na
té hoře. Výb. 1. 87. Jmáť tú cestú tento
den sama desáta jíti. Výb. I. 99. Cf. Bž. 143.
Má jí zpraviti sám sedm tak s dobrými, jakož
sám, a zachovalými. Půh. I. 307. Sám desát
utekl. — Pozn. 2. Samo s číslovkami řado-
vými v jedno slovo se spojuje: samodruh,
samodevát, samodesát, samopátý atd. Zabil
jej samodvanáctého. Jg. Královna ostala
samodruhá. Pov. I. 56. Na Slov. Vz Mkl. S.
68. — 5. Spojuje-li se se zájmenem zvrat-
ným, rozličné vztahy v sobě drží. a) Sám od
sebe, sám ze sebe, kladou se, když se co
z vlastní vůle a povahy činí a ne za puze-
ním jiného, von selbst, aus eigenem An-
triebe. Sama od sebe země plodí. Br. Co
mi nedá sám od sebe, po tom netoužím;
Učinil to od sebe sám. Dch. Protožť porou-
čím, aby se k němu tak jako sám od sebe
přitovaryšil. Žer. 330. Nic sám od sebe, jeli-
kožto od sebe, nemóž člověk na Bohu za-
slúžiti. Hus II. 69. Ne sami od sebe šli, ale

povoláni jsúce. Hus III. 305. (Těch daróv)
nemáme sami od sebe ani z svého zaslúženie.
Hus III. 11. Nic nečistého není samo z sebe.
Br. Ona jest žádného svědomie neměla, než
co jest sama od sebe mluvila. NB. Tč. 96.
— Pozn. 1. Samo od sebe se rozumí, lépe: samo sebou se r-mi. Brs. 159. — Pozn. 2.
Sám shoduje se obyč. pádem s tím jménem,
proti němuž s důrazem jest položeno. Člověk
není živ jen sobe samému. Sobě samým divní
jsme. Har. Není dobře člověku samu býti.
Us. Avšak jsou i výjimky. Nemyslí-li se na
protivu, náměstka sám klade se v nomi-
nativ. Sám sobě živ jsem. Kom. Zapři sám
sebe. Br. (Brs. 159.). Vz dřívější příklady. —
b) Sám o sobě, sám v sobě, sám sebou kla-
deme, když odvracejíce mysl ode všeho
k věci nepříslušného toliko k podstatě její
a bytnosti hledíme, an und für sich, an sich,
ganz allein, für sieh betrachtet, in Wahrheit,
eigentlich, wirklich, absolut. To samo o sobě
hřích zavírá, Mudr. Šlechetnost' sama v sobě
chvalitebná jest. To není samo sebou. Dch.
To samo sebou se rozumí, ist selbst ver-
ständlich. Dch. Sám v sobě, echt. Brt. Víno
samo v sobě (pravé), plátno samo v sobě
(bez bavlny, echt). U Opav. Klš. Kaplice
sama o sobě stojí. Jg. Odbyl vin svých na
všecky pohony sám za sebe. Pňh. I. 357.
Chce mit' něco sám pro sebe. Dch. Až pak
nemoc sama sebou odejde. Dch. Vz Zk.
Skl. str. 343., Zk. Ml. II. str. 75. — 6. S„
sponte, ultro, von selbst, ohne Beihilfe. Samo
to roste. Jg. Půjde to samo. Dch. - Pozn.
Sám re slovech složených: samoběh, samo-
pše, samorostlý. samostřel, samochtě, samo-
teč. Cf. Mkl. S. 97. - Samý (zastr. sám) =
nesmíšený, pouhý, nic, než, lauter, pur, rein,
unvermiseht, blos. To je samá sůl. Dch. Ta
voda je samá kalnota. U Rychn. Snídaníčko
uchystala samo jedové. Sš.. P. 120. Já piji
samou vodu. Samou prací oslábne. Koupil
samou pšenici (nic jiného). Us. Pitelé samo
víno pijí. Kom. To je samé stříbro (čisté).
Ros. To je samý tuk, samý med. Us. — S.
stotožňuje tak říkaje přísudek s podmětem
znamenajíc tolik co plný čeho. Louka samé
krtiny. Dch. Bota samý cvoček. Us. Stromy
jsou samý květ, růže samá poupata, kabát
samá díra, prádlo samá špína, Ten člověk
je samý smích, samá rozpustilost', samé kle-
vety. Mtc 1878. 18., Brt. S. 2. vyd. 91. -
Pozn. Ten samý, lépe: týž, tentýž; někdy: on.
Ten samý muž (týž muž) to byl. Us. Žádáte
se, abyste onu krávu našel a tu samou (m.:
a ji) ke mně přivedl. Bs. V příloze posýlám
výtisk díla, byste samému (šp. m.: mu)
místa k ohlášení dopřáli. Brt.

Samanycha, y, f., nitraria, rostl.

Samaří, f. nebo n., Br., mě. v Palaestině,
vz S. N. Šel jest mezi S-ří a mezi Galilejí.
Hus II. 339. — Samařský.

Samaritan, Samaritán, a, Samarit, a,
m. S-né, dřevní obyvatelé města Samaří,
pak náboženská sekta židovská. Vz S. N.
Zda dobře neříkáme my, že s. (kacíř a od-
štěpenec) jsi a zloducha máš? Sš. J. 154.
Že sú ho Š-nem nazvali, toho neodpierá, neb
S. vykládá se strážný a že on jest strážný,
o němž die David. Hus II. 119.