Předchozí (335)  Strana:336  Další (337) |
|
|||
336
|
|||
|
|||
stvoření nemohú duše u. konečně, jediné
samo božství. Hus I. 294., 297., 298., II. 53. (Tč. ). — koho, co čím: pěknými slovy. Troj. Nasycením žádosť srdce se ukájí. Sš. Sk. 170. (Hý. ). Přímluvou legatovou dal se u. Pal. IV. 2. 288. Já smrtí hněv otcův u-jím. BR. II. 71. a. — proč. Pro něhož libě jsem ukojen a s vámi spokojen. BR. II. 75. b. — čeho, koho (gt. ): žízně, šp. m.: co. Brt. — co kde. Nemalou vojnu Pán u-jil vně nás i v nás, mnohotvárnou, všestrannou, dlouho- trvalou vojnu. Sš. I. Ukojiti dítě na rukou, stillen. Tč. — koho, se v čem. Boha v hněvu jeho ukojiti. Kram. A v tom ko- chání se ukojí. Hus I. 42. A v tom se tak ukojí v radosti, že nikam z ní nebude moci pohnut býti. Hus II. 253. — se kdy od čeho. Člověk má se v neděli od hřiecha u. a od přiekazného díla. Hus I. 115. (Tč. ). — se = hněv pustiti, sich beruhigen. V. Ukoj sě hněv tvój. BO. Který člověk dobrý vóli svú ke všemu dobrému zdvihuje, tak se ukojí, že... Hus III. 297. — čeho v kom. Ukájí všech smyslů v člověku spaní. Gníd. Vz U. čeho. — se ke komu. Ukoj se k nám, milý pane. Br. Ukojivý = co ukojuje, stillend, schmerz-
stillend. Ja. Působnosť u. a smírná. Sš. II. 201. Úkojnosť, i, f., die Versöhnlichkeit.
Úkojný, besänftigbar, still, leicht zu be-
friedigen. Us. Ukojování, n., das Beruhigen.
Ukojovatel, e, m., der Beruhiger.
Ukojovatelka, y, ukojovatelkyně, ě,
f., die Beruhigerin. Ukojovatelný = ukojitelný.
Ukojovati, vz Ukojiti.
Ukokrhati, durch's Krähen verursachen,
anzeigen. — co komu. Kohout nám špatný čas ukokrhal. Us. Tč. Ukoktati, herausstottern. Ten se vám
ukoktal, než to vypověděl. Us. Tč. 1. Úkol, u, úkolek, lku, úkoleček, čku,
m., od kolo, quantum; cf. kol-i-krát. Bdl. 347. Ú. = jistá práce na určitou dobu, be- stimmte Arbeit, das Tagwerk. Svůj denní ú. dodělati. V. Práci úkolem uložiti. Us. Ú. dělati. Kom. Tříti se do cizího ú-lu. Ros. Dáti se, pustiti se do svého ú-lu. Dch. Uloženou práci ještě nad ú. vykonal. Brt. S. 77. Někomu ú. dáti. Nz. Práce z ú-lu (úkolová). Nz. I tehdáž ujal se ú-lu pro- středníka, ale s jakým úspěchem ?; Vratislav pojal velice dobře vážnosť ú-lu sobě svěře- ného. Ddk. II. 173., 293. Pán vyvoliti sobě umínil učeníky, jimž by ú,, lidi k spáse vésti, svěřiti mohl; Neměl Jan u-lu abso- lutného; Chtěje dověděti se místněji o u-lu jeho; Přistoupá nyní k ú-lu svému. Sš. Mr. 8., J. 17., 47., II. 12. (Hý. ). Takový ú. naň vložil; Aby mu v takovém u-lu byl po- mocen; Bartoloměj měl ještě jiný ú. na Mo- ravě. Ddk. III. 66., 111., V. 325. (Tč. ). — Ú. = jistá robota, bestimmte Frohnarbeit. Na ú. jíti. — Ú. = jistá práce za mzdu pro- jednaná, úkolní práce, akkord, der Akkord, das Gedinge, die Gedingarbeit, akkordirte Arbeit. Ú. metrový, latrový, čtvercový, Quadratflächengedinge, vozový, Wagen-, |
hlavní, premiový. Hř. Ú-lem dělati. Dílo na
ú. projednati. Rohn. Dílo ú-lem projednati, pronajíti. J. tr. D. Ženci ú-lem. Us. Práci ú-lem zjednati. Ú-lem na den dělati. Kram. Pakli by který kovář bez všelikého nájmu neb úkolu koval těžařům. CJB. 313. Na úkol přísti. Půh. Na ú. ve vinici pracovati. Čk. Leč by ú-lem zjednané dílo měli. Bck. II. 1. 191. — Ú. = mzda, der Lohn. Aby jim dával v čas vyměřený ú. a pokrm. V. Kluci by byli živi na ú. = nesmírně mnoho jedí! Sř. Za přívoz tří sudů vína úkolem dáno 7 kop. Blk. exc. — Ú. = díl berně, co na každého přijde. Podlé úkolóv dřevních povolili jí páni berně; Berci v tom hřešie, ač úkoly berú rovně, ale zámazné berú těžce. Výb. I. 725. (Páni n. vládyky) ne- povolují berně jinak než podlé úkolóv sta- rých. Št. Vz Gl. 347. 2. Úkol, u, m. = úhrnek. Povodeň všecko
úkolem poplenila. Zlob. 3. Úkol, u, m. = kůlna. Slov.
Ukoláceti, el, en, ení = ukolébati. Tč. Ukoláčkovati koho = vytáčkami a po dobrém utišiti, odbyti, Jemanden mit Aus-
flüchten und guten Worten abweislich be- scheiden. U Vys. Mýta. Hrp. Ukolebač, ukolebávač, e, m., der Ein-
wieger. Us. Šd. Ukolébati, ukolíbati = kolíbáním upo-
kojiti, einwiegen; uchlácholiti, stillen, be- gütigen, beschwichtigen, einwiegen. — co, koho: dítě, Ros., svědomí. Kom. — koho, se v co: v lahodné sny. Hlas. Duše tamto ukolíbá ve snění se růžová. Sš. Bs. 43. Ukolíbavka, ukolébavka, y, f. = píseň
k ukolíbání dětí, das Wiegenlied. Zlob. Ukolísati, na Slov. = ukolíbati, ein-
wiegen. Bern. — koho. Holiže, holiže, mamka ca kolíše (kolíbe), kedy ca ukolíše, puojdze do Beluše. Sš. P. 511. Ukoliti, il, en, ení = kolím upevniti,
pfählen. Ros. Úkolní, -ný = úkolem zjednaný, gedun-
gen. Ú. robota, dílo, Reš., práce (vz Úkol, Úkolový), Sych, smlouva, D., havíř (úkol- ník). Hř. Úkolnice, e, úkolnička, y, f., gedungene
Arbeiterin. Úkolnictví, n., der Stand des gedungenen
Arbeiters. Bern. Úkolník, a, m. = kdo úkolem dělá, der
Tagarbeiter, Taglöhner, Akkordarbeiter, Ge- dingarbeiter. Ros. Nádenník a ú. museli přispívati. Pal. Dj. V. 2. 441. — Ú., u, m. = sloupec, k němuž se bránka n. vrata přivírají a petlicí zastrkují. Slez. Šd. Úkolníkovati, úkolovati = úkol dělati,
Geding arbeiten. Us. Úkolovati = úkol dělati. Us.
Úkolový, Geding-, Akkord-. Práce ú.
(úkolem projednaná), J. tr., práce, z ú-lu. Nz. U. plat, das Pauschale. J. tr. Úkon, u, m. = konání, funkce. Ú. = zjev
činnosti přiměřené účelu, jemuž slouží původ takového zjevu, die Operation, Funktion, Thätigkeit, S. N. Ponětí se plodí úkonem (konáním) mysli. Marek. Ú. v mathem.: ú. pomocný, Hilfsfunktion, algebraický, pře- |
||
|
|||
Předchozí (335)  Strana:336  Další (337) |