Daguerrotypy. Vz Sehd. I. 364., KP. IV.
516., Kram. Slov. 84.

Ďah, u, m., das Gebiet, die Gegend. Slov.
Ssk.

Dahlin ( = inulin), u, m., druh škrobu
z hlíz dahlie či jiřinky. S. N.

Dahliový olej z bambulin jiřin speře-
ných. Vz S. N., Dahlin.

Dach, u, m. = střecha, das Dach. Slov.

Ďach, ďách = ďábel. Brt. D. 205. Ba
ďacha = ba čerta (akkus.), eufem. Mor. Brt.,
Bdl. Ký ď. tu zas byl! Tč.

Ďáchant, a, m. = ďách. Mor. Neščápené
ď-te = nezvedený kluku! Na Hané. Hz. Cf.
násl.

Ďáchantský = ďábelský, proklatý, teu-
flisch, verflucht. Na Hané. Bkř.

Ďachel, chla, m. = ďach. Slov. Ssk.

Dachnovský Eliáš. Žer. Záp. I. 21., 54.
— D. Jiří z Dachnova. Vz Jg. H. 1. 2. v.
544.

Dachov, a, m., ves u Nasavrk; samota
u Hořic; hospoda u Miletína. — Cf. Sdl.
Hr. I. 218.

Dachovica, e, f. = došek. Slov. Ssk.

Dachový, Dach-. Slov. Ssk., Bern.

Dachto = dakdo. Slov. Ssk.

Daj, e, m., psí jm. Škd.

Dajak, dajako = nějak. Slov. Aby jich
(kvetů) kury d. nepohrabaly. Dbš. Sl. pov.
I. 243. A na nás d. pozabudne. P. Tóth.
Trenč. M. 82.

Dajakosi = jaksi. Slov. Šd., Phld. I. 2.
28.

Dajaký = nějaký. Slov. HVaj. BD. IL
70., Sl. ps. 315.

Dajati, daju, strč., je málo zaručeno. Gb.
v List. filolog. 1882. 295.

Dajce, e, m., der Geber. On je dajcom
všetkých vecí. Slov. bájesl. P. Tóth. I. 70.

Dajeden. Slov. Čo len pred dajednými
(několika) desatročiami (desítiletími) stonal
v otroctve. Lipa I. 163.

Dajk, a, m. = ďábel. Mor. Vz Ďák, Ďách.
Brt. D. 205.

Dajka, y, f., die Geberin. Šd. — D. =
dojka. Slov. Ssk.

Dajkati = kojiti. Slov. Ssk.

Dajný. Néni velice d. (skrblík). Mor.
Brt. D.

Dák = nějak. Slov.

Ďak, u, m. = děk. Slov. Bern.

Ďák, a, m. = ďách, das, čert. Ej dívča,
dívča, sto ďáků v tobě, zedral Rem boty
choďaci k tobě. Sš. P. 228. — Ď., z řec.
thúxuvog, odtuď čes. žák. Vz S. N.

Ďaka, y, f. = díka, vděk. Na Slov. Lietaj
si len, lietaj, keď ti taká d. Lipa II. 266.
Ten čakať môže dokiaľkoľvek, až ďaka
prijde vyššej vôli ku práci. Phld. IV. 9.

Dakadesi. Slov. Vytiahla ta stará stryga
svoju strapatú Katu z d. (odněkud) z pod
sediska. Dbš. Sl. pov. IV. 48.

Dakam = někam. Aby pošla s ním d.
Zbr. Báj. 37. — Zátur. Nápr. 8.

Dakde = někde. Slov. Šd., Němc. VII.
24. Koně moje, koně. čo tak rehocete ? azdaj
moju milú d. tu vidíte? Sl. sp. 170.

Dakdo. Ale diovka musí doma čekať,
dokud d. prijde. Koll. Zp. I. 214.

Dakedajší = někdejší. D. bedár. Slov.
Dbš. Sl. pov. V. 71.

Dakedy = někdy, leckdy. Ale to aj veľká
ľúbosť dakedy zaškodí. Dbš. Sl. pov. I. 438.
Kričali, vadili sa, ba d. dali sa i do vlasov.
Ib. I. 48. D. aj steny uši majú. Slov. Zátur.

Dáko = dák. Slov.

Dakoľko = několik. Slov. Sotva že d.
gulí zatresklo o hrad. Sl. let. II. 114. Tak
prešlo d. dní. Č. Čt. II. 480.

Dakoľkorazy = několikrát. D. zaťal.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 327.

Ďakoreč, i, f., die Dankrede. Slov. Ssk.

Dákosi = jaksi, nějak. Let. Mt. S. VII.
2. 32.

Dakovací = děkovací. Slov. Ssk.

Dakovanka, y, f. = děkovací promluva.
Slov. Phld. II. 1. 19.

Ďakovati = děkovati. Slov.

Dákové. Šf. Strž. I. 43., 511.

Ďakovník, a, m., der Danksager. Slov.
Ssk.

Ďakovnosť, i, f., die Dankbeflissenheit.
Slov. Loos.

Ďakovný, dankbeflissen. Slov. Loos.

Dakryocistitis, řec. = zánět vaku slzného.
Slov. zdrav.

Dakryolith, u, m. = kamének utvořený
ve vývodu žlaz slzných. Slov. zdrav.

Dakto. Dbš. Sl. pov. III. 81.

Daktorý. Němc. VII. 20. Kedz ja budzem
tvuj muž, chvala panu Bohu, kedz d. inší,
bodaj zlamal nohu. Sl. ps. 314.

Daktyl epický, kyklický. List. filolog.
III. 121., 129., 141.

Daktylioglyf, a, m., z řec. = kameno-
řezbář. Vz S. N.

Daktylioglyfika či daktyliografika, y,
f. = umění řezati kameny. Vz S. N.

Daktyliotheka, y, f., řec. = sbírka ře-
zaných kamenů, gemm. Vz S. N.

Daktylitis, řec, zánět prstu, zánehtice,
vidlák, živý vlas, červ. S. N.

Daktyloepitrit, u, m. Vz List. filolog.
III. 125.

Daktylonosný, ßakavtjqioijo?. Lpř. Slov.
Vz Datel, 2.

Daktyloplodný, ßakavij^o^o?. Lpř. Slov.
Vz Datel, 2.

Daktylotrochej, e, m. Dk. P. 293.

Daktylovitý, dattelförmig. Šm.

Daktylový = datlový. Plk.

Dakus, u, m. = kúsek, trocha. Slov. Zvalil
som sa ku vozu, že si d. podriemem. Dbš.
Sl. pov. II. 38. Keď ma d. miluješ, na čo
že ma sužuješ? Koll. Zp. I. 104.

Dáky = nějaký. Slov. Ona bude jést ku-
recinu, ty dáku zapareninu. Koll. Zp. I. 315.
Vyzerala ako dáka vojankyňa. Dbš. sl. pov.
I. 25. Obzerajú sa, čiby dáku kolibu nedo-
páčili. Er. Sl. čít. 70. Šiel do hory, že si
aspoň dáke korienky vyhľadá. Č. Čt. II.
478. - Chlpk. Sp. 84., Sl. sp. 33., Lipa I.
181.

Dál = dálka, dalekosť. Kká. K sl. j. 142.,
Mkl. Etym. 39. V dál se táhnouti; v d. kra-

367*