Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |
|
|||
1069
|
|||
|
|||
Vyrobčík, a, m., osob. jm. Slez. Šd.
Výrobek, bku, m., vz Výrob.
Vyrobení, n, die Erzeugung. Vz Vy-
robiti. Vyrobený; -en, a, o, erzeugt. Vz Vy-
robiti. Vyrobisko, a, n., v horn. vyrubané pole,
stařiny. Hř. Výrobiště, ě, n. = místo zhotovení ně-
čeho, die Erzeugungsstätte, der Erzeugungs- ort. Šp. Vyrobitel, e, m. = výrobce.
Vyrobitelna, y, f., die Erzeugungsstätte. Up. trest. zák. 147. Vyrobitelný = výrobný.
Vyrobiti, il, en, ení; vyráběti, ějí, ěj, ěl,
ěn, ění; vyrobívati = vydělati, dělati, hoto- viti, verfertigen, ver-, ausarbeiten, gerben, produziren, erzeugen, fabriciren (von Kunst- erzeugnissen). Nz. — abs. Kdo robí, vy- robí (vydělá). Slez. Šd. Ten dnes vyrábí, der macht Spektakel! U Místka. Šd. Vz Vyrobjati. — co: pole, cukr, role, kože; peníze (vyzískati, verdienen). Bern. — co z čeho: z nějaké látky. Techn. — co jak: vlastníma rukama. Us. Tč. — co komu kde. Vyrobte mu troška kožku na chrbte (hřbetě) = vybijte mu. Lipa I. 124. — Pozn. V. (od robiti = dělati, erzeugen) může vztahovati se jen ke hmotným věcem řeme- slně nebo průmyslně udělaným, nikoli ku plodům zemským. Výrobek, das Industrie-, Gewerbeprodukt; plod, plodina, das Natur- produkt. Vz Brs. 2. vyd. 262., Výrobek. Vrobjati = vyráběti, Dummheiten trei-
ben, Spektakel machen. Děti, když jsou samy, strašně vyrobjajú. Na Ostrav. Tč. Vz Vyrobiti. Výrobna, y, f., das Erzeugungslokale,
die Werkstätte. Dch. Výrobné, ého, n. = výrobní náklady,
Betriebskosten. Šp. Výrobní, -ný, Erzeugungs-, Fabriks-,
Betriebs-, Fabrikations-, Produktiv-, Er- werbe V. místo, spolek, Us., summa, cena. Nz., Šp. V. doba, die Kampagne zum B. in der Zuckerfabrikation, Dch., potřeby, Fabrikationserfordernisse, trouba, Betriebs- röhre, f., náklad, Produktionskosten, spol- čování, die Produktivassotiation, společen- stvo, die Produktivgenossenschaft, Erwerb-, síla, die Produktivkraft. Šp. V. spolek (jed- nota), der Erwerbverein. Ženský v. spolek český, böhm. Frauenerwerbverein (založený r. 1871. ). Mus. 1880. 276. Výrobník, a, m. = výrobce. Šp.
Výrobnosť, i, f., die Produktionsfähig-
keit, -kraft, produktive Kraft. Šp., Dch. Výrobný, vz Výrobní.
Výrobotka, y, f. V. důlní, der Gruben-
bau. Hř., Bc. Vyrobotovati, erwerben, erarbeiten. —
co. Každý vesel byl z toho, což jest v-val. BO. — si co kde: u koho. Ros. Výrobověda, y, f., die Erwerbskunde.
V. živočišná. NA. IV. 96., 93. Výročina, y, f. = odpověď bohů skrze
výročnici, oraculum, der Orakelspruch, das Orakel. Č. Pan. jez. 100. |
Vyročiti, il, en, ení = výrok učiniti,
einen Orakelspruch thun, aussprechen, einen Ausspruch thun. L. Výročitý = výroční, Jahres-, alljährig.
Na Slov. a Mor. Jg. Děvy zpívají nápěvem v-tým a jakoby posvátným takto helekajíce. Sš. P. 171. Výročky, ův, pl., m. = knížka výroční
písně obsahující, kancionálek, ein Jahrbuch Gesänge für das ganze Jahr enthaltend. Výročně, alljährig. Komora knížecí při
vyloučení dioecese olomúcké z obvodu církve pražské zavázala se odváděti v. biskupům pražským 200 hř. stř. Ddk. II. 227. Výroční = co rok se vracející, Jahr-,
jährlich. V. slavnosť (řím. a řec. Vz Vlšk. 374. ), Kom., D., svátkové stálí a nestálí, V., trh, Reš., částka, účet, památka. Šp. Vz Roční. V. důchod, lhůta, cena (Jahreswerth, -preis), summa daně, služné, počet, den, plat, trh, J. tr., zpráva, pořádnosť. Šp., Mus. 1880. 383. V. svátek, poplatek, teplota, po- božnosť. Ddk. III. 320., IV. 167., 327., V. 303. K slavnosti v. do Jerusalema šel. BR. II 14. b. Výročnice, e, f. = místo výrokův, od-
povědnice, das Orakel. L. — V. = výroční památka, anniversarium. Llk. Dnes je v. jeho smrti. Šd. Výročný = od výroku, Orakel-, Schick-
sal-. V. heslo. Č. Pan. jez. 79. Výrod, u, m. = plod. Dch.
Výrodek, dku, m. = odrodek, ein Ab-
geartetes. Nz. — V., dka, m. = odrodilec, der Ausgeartete, Abgeartete, Ungerathene. Měst. bož. Chléb není bez otruby a rod bez výrodka. Č. M. 403. Ač nechtějí-li v-kové býti. Sš. Vyrodění, n. = odrodění, das Ab-, Ent-,
Ausarten. Nz. Vyroděný; -ěn, a, o = kdo se vyrodil,
geboren. Ona už je v-ná. Us. Šd. Vz Vy- rozený. Vyrodilosť, i, f. = jakosť vyrodilého,
odrodilosť, zvrhlosť, převrhlosť, die Ausar- tung. Šm. I. 215. Vz Výrodství. Vyrodilý = odrodilý, ausgeartet, abge-
artet, ungerathen. Vz Výrodný. D. — V. = který přestal roditi, unfruchtbar geworden. L. Vyroditi, il, zen, ení (zastr. vyrázeti); vy-
rozovati; vyrodívati = poroditi, erzeugen, gebähren. Mus. II. a. 4. — co. Mysl lidská bludy vyrodila. Sš. 1. 29. Hned zas naděj sladkých snův vyrodí. Kyt. 1876. 16. — se = odroditi se, zvrci se, ausarten, abrathen, nicht gerathen. Vyrodil se (není jako ostatní z toho rodu). Kb. — se v co. Citroník limoun v mnoho odrůd se vyrodil. Rost — se = pocházeti, enasci. Reš. — V. = plod- nosti pozbyti, přestati roditi, unfruchtbar werden. Ona se už vyrodila. Us. Šd. — se kde. Jenom v původci hříchu a v arci- vrahu ďáblu se v. mohlo. Sš. J. 213. — se k čemu. Tak příroda vyrodí se k lepšímu stavu. Sš. I. 91. Výrodný = převrhlý, ab, ausgeartet. Vz
Vyrodilý. L. Výrodství, n. = převrhelství, die Ent-,
Ausartung. Vz Vyrodilosť. Sš. J. 21. |
||
|
|||
Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |