959

Mělkoplavní, mělkoplovací, flachgehend
(o lodích). Šm.

Mělkosť, vz List. fil. XI. 169.

Mělkotoký, seichtfliessend. M. slova. Kyt.
1876. 54.

Mělkoučký, mělkounký = velmi mělký,
sahr seicht.

Mělkounký, vz Mělkoučký.

Mělkov, a, m., Mölkau, osada u Boskovic.

Melky = mělká mouka, das Filzmehl, der
Filz, Kernschlamm. Hř.

Mělký = nehluboký. Cf. List. fil. XI.
169., Mkl. Etym. 195 M. řiečka, Alx., loď.
Mor. — Přenes. M. hlava, Flachkopf, klička,
seichte Ausflucht, Dch., studium, Pdl., ná-
mitka, cit, člověk, dílo umělecké, Dk., duše,
Mus. 1880. 159., Kká., theorie. Ves. I. 54.

Mellanid, U, m. M. draselnatý, Mellon-
kalium, n. Nz. M-dy Mellonmetalle. Nz.

Mellith, u, m., nerost. Nz., Bř. N. 230.
Vz Medek.

Melliturie, e, f., z řec. = úplavice cu-
krová.

Meinice, e, f., eine Lachsart. Šm.

Mělníce, Melmitz, ves u Hostouně. Tk.
V. 166., Blk. Kfsk. 319, Rk. Sl.

Mělnický Mart., děkan 1572. Jg. H. 1.
599., Jír. Ruk. II. 22.

Mělník, také ves u Sázavy (vz Blaho-
věst 1887. 268.) a Melk, ves u Klášterce.
M. mě. Dal. 44., Pal. Rdh. II. 127., Tk. IV.
733., V. 250., VI. 352., VII. 416., Rk. Sl.,
Zbrt. 158., Arch. VII. 713., VIII. 596., Let.
(vz Rejstřík), Tk. Žk. 223., Blk. Kfsk. 1363.,
Sdl. Hr. II. 278

Mělniti, vz List. fil. XI. 169.

Mělno, fein, mürbe, locker. Šm., Mill. 99.

Mělný. Ruda puchovaná má zrno buď
mělné, drobné, buď hrubé. NA. IV. 159.
Suol čistú a mělnú. Mill. 87.

Melodický. M. hlas, Us., krásno. Dk.
Aesth 235

Melodičnosť, i, f. Us. Pdl.

Melodie barev. Dk. Aesth. 181.

Melodiosnosť, i, f, die Melodiosität, Dk.

Melodrama. Vz Opera, Jg. Slnosť. 144.

Melofanový. M. kyselina. Vz Em. II. 197.

Melofon, u,m. = hudební nástroj. Rk. Sl.

Melograf, u, m., z řec. = nástroj ku
psaní not. Rk. Sl.

Melok, u, m., ullucus, rostl. M. hlíznatý,
u. tuberosus. Rstp. 649.

Melon, vz Meloun.

Melonoid, u, m. M. kruhový. Jrl. 262.

Melonový. M. sloučeniny. Vz Rm. I. 135.

Melopsit, u, m., nerost, Vz Bř. N. 163.

Měloučký = velmi mělký. Vlč. Tužby 42.

Melouchářství, n. = pracování melou-
chářů. Us. Pdl.

Meloun, z řec. fií^ov, jablko Bdl. M.
cukrový. Dlj. 24. Cf. Čl. Kv. 164., Schd. II.
305., Sďl. Hr. IV. 22., Mllr. 38., Hlb. rejstřík
XXXI. — M., a, m., os. jm. 16. stol. Mus.
1884. 436., Blk. Kfsk. 1045.

Melounek, vz Meloun.

Melouník, u, m. = melounový strom,
papaja, carica, der Melonenbaum. Hosp.
nov. — M., a, m. = obchodník s melouny.
Pl. H. 329.

Melouniště, ě, n., die Melonerie, Melo-
nenpflahzung. Šm.

Melounka, y, m., os. jm. 1570. — M.
ein Melonenapfel. Šm.

Melov, a, m. = mlýn. - Jdu do m-ova.
Val. Vck.

Melpomena, asteroid. Schd. I. 247.

Meluzína. Čtení o M-ně vz v Jir. Ruk.
II. 23. Cf. Kram. Slov., List, fil. IV. 318.,
Jg. H. 1. 707., Hš. Dod. II. 16., Pyp. K. II.
308., Zbrt. 288.

Memkovice, ves na Mor. Arch. VII. 588.

Memorabilní kniha. Mus. 1880. 493.

Memorial, u, m. = manual, príruční
kniha. S. N. V. 98.

-men. Cf. Bž. 90., 232.

Meň (méň, méně) = dříve. Vz Poslíž.
0 Kamýka nad Vltavou. Prk. — M. =
mník. Vz Listy fil. X. 68., Mkl. Etym. 209.
— Méň, vz Méně.

Mena, vz Mkl. Etym. 195. M. hmatu,
přírazu (der Schlusswechsel). Rgl. M. látek;
Každá řeč má své měny. Dk. Aesth. 439.,
467. M. obyvatelstva, živnosti, Kaizl, rodů,
Ves. I. 97., barev, Dk., Bř. N. 62., 70., NA.
V. 474., luny, místa, Mj. 486., 192., měsíce.
S. N. V. 247. Bůh jest bez měny svrcho-
vaná dobrota. BO. — M. peněz. ýMV. ne-
pravá glossa. Pa. M. papírová, Kaizl, 264.,
vídeňská a konvenční, Šim. 90., bursovní
J. tr., dvojitá n. bimetallická, zlatá, stří-
brná, monometallická n. jednoduchá. Kaizl
156.

Měňany, dle Dolany, Mnienian, ves u Be-
rouna. Blk. Kfsk. 1363.

Měňastý = barvy měňavé, farbewech-
selnd. Mor. Brt. D.

Měňati. Od těch dvaceti (let) šlo mi na
třidceti, už mně počínaly mé líčka m. (se
měniti). Sš. P. 59.

Měňatka, y, f., proteus, ein Infusions-
tierchen. Šm.

Měnavka. M-ky, amoebi, kořenonožci.
Vz Ott. I. 183.

Měňavosť barev. Č. Kn. š. 250.

Menáž, e, f., vz Menage.

Mencel, cla, m. — M. Jos. Bran., nar.
1815., klempíř a člen obec. výboru v Kar-
lině. Jg. H. 1. 599. — M. (Mencl, Menzel)
Václ. Jos., 1804.—1867., řed. gymn. v Terstu,
básn. Rk. Sl.

Menčice, ves u Říčan. Rk. Sl., Blk.
Kfsk. 526.

Menčík, u, m. = rybník u Sedlce v Táb.
— M., a, m., os. jm. — M. Ferd., skriptor
při dvorní knihovně a lektor řeči české na
univer. vídeň. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 23., 172.,
Mus. 1886. 633., 649., Tf. Mtc. 240., Pyp.
K. II. 298.

Menčikov, u, m. = plášť (guba) v zadu
s kapí, ušitý dle rus. vzoru (po generálu
Menčikovi).

Mendik obsluhoval ostatní, metl školu,
nosil, čeho byla třeba atd. Mus. 1884. 428.

Mendrik, a, m., ves u Litomyšle.

Mene = mne. Ev.

Méně. Cf. Mkl. Etym. 209. U St. Jičína:
meněj. Vhl. Než tiem méně lidé na Buoh
tbají. Št. Kn. š. 10. Raději méně a lépe.
Sb. uč.