Předchozí (1367)  Strana:1368  Dalí (1369) |
|
|||
136S
|
|||
|
|||
Přezí, kompar. od přední, antecessor,
zastr. Hank. Sb. 307. Prp. 41. 6. praeces- sor. Přezvědavý = velmi zvědavý. P. otázka,
nachforschend. Nár. listy. Přezvěstel, a, m, praenuncius. Prp.
37. 13. Rj.: předzvěditel. Prhněly, pl., Scabies. Nomencl. Cf Prch-
nily. Prchanina, furiosus, zastr. Prp. 43. 74.
Prchati = prchlým býti. Chč. m. s. II.
48. Prchko = prchle. Slov. Phžd. XIII. 6.
Prchlice, turpidiosus, zastr. Prp. 43
76., Rozk., Vele. P. = půda více vá- penitá. Lib. NZ. I. 544. Při. Cf. Gb. Ml. II. 144, D. Lhrg. 306.
Při u sloves. Cf. Brt. Ruk. 62. nn Příběeček, čku, m, zdrobn. příběh.
Kos. Přibliný. Jak se vyjadřuje číslo p-né?
Vz GB. Ml. II. 93. 8. Příbojnice v přístavu. Nár. list.
Příbram Do P mě. Arch. XI 81., XII.
158., 290., 427. Příčestí. Cf. GB. Ml. II 169.
Príčetný v math. chyb. m. : kladný n.
positivní. Sold 21. Příčina. Instrumental p-ny, příčinnosti
(důvodu, překáky). Vz Gb. Ml II. 127. Zřídka co bývá bez p-ny. Arch. XII. 155 Poněvad se to za tou p-nou nestalo. 1526. Snm. I. 99. Přičiniti se k čemu. Hus L. 73.
Příčinnos. Cf. předcház.
Příčinný genitiv. Cf. Gb. Ml. 11. 111.
P. dativ. Ib. 118. Příslovečná věta p-ná. Ib. 40. P. spojky, lb. 182. Příčka = pořadnice (ordinata). Sedl.
P. = odpor. Bez příčky. 1775. Mus 1893. 252. Příčník, a, m. = odporník Mus. 1893.
252. Přídavek zbytečně m. : mantissa. Sold.
21. Přidáviti peče k poručenství Půh. V.
238. Přídavný. P. jméno. Cf. Gb. Ml. II 75.,
77, Brt. Ruk 63., D. Lhrg. 65. nn. Přidědění. Stalo se p. na statek Arch.
XI. 437. Přiděděný. Drí mi mocí zboí mé
zvodné i p-né. Půh. III. 472. Přídruha, y, f., sustentamentum. Bhm.
Fl. 570. Přídrný. P. kolejnice, Zwangschine, f.
Tch. 1889 38. Přídvorní, Hof-. P. osoba. Holč. 1. 113
Přieci v dialekt. Vz List. fil. 1892. 115.
Přieček (przieczek), čku, m., arthophylax,
zastr. Prp. 8. 64. Přiečka, příčka, y, f., convicia, zastr
Rozk. Přiednie, n., pridie, zastr. Prp. 8. 61.
Přiehba, y, f., verteba, zastr. Prp 49.
32, Přiehrav, u, m., praeludia, zastr. Prp.
88. 22. Přiekup, u, m. Na p. něco kupovati.
Arch. IX. 481. |
Přieměnka. y, f., Bedingung, f. Arch.
X. 385. Vz Příměnka. Přienozed, u, m., multipes, zastr. Prp.
15. 54. Priepastník, a, m, = obyvatel propasti,
pekelník. BZv. 25. Přievahnání, multiloquium. Prp. 53.
55. Příhledna, y, f., theorica, zastr. Prp.
59. 25, Rozk.
Přihna, compulsus. Prp. 84. 30.
Příhod, u, m , eventus. zastr. Prp 3. Příhodník, a, m., agricola, zastr. Prp. 47. 80.
Příhoniče, e, n. Uvázal se v p., jeto
slovú Dráhy. Půh. V. 213, Přihorpeň, pně, f., caldeus, zastr. Rozk.
Přihotovati. Přihotuj vás ve vem do-
brém. Ev. ol. 139. Přihrublý, etwas grob. P. obyčej. Mus
1891. 273. Příchoč (prziechocz), e, f., fendra, zastr.
Prp. 21. 5. Přijda, praeambula, zastr. Prp. 87. 86.
Příje, e, f., Aphrodis. MV. Hank. Sb. 3.
Příjemné. 1335. Reg. IV. 47.
Příjezda = příjezd. Do p-dy krále Půh.
V. 226. Příjezdový. P. koleje, Ankunftsgeleise.
Tch. 1889. 38 Přijíti. V rovnici přichází x2 místo:
jeví se, vyskytuje se. Sold. 9. Příjmení. Původ čes. p. Cf. Gb. Ml. II.
74. P. podle tvaru a původu. Vz Programm domal. gymn. za rok 1892. Seps. Voj. Kebrle. P. čes. vzniklá ze jmen křestních. V progr. real. gymn. čes. v Praze za rok 1889. Nap. V. Kebrle. Cf. Brněnská Niva 1891. (Jak vznikla p a jich důleitos), Jag. Archiv XII. 47. nn. (Uiber die persön- lichen Schimpfwörter in Böhm. Von V. Von- drák), Miklosićovy Paměti vídeňské aka- demie. 1860. (Die Bildung der slav. Perso- nennamen), Mus. 1860. a 1888. 489.-494. Příjmí má Kristus. Jgč. XIV. 1. 24. Přík. S kadým sú na příku (na příč,
nesnáejí se). Val. Slavč. 93. Přikać se = vaditi se. Opav. b D. 58.,
Mus. 1842. 400. Příklad. Na jiných lidech p. v té věci
vezmem. Chč. m. s. III. 103. P.= lávka. Jeden p. učinili přes vodu, aby přes ni lidé chodili Pass. Přikličnaný, junctus, zastr. Hank. Sb.
230. Příklov, n, m., epiglotus, zastr. Prp.
48. 30.
Přiklučiti pastvisko (k něčemu). Půh.
V. 152. Přiknist, a, m., adleta, zastr. Prp. 39.
60. Rozk.: aleta.
Příkopytí, n., repedica Prp. 69. 96.
Přikousnouti. Bídu bude tříti a nouzi
přikusovati. Us. Příkřič, e, m. = kdo komu příkří, ubli-
uje. Chč m. s. II. 35 Přílbice = válečná pokryvka hlavy hl.
při oděncích sprostých. Zbrt. Krj. I. 110., 162. |
||
|
|||
Předchozí (1367)  Strana:1368  Dalí (1369) |